K netradičním metodám ošetření stromů patří mikroinjektáž. O jejím principu a využití si v dopoledním vysílání Českého rozhlasu Leonardo povídala Adriana Krobová s docentkou Gabrielou Juhasovou z Ústavu ekologie lesa Slovenské akademie věd.

Šimpanzi jsou našimi nejbližšími příbuznými. O tom, co máme se šimpanzi společného a co nás od nich naopak odlišuje, hovoří antropolog a primatolog Václav Vančata (repríza z června 2006). AUDIO (11:58)

Přivedli bizona amerického na pokraj vyhynutí Evropané?

Pro většinu lidí jsou sinice především "nevábná hmota", která jim v létě brání v koupání. Sinice tu však byly dávno před námi a dodnes patří mezi nejúspěšnější reprezentanty pozemského života. Hovoří o tom hydrobiolog Blahoslav Maršálek (repríza z ledna 2006). AUDIO (14:51)

Zanedlouho vstoupíme do prvního podzimního měsíce a začneme na zahrádce připravovat ozimou zeleninu. Nyní je vhodná doba k výsevu semen pekingského nebo čínského zelí, špenátu, vodnice (tu sklidíme ještě letos), ale také černého kořene, řapíkatého mangoldu a ozimé cibule.

Diverzita a počet ptačích druhů jsou indikátorem zdravého a rychle rostoucího lesa? Sýkory černohlavé (Parus atricapillus), brhlíci lesní (Sitta europaea) a další pěvci, kteří na svých cestách uzobávají ze stromů, urychlují růst borovic (Pinus ponderosa) na severozápadě amerického Colorada. Uvedl to časopis Ecology.

Nejen lidé, ale i živočichové tvoří různá společenství. Typickým příkladem mohou být včely nebo mravenci. Jak říká profesor Jan Žďárek, sdružování se projevuje téměř u všech druhů. Rozhovor s ním si můžete přečíst i poslechnout - je dostupný v textové i zvukové podobě.

Díky ostravské zoo a zejména jejímu výzkumnému pracovníku Janu Pluháčkovi mají evropské zoologické zahrady konečně k dispozici první plemennou knihu hrochů obojživelných.

Velký nelétavý pták dronte mauricijský, zvaný dříve česky blboun nejapný, byl vyhuben lidmi už v 17. století. Dodnes je však předmětem vědeckých debat a spekulací. V repríze rozhovoru z roku 2006 o tom hovoří ornitolog Jiří Mlíkovský. AUDIO (14:04)

Začíná poslední letní měsíc a my už začínáme zahradu připravovat na příští vegetační rok. Jednou z perspektivních prací je vysazování nových záhonů jahodníků.

V roce 1995 vzniklo sdružení na ochranu evropské flory a vegetace Planta Europa; Botanikům se totiž zdálo, že ochrana rostlin je ve srovnání s ochranou živočichů zanedbávána. Jedním z projektů ochrany rostlin je identifikace botanicky významných území. Česká republika se do projektu zapojila v letech 2003 a 2004 společně s dalšími šesti zeměmi střední a východní...

Kdo z nás by neznal růže, růže omamně vonící, růže temně rudé či jasně žluté jako slunce. Tyto květiny patří mezi nejznámější a nejpěstovanější druhy na světě. Jméno rosa pro ně sám vybral zakladatel botanické systematiky C. Liné v polovině 18. století.

Výzkumníci začali s detailním průzkumem podmořského příkopu nedaleko portugalských břehů, který je velikostí srovnatelný s Grand kaňonem ve Spojených státech amerických, oznámil server BBC.

Dříve byla běžná na celém území naší republiky, v osmdesátých letech se dostala na pokraj vyhynutí a teď už se zase šíří. Takže vydře se u nás daří dobře, i když vyhráno ještě nemá.

Víte, který savec je nejvyšší na světě? Určitě jste nemuseli dlouho přemýšlet a na mysli vám vytanula žirafa. Ano, právě tento africký živočich může totiž dorůstat až šesti metrů, tedy výšky, do které by se většina z nás vešla nejméně třikrát.

O některých podivuhodných vlastnostech kytovců, největších savců světa, vypráví podruhé a naposledy zoolog Miloš Anděra. Jeho povídání jsme vám v Planetáriu nabídli poprvé loni v květnu. AUDIO (15:42)

Víte, co mají společné vrcholky vysokých hor a ostrovy v oceánu? Jsou izolované od okolního světa.

O některých podivuhodných vlastnostech kytovců, největších savců světa, vypráví zoolog Miloš Anděra v první části povídání, které jsme vám v Planetáriu nabídli poprvé loni v květnu. AUDIO (15:28)

Zasolené půdy znamenají pro většinu rostlin v přírodě stresové prostředí, kde se jim nedaří růst. Když u nich ale poškodíme gen vnímání modrého světla, všechno se změní. Proč?

O tom, jak se v historii měnil vztah lidí k houbám a k čemu všemu lidé houby používali, vypráví mikrobiolog Jiří Gabriel. Putování historií houbaření jsme pro vás v premiéře vysílali v červnu 2006. AUDIO (14:24)

Máte spojeny kaktusy s životem v poušti a s teplým, ne-li dokonce horkým podnebím?

Výzkumníci z Oregonu nalezli kousek jantaru s houbovou tkání uvnitř.

Třetí část hodnotící zprávy o změně klimatu byla přijata v květnu v thajském Bangkoku. Klimatolog Jan Pretel vám poví podrobnosti a navíc se od něj dozvíte, jestli je za současných podmínek ještě možné udržet globální oteplování pod kontrolou. AUDIO (13:44)

Vrcholící letní období je vhodný čas k tomu, abychom věnovali pozornost ořešákům. Mohou mít některé specifické choroby a škůdce, někdy je také potřeba jejich korunu přiměřeně omezit.