Víte, kde je u nás nejtepleji? V jedné nenápadné jednopatrové budově v pražských Ďáblicích. V komoře nejstaršího fungujícího tokamaku světa, který nese jméno Castor. Na měření teploty vám tu ovšem nebude stačit žádný běžný teploměr. Plazma v kruhové komoře Castora totiž dosahuje několika miliónů stupňů. Fyzikové a technici mnoha zemí světa totiž...

Počítače ke své práci dnes používají snad všichni. Ale ty současné už nám přestávají stačit. Proto vědci pracují na zcela nových koncepcích počítačové paměti i na zvýšení výpočetního výkonu. Na projektu nové elektronické paměti, zvaného TAM-RAM, pracují čtyři partneři z Francie, Německa a Portugalska. Tato paměť využívá zcela nových magnetických...

Naše civilizace stojí a padá s energií. Proto roste význam perspektivních zdrojů energie – buď zcela nových, nebo i desetiletími odzkoušených, jako je například zemní plyn. K nám přichází z Ruska a Norska a současně jsme významnou tranzitní zemí, kterou se dopravuje do západní Evropy. Českou republiku protíná několik linií tranzitních plynovodů o různých...

Magnetismus je jev, kdy na sebe látky působí přitažlivou anebo odpudivou silou – a již staří Řekové zjistili, že některé horniny jsou přirozeně magnetické. Dokáží to například železo, kobalt nebo nikl, které jsou permanentními magnety. V dnešním Michaelově experimentu využijeme právě magnetismu k tomu, abychom sestrojili svůj vlastní malý domácí elektromotor.

On-line screensaver a sociální síť pro uživatele s Alzheimerovou chorobou zvítězily v soutěži vypsané Microsoftem.

Sýr hraje velmi důležitou roli v naší každodenní stravě. Sýr má ale také úchvatnou historii a úchvatnou chemii, která se za jeho výrobou skrývá. V dnešním Michaelově experimentu se hlouběji podíváme do světa výroby sýra. Vysvětlíme, že mléko je vlastně emulze kuliček tuku – micel – ve vodním prostředí. Tyto tukové kuličky jsou obklopené membránou z...

Zemědělství – největší nepřítel životního prostředí. Že ne? Krajinu ohrožuje chemie, nezbytná pro dnešní mamutí produkci potravin. Pravda je ovšem jednoduchá: buď milióny obyvatel dostanou své jídlo, nebo postupně začnou umírat hlady. Jednou z cest pro zemědělství zítřka jsou geneticky upravené plodiny a zvířata (GMO). Přináší jejich pěstování a chov...

I když se počet experimentálních zvířat používaných v evropských laboratořích za posledních třicet let snížil na třetinu, stále se pro výzkum a výuku vyžívá na jedenáct miliónů zvířat. Evropští výzkumníci, veterináři a biologové nyní chtějí získávat poznatky, aniž by zvířatům museli ubližovat. Proto se nyní stále více využívají zvířecí modely....

V dnešním pokusu pronikneme do zapovězené skříňky, zvané mikrovlnná trouba, která stejně jako radary využívá elektromagnetického záření. Ukážeme vám, co to jsou a co dokážou mikrovlny: zda procházejí lidskou rukou, suchým či mokrým textilem anebo kouskem kovu. Michael se sice neosvědčí jako skvělý kuchař, zato pomocí mikrovlnné trouby změří rychlost světla.

Záhady kolem mikrovlnky: Proč jiskří kovové nádobí v mikrovlnce – a proč některé nejiskří? Mikrovlnnou troubu má sice doma snad každý, ale málokdo rozumí jejímu fungování. Výraz magnetron nezná skoro nikdo, a přitom je právě toto zařízení základem mikrovlnky. Mikrovlnná energie pak prostupuje potravou, která má být tepelně upravena, formou elektromagnetické...

Současná živá debata politiků i veřejnosti o možném umístění speciálního amerického protiraketového radaru v ČR stála u zrodu tohoto příspěvku, v němž se pokusíme shrnout všechna podstatná i zajímavá fakta o radarech: Jaký je jejich princip? Kdy a kde se zrodily a byly poprvé nasazeny v praxi – ve světě i u nás? Přiblížíme, jakým vývojem radary prošly,...

Letos už pošesté udělovala Akademie věd mladým vědcům Prémie Otto Wichterleho a letos poprvé i Cenu časopisu 21. století. Prémie Otto Wichterleho jsou určeny perspektivním a talentovaným vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR, nositelům vědeckých hodností (CSc., Dr., DSc., PhD., DrSc.), kteří v kalendářním roce podání návrhu nepřesáhli věkovou hranici 40 let....

Ještě více než státní peníze chybějí českým vědcům finance od soukromých firem. Právě na schopnosti dát dohromady akademiky a byznysmeny přitom stojí úspěch zemí, které dokáží nejlépe prorazit ve světové konkurenci. České firmy dávají na výzkum 1,20 procenta HDP. Ani ne polovinu toho, co byznysmeni ve Skandinávii nebo Švýcarsku, kde se rodí nejvíce nápadů v...

Dlouho se předpokládalo, že se s nástupem katalyzátorů konečně omezí nepříznivý vliv automobilové dopravy na životní prostředí. Jenže aut přibylo takové množství, že jsou s výjimkou lokálního vytápění opět nejvýznamnějším zdrojem znečištění. A přitom už po několik desetiletí je známé ekologicky čisté a spolehlivé palivo: plyn. Dříve svítiplyn,...

Objem letecké dopravy v posledních letech prudce stoupnul, takže dopad letectví na klimatické změny vyvolává stále větší obavy: V Evropské unii je totiž zodpovědné za zhruba tři procenta vypouštěných skleníkových plynů, obzvláště CO2. Uvažuje se tedy o tom, že i letecká doprava by měla převzít svůj díl zodpovědnosti za znečisťování ovzduší a být zahrnuta...

Letní školu mladých vědců pořádá Sdružení na podporu talentované mládeže České republiky v rámci grantu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dotačního programu Jihomoravského Krajského úřadu, ve spolupráci s Národním institutem dětí a mládeže MŠMT, Ústřední komisí Středoškolské odborné činnosti a za podpory dalších...

A v dnešním Michael´s experiment vám ukážeme, jak přesně CO2 způsobuje skleníkový efekt a jak přispívá ke kyselým dešťům. Srovnáme tři směsi plynů – okolní vzduch, vydýchaný vzduch, který obsahuje větší podíl oxidu uhličitého a samotný CO2. Ukážeme, jak vlastně funguje skleníkový efekt, aniž bychom opustili kuchyni. A taky vám povíme, jak každý z nás...

Hrom po úderu blesku, rána bičem nebo zvuk, který vydává letadlo, když překoná rychlost zvuku. To vše jsou projevy rázové tlakové vlny. Umělé rázové vlny umí vyrobit na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. V předchozích vydáních Portu jsme vás seznámili s tím, jak se rázových vln využívá při drcení žlučových kamenů. Nyní se zaměříme na čištění vody. Vědci...

České egyptology, kteří už téměř padesát let zkoumají starověkou nekropoli poblíž Káhiry, jistě nemusíme představovat. Mezinárodní tým pod vedením odborníků z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy tady pracuje na jedné z největších lokalit přidělených zahraničním vědcům. Letošní sezona v Abúsíru pomalu končí. Egyptologové jsou...

Paleoastronomie se zabývá zkoumáním úrovně astronomických znalostí dávných civilizací. Dva čeští vědci, kteří se jí věnují, Jaroslav Klokočník a František Vítek, se rozhodli prověřit hypotézy týkající se indiánských civilizací střední Ameriky. Na planině Nazca pátrali po významu proslulých obrazců a v Mexiku se pokoušeli zjistit, zda stavitelé pyramid...

Nejnovější vědecký objev, na němž se významně podílí tým z Akademie věd České republiky, publikoval v těchto dnech významný americký vědecký časopis. Počítačové simulace, které se uskutečnily v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v týmu doc. Pavla Jungwirtha ve spolupráci s kolegy na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a na Univerzitě v Grenoblu...

Neviditelná vlákna budou vydělávat viditelné miliony. O tom je přesvědčen Ladislav Mareš, který chce za 750 milionů korun postavit v Liberci závod pro nanotechnologie. Jako první a zatím jediná na světě dokáže jeho firma Elmarco průmyslově vyrábět jak vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas, tak i zařízení pro jejich produkci.

Hennu jako barvivo přírodních látek i zdobící prvek na ruce a nohy zná lidstvo více než pět tisíc let. Michael tentokrát vysvětlí, která sloučenina obsažená v rostlině způsobuje, že se na naší kůži vytvoří krásné tetování.

V podzemí nedaleko Příbrami vznikla naprosto unikátní stavba. V hloubce jednoho kilometru byl vybudován podzemní zásobník zemního plynu. Nenachází se však – a to je ve světovém měřítku a v tomto rozměru ojedinělé – v porézních horninách, ale ve standardně ražených chodbách v granitovém masivu. Stavba, jež nemá nikde ve světě srovnání, je lidským...