- ČRO - Leonardo
- 21. 12. 00:22
Evropský projekt SARTRE obnovuje myšlenku automatického vytváření a vedení automobilových kolon.
Evropský projekt SARTRE obnovuje myšlenku automatického vytváření a vedení automobilových kolon.
Další Vstupte! v tomto týdnu nabídne zajímavé otázky. Martin Štoll se se svým hostem pokusí poodhalit tajemství slova dramaturgie a položí také otázku, zda může být dramaturgie též věda.
Pondělí 20. prosince 2010
Darwinovská evoluce se zřejmě obejde bez DNA. Mutovat a přizpůsobovat se svému prostředí totiž dokážou i priony.
Indonéský ostrov Flores má další senzační nález. Po boku miniaturních lidí na něm žili „přerostlí“ čápi marabu.
Pokud by na cizích planetách rostly stromy, dokázali bychom si jich všimnout? Dvojice amerických vědců je přesvědčena, že ano.
Když sklo zrezaví... Ačkoliv to zní možná paradoxně, tak výstižně by se ve stručnosti dalo shrnout hlavní téma dnešní reprízy pořadu Vstupte!.
Data mining, dobývání znalostí z databází. Jeff Jonas - „Pan Data“. Jak vznikají předvolební výzkumy? A Zpěv nekonečna (1. díl).
Silné noční osvětlení města zhoršuje samočistící schopnost ovzduší.
Neděle 19. prosince 2010
Medvědi si spokojeně žili na své zahrádce. Lidé si spokojeně žili na své zahrádce. Jenže pak lidem začala být jejich zahrádka malá a tak se postupně začali stěhovat i na zahrádku souseda. Medvěda. A někde tady začíná příběh, který stále častěji končí zbytečným konfliktem člověka s přírodou.
Sobota 18. prosince 2010
Za vlády komunistických režimů bylo Rakousko známo přijímáním uprchlíků z východní Evropy. Dnes už je ale situace pozměněná, protože během hospodářské krize není žádný evropský stát "nafukovací".
Lékaři a lékárníci „Čechy byly tedy v dobrých rukách: kníže neustále opilý a biskup málokdy střízlivý.“ Těmito slovy shrnul historik Václav Novotný zápisy kronikáře Dětmara z počátku 11. století o výkonech pražského biskupa Thidaga a knížete Vladivoje.
Pátek 17. prosince 2010
Překvapivě malý efekt na životní prostředí přisuzují hormonální antikoncepci američtí vědci. Podle nich pochází 99% hormonů v životním prostředí z jiných zdrojů, především ze zemědělství a chemického průmyslu.
U genů na stáří nezáleží - ty, které se vyvinuly před pouhým milionem let, jsou zřejmě stejně důležité jako geny, které si organismy nesou už od samého úsvitu svojí existence.
Budoucnost arktických savců zřejmě ovlivní křížení mezi příbuznými druhy zvířat.
Paní S. M., čtyřiačtyřicetiletá matka dvou dětí má jeden zvláštní rys: vůbec ničeho se nebojí. Důvodem je to, že nemá jednu důležitou část mozku.
Život středověkých nevolníků nebyl v Anglii tak bezútěšný, jak se traduje. Jejich životní standard byl mnohem vyšší než životní podmínky dnešních obyvatel zemí třetího světa.
Ve Frauenhoferově institutu zkouší systém, který na základě genetických algoritmů vyrábí na 3D tiskárnách generace zdokonalujících se robotů.
O tom, jak západní populární hudba hledá inspiraci v takzvaně exotických hudebních kulturách, se posledních dvacet let píše hodně. Trochu stranou pozornosti ovšem zůstává fakt, že tato výměna probíhá v obou směrech. Například u jazzu je to vlastně dlouhá cesta tam a zase zpátky...
Dům U kamenného zvonu přivítal i v předvánočním shonu na tři desítky milovníků historie, kteří se chtěli dozvědět více o kronikách a kronikářích posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků.
Libeň – Zmizelý svět. Téma: Po čem pátrají v letošní sezóně naši vědci v Súdánu. Z rozhlasového archivu: Vítězslav Novák. Dvory a rezidence ve středověku - lékaři a lékárníci.
Čtvrtek 16. prosince 2010
Ne, nebudeme si dnes vyprávět o tajemných džinech z láhve, kteří plní jakákoliv přání. Tento pohádkový motiv ostatně nepochází z Indie, ale z arabského světa.
Tání Arktidy odhaluje věci, které po tisíciletí ukrývala vrstva ledu. Na kanadském Ellesmerově ostrově se tak vynořil mumifikovaný pravěký prales.
Španělští astronomové popsali nejvytrvalejší cyklón, jaký byl kdy zaznamenán na obřích planetách sluneční soustavy.
Kanadští zoologové rozklíčovali promiskuitní chování samiček veveřic. Nesouvisí s geny, ale pouze s tím, kolik samečků má zájem o páření.
Za rychlost se platí. Touhle zásadou se zdaleka neřídí jen hlídky dopravní policie bdící nad dodržováním pravidel silničního provozu. Dodržuje ji i příroda. Pomyslnou „pokutu“ za „jízdu nedovolenou rychlostí“ by tak mohl v blízké budoucnosti zaplatit třeba medvěd lední.