Spory provázející hledání řešení kůrovcové kalamity na Šumavě patří v současné době k nejdiskutovanějším tématům. Existují dva názorové proudy, které na to, jak se vypořádat s nárůstem populace lýkožrouta smrkového v šumavském národním parku, nahlížejí na první pohled ze zcela protichůdných směrů.

Ti největší někdy následují ty nejmenší. Platí to i v případě ohrožených velryb černých, které věrně sledují pohyb zooplanktonu.

Již tuto neděli začne děčínská zoo s ukázkami komentovaného krmení zvířat. Návštěvníci si je mohou užit v květnu a červnu vždy o víkendu, od července pak denně.

Kalifornský „zimní mravenec“ má účinnou zbraň proti mravenci argentinskému, který nikde jinde na světě zatím nenašel rovnocenného soupeře.

Je překvapivé, jak málo toho víme o životě velkých a nápadných zvířat. Jedním z takových případů jsou i hroši. Ve středu 4. května se v ostravské zoologické zahradě uskuteční další přednáška z cyklu "Novinky ze světa zoologie", která vás seznámí s výsledky výzkumu těchto obrů přímo v ostravské zoo.

Pod petici za vznik Národního parku Jeseníky se podepsalo 15 a půl tisíce lidí. Vyjádřili tak veřejnou podporu záměru lépe chránit nejvyšší moravskoslezské pohoří. Výsledky dvouleté kampaně dnes zveřejnil petiční výbor.

Vedení měst by podle senátorů neměla rozhodovat o tom, do kterých lokalit nevpustí automobily, které překračují emisní limity. Senátoři poslali dolní komoře návrh zákona o ochraně ovzduší zpátky.

Správa Národního parku Šumava požádá o povolení kácet v dosud bezzásahových zónách. Rozhodnutí by mělo přijít do 14 dnů. Přílohou žádosti je také mapové vymezení plánovaného kácení.

Rodový strom s pověstí. Také se jí říká Lukasova lípa, podle rodu Lukasů. Dnes nikdo neví přesné jméno.

Jeden mravenec se ve vodě zanedlouho utopí, ale masa mravenců může plout celé měsíce v raftu tvořeném jejich vlastními těly.

Dávno vymřelé sirény vypovídají nejen o tom, jak vypadali předchůdci dnešních mořských savců. Jejich fosílie vědcům „zazpívaly“ také o klimatických podmínkách v období eocénu.

Japonský biolog identifikoval složku mateří kašičky, díky které ze včelí larvy vyroste královna schopná rozmnožování.

Botanická zahrada hl. m. Prahy před pár dny zahájila provoz nového diskrétního informačního systému, který je určen nejen pro zrakově postižené. Systém Dinasys využívá vlastnosti lidské kůže. Systém je nainstalován celkem na třiceti sloupcích, které jsou označeny hmatovou značkou (v budoucnu jich bude celkem šedesát).

Skanzen Stará Ves bude v sobotu 7. 5. opět zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci zooparku měli dosud možnost navštívit ve skanzenu krušnohorský statek s vejminkem a chlévy, kapličku a větrný mlýn. V rámci projektu Centrum krušnohorského lidového umění, financovaného z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko...

Víte, že v Týništi nad Orlicí pracuje už 40 let semenářský závod, který připravuje semínka stromů pro lesy v celé zemi?

Dnes budou spuštěny na hladinu Hulínského jezera betonové plovoucí ostrůvky, umělá hnízdiště pro rybáky obecné. Budou vůbec první ve Zlínském kraji i na celé jižní Moravě.

První hříbě se v pražské zoo narodilo před 78 lety, jen rok a půl poté, co se zahrada poprvé otevřela veřejnosti. Záchrana koně Převalského se už od samého začátku její existence stala klíčovým chovným programem. K tomu, aby byl chov úspěšný, je samozřejmě třeba znát také etologii daného druhu, tedy způsob, jakým se zvířata chovají k sobě navzájem....

Pro všechny, kteří nemohli sledovat živý videopřenos finále soutěže Zlatý Ámos 2011, nabízíme videozáznam.

Možná jste v našem vysílání zaslechli reportáž o častolovickém komínu, který už desítky let obývají čápi.

Snad žádný filmový festival už se dnes neobejde bez nějaké zahraniční hvězdy. Tou se na festivalu AFO 2011 v Olomouci stala britská producentka Martha Holmes, původní profesí podmořská bioložka. Do Olomouce přijela představit seriál BBC Life, který v deseti dílech zachytil důmyslné i bizarní strategie umožňující rostlinám a živočichům přežít na...

Ve velkém přírodním výběhu v ostravské zoologické zahradě dnes přibyla další panda červená. Mladá samička Namche se tak konečně dočkala svého ženicha.

„Ekologické“ rozložitelné plasty zřejmě mají svou stinnou stránku. V životním prostředí se sice rozloží na malé fragmenty, ale ty v něm pak zřejmě dlouho přetrvávají.

Importovaný druh želv zřejmě zachrání vzácné stromy, které kdysi pokrývaly ostrůvek u jihovýchodního pobřeží Mauriciu.

Dvoukilometrové lipové stromořadí v Jičíně patří mezi nejvýznamnější české lokality s výskytem chráněného brouka páchníka. Letos začne obnova aleje a město musí tyto práce přizpůsobit ochraně vzácného živočicha. Redaktorka Vlaďka Wildová se proto entomologa Jana Farkače zeptala.