Fyzikální zákony obsahují bezpočet různých konstant. Ač mnoho z nich odráží vlastnosti přístrojů, volby jednotek či jen vlastnosti materiálů, existují fundamentální konstanty přírody, odrážející ty nejzákladnější rysy vesmíru. Mnozí fyzici už dlouhou dobu uvažují, zda vůbec jsou tyto konstanty vlastně konstantní, či jestli se mění s časem. Kdyby měly...

Howard Georgi, fyzik z Harvardovy univerzity, koncem jara publikoval článek o tzv. nečásticové fyzice. V článku se věnuje možnosti existence „nečásticové látky“, jíž nejde vysvětlit v rámci standardního částicového modelu. Pode Georgiho by taková látka byla naprosto odlišná od všeho, co známe.

Howard Georgi, fyzik z Harvardovy univerzity, koncem jara publikoval článek o tzv. nečásticové fyzice. V článku se věnuje možnosti existence „nečásticové látky“, jíž nejde vysvětlit v rámci standardního částicového modelu. Pode Georgiho by taková látka byla naprosto odlišná od všeho, co známe.

Brian Greene, známý teoretický fyzik a mezi širokou veřejností proslulý coby úspěšný popularizátor fyziky a kosmologie, napsal se svou kolegyní Jannou Levinovou článek, ve kterém se snaží nastínit odpověď na otázku, proč se rozpínají jen tři prostorové dimenze a co může řídit zrychlenou expanzi vesmíru.

Brian Greene, známý teoretický fyzik a mezi širokou veřejností proslulý coby úspěšný popularizátor fyziky a kosmologie, napsal se svou kolegyní Jannou Levinovou článek, ve kterém se snaží nastínit odpověď na otázku, proč se rozpínají jen tři prostorové dimenze a co může řídit zrychlenou expanzi vesmíru.

Brian Greene, známý teoretický fyzik a mezi širokou veřejností proslulý coby úspěšný popularizátor fyziky a kosmologie, napsal se svou kolegyní Jannou Levinovou článek, ve kterém se snaží nastínit odpověď na otázku, proč se rozpínají jen tři prostorové dimenze a co může řídit zrychlenou expanzi vesmíru.

S reálnou existencí částic zvaných axiony to nevypadá vůbec růžově. Nadšení z loňského experimentu PVLAS vystřídalo vystřízlivění. Axiony to mají zase o něco těžší: fyzici kolem projektu PVLAS nedokázali zopakovat loňské výsledky; malinkou rotaci v polarizaci laserového světla, kterou loni naměřili, přisuzují spíše specifickému nastavení experimentu ―...

S reálnou existencí částic zvaných axiony to nevypadá vůbec růžově. Nadšení z loňského experimentu PVLAS vystřídalo vystřízlivění. Axiony to mají zase o něco těžší: fyzici kolem projektu PVLAS nedokázali zopakovat loňské výsledky; malinkou rotaci v polarizaci laserového světla, kterou loni naměřili, přisuzují spíše specifickému nastavení experimentu...

Svět přišel o jednoho z průkopníků teorie žhavého velkého třesku. Ve věku 86 let na věčnost odešel americký fyzik Ralph Alpher. Fyzikální časopis PhysicsWorld.com napsal: „Zemřel zapomenutý otec velkého třesku.“ Pravda, ani ostatní jeho kolegové se přílišného vděku nikdy nedočkali. Mezi nejznámější příspěvky pro fyziku, potažmo kosmologii, které...

Svět přišel o jednoho z průkopníků teorie žhavého velkého třesku. Ve věku 86 let na věčnost odešel americký fyzik Ralph Alpher. Fyzikální časopis PhysicsWorld.com napsal: „Zemřel zapomenutý otec velkého třesku.“ Pravda, ani ostatní jeho kolegové se přílišného vděku nikdy nedočkali. Mezi nejznámější příspěvky pro fyziku, potažmo kosmologii, které...

Fyzik z Technionu, Izraelského technologického institutu, vyvinul teoretický model stroje času. Podle autora by s ním budoucí generace mohly uskutečnit cesty do minulosti. Svůj článek publikoval ve vědeckém časopise Physical Review.

Fyzik z Technionu, Izraelského technologického institutu, vyvinul teoretický model stroje času. Podle autora by s ním budoucí generace mohly uskutečnit cesty do minulosti. Svůj článek publikoval ve vědeckém časopise Physical Review.

Maďarští vědci předložili návrh, jak vyřešit jednu dlouhotrvající záhadu tajemných částic, které přicházejí k Zemi z dalekého vesmíru. Jejich práce hraje do not i těm, kdo touží nalézt další, neviditelné prostorové dimenze kosmu.

Maďarští vědci předložili návrh, jak vyřešit jednu dlouhotrvající záhadu tajemných částic, které přicházejí k Zemi z dalekého vesmíru. Jejich práce hraje do not i těm, kdo touží nalézt další, neviditelné prostorové dimenze kosmu.

Jak se zdá, nová studie nizozemských vědců řeší mnohaleté spekulace o složení jader planet Uran a Neptun. Neustále se totiž objevovaly domněnky, že je tvoří obří diamanty. Fyzici z Amsterdamské univerzity je však vyvracejí. V těchto planetách údajně není dostatečné množství uhlíku. Na druhou stranu obří drahokamy ale mohou být jinde.

Jak se zdá, nová studie nizozemských vědců řeší mnohaleté spekulace o složení jader planet Uran a Neptun. Neustále se totiž objevovaly domněnky, že je tvoří obří diamanty. Fyzici z Amsterdamské univerzity je však vyvracejí. V těchto planetách údajně není dostatečné množství uhlíku. Na druhou stranu obří drahokamy ale mohou být jinde.

Mezinárodní tým astronomů získal první přesvědčivé důkazy o existenci vody v atmosféře planety mimo sluneční soustavu. K tomuto závěru došli na základě analýzy dat ze Spitzerova vesmírného teleskopu. Ten zkoumal světlo absorbované planetou podobnou Jupiteru, která nese označení HD 189733b, jež z pohledu teleskopu prošla před mateřskou hvězdou. Vědci se ale...

Mezinárodní tým astronomů získal první přesvědčivé důkazy o existenci vody v atmosféře planety mimo sluneční soustavu. K tomuto závěru došli na základě analýzy dat ze Spitzerova vesmírného teleskopu. Ten zkoumal světlo absorbované planetou podobnou Jupiteru, která nese označení HD 189733b, jež z pohledu teleskopu prošla před mateřskou hvězdou. Vědci se ale...

Mohou být objekty, o kterých si myslíme, že jsou černými dírami, okny do jiných koutů vesmíru či snad do úplně nových světů? Nová studie fyziků z Francie a Německa říká, že ano. I když jde jistě o spekulaci, přece jen by taková možnost vyřešila některé z problémů, které fyziky dlouho trápí. A dokonce zde existuje šance, že tuhle otázku rozřeší experiment.

Mohou být objekty, o kterých si myslíme, že jsou černými dírami, okny do jiných koutů vesmíru či snad do úplně nových světů? Nová studie fyziků z Francie a Německa říká, že ano. I když jde jistě o spekulaci, přece jen by taková možnost vyřešila některé z problémů, které fyziky dlouho trápí. A dokonce zde existuje šance, že tuhle otázku rozřeší experiment.

Pokud vědci chtějí odhalit některá tajemství vesmíru, budou si muset ještě chvíli počkat. Zástupci švýcarského střediska CERN potvrdili to, co se tušilo. Obří částicový urychlovač LHC nebude letos spuštěn. Jeho start byl odložen na jaro příštího roku.

Pokud vědci chtějí odhalit některá tajemství vesmíru, budou si muset ještě chvíli počkat. Zástupci švýcarského střediska CERN potvrdili to, co se tušilo. Obří částicový urychlovač LHC nebude letos spuštěn. Jeho start byl odložen na jaro příštího roku.

Pokud vědci chtějí odhalit některá tajemství vesmíru, budou si muset ještě chvíli počkat. Zástupci švýcarského střediska CERN potvrdili to, co se tušilo. Obří částicový urychlovač LHC nebude letos spuštěn. Jeho start byl odložen na jaro příštího roku.

V tepnách 42letého Kanaďana kolovala zelená krev. Chirurgové, kteří muže operovali, utrpěli šok, vzápětí ale samozřejmě poslali krev k chemickému rozboru...