feed info

4,300 článků z 21 století

Jak se z rybích ploutví staly nohy?

Žádná ryba by se nemohla dlouho usadit na suché zemi, kdyby byla stále vybavená „nástrojem“ nutným v pohybu ve vodě – ploutvemi. Kanadští genetikové nedávno objevili, že nohy, a to včetně těch našich, vznikly díky vypnutí dvou klíčových genů.


Pátek 25. června 2010


Může být život na Marsu „pravoruký“?

Většina všeho živého na naší planetě je co do potravy dosti vybíravá. Ze dvou různých podob týchž esenciálních látek (optických izomerů), jako jsou aminokyseliny či cukry, dává většinou přednost jen jedné z forem. Vědci nedávno zjistili, že to však nemusí být pravda vždy. Pozor by si na to měli dát především budoucí generace „hledačů života“ na Marsu.


Čtvrtek 24. června 2010


Ohlodané kosti ze svrchní křídy

Nalézt v přírodě ohlodané kosti jistě není žádný velký kumšt. V kanadské Albertě však vědci nedávno objevili ohlodané kosti skutečně raritní – staré 75 miliónů let. Na mrtvolách druhohorních plazů si podle všeho pochutnávali dnes již vymřelí savci – multituberkuláti.


Středa 23. června 2010


Zrození hvězdy v přímém přenosu

Astronomům se nedávno podařilo přímo pozorovat událost skutečně jedinečnou - první fáze formování nové hvězdy z molekulárního mraku. Tento jedinečný „porod hvězdy“ se udál v molekulárním mračnu v souhvězdí Persea asi 800 světelných let od Země.


Úterý 22. června 2010


Puffin: napůl letadlo, napůl vrtulník

Že se v hlavách leteckých konstruktérů se stále rodí nápady hodné fantazií Julese Verna dokazuje i letadélko Puffin z dílny mladého technika NASA Marka Moora. I když se jedná o projekt realizovaný doposud jen v počítačové simulaci, získal si mezi laickou i odbornou veřejností již obrovský počet fanoušků.


Pondělí 21. června 2010


Radioaktivní uhlík napomáhá egyptologům

Mezinárodní tým vědců provedl nedávno první rozsáhlé systematické zkoumání stáří nejrůznějších artefaktů z doby starého Egypta prostřednictvím radiokarbonové metody. Jejich výzkumy víceméně potvrdily přesnost starších datací založených na méně přesných metodách. Řadě dřívějších spekulací tak dodala tato studie pevnější půdu pod nohama.


Pátek 18. června 2010


Praskání bublin je věda

Velká barevná bublina letí vzduchem. Najednou narazí na list či kámen a – bum! Rozletí v řadu malých dceřiných bublinek a později na drobné částečky kapaliny. Popis fyzikální dynamiky tohoto na první pohled zcela banální jevu publikovali nedávno poprvé v časopise Nature vědci z amerického Harvardu. S bublinami je to skutečná věda!


Čtvrtek 17. června 2010


Jak teplou krev měli druhohorní mořští ještěři?

Otázka, za si dokázali někteří z druhohorních plazů udržet stálou tělesnou teplotu podobně jako to dnes dokáží ptáci či savci, je mezi paleontology diskutována již skutečně dlouho. Francouzští vědci přišli nedávno se důkazem, že přinejmenším obrovským formám plazů z druhohorních moří byla tato evoluční vymoženost skutečně dopřána.


Středa 16. června 2010


Nový kmen bakterií má rád ropu

Nedávná havárie ropné plošiny společnosti BT v Mexickém zálivu se stala největší ekologickou katastrofou, za níž kdy stál člověk. I když se možná nakonec podaří unikání ropy zastavit, její množství v oceánu je již dnes obrovské. S likvidací škod by mohly napomoci dříve neznámé bakterie, které produkují zvláštní látky, tzv. rhamnolipidy.


Úterý 15. června 2010


Jak je to vlastně s „temnou stránkou“ vesmíru?

Předpoklady o existenci temné hmoty a energie jsou výsledkem analýz stop po prvních okamžicích vesmíru. Co když však ale vědci tyto stopy interpretovali špatně ani temná hmota, ani a energie vlastně vůbec neexistují? Na možné chyby v dřívějších měřeních upozornili nedávno britští fyzikové z univerzity v Durhamu. Obrázek struktury vesmíru by se mohl opět výrazně...


Pátek 11. června 2010


Molekulární „pavouk“ velký 4 nanometry

Zmenšování technologií do velikostí, kde se šíře lidského vlasu podobá šíři Amazonky, zažilo v nedávné době další skok. Tým amerických vědců z několika prestižních univerzit publikoval v časopise Nature článek, v němž popisuje svého robůtka o velikosti pouhé 4 nanometry.


Čtvrtek 10. června 2010


„Etruské Pompeje“ vydávají svědectví

Civilizace Etrusků se sice rozvíjela v oblasti pozdějšího centra civilizovaného světa, na Apeninském poloostrově, stále však patří mezi historiky a archeology k velkým neznámým. Nedávný nález nedaleko toskánského města Vetulonia má šanci posunout naše poznání záhadné civilizace o pěkný kus dále.


Středa 9. června 2010


„Babička“ mezi řekami: Jang-c-ťiang

Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali.


Úterý 8. června 2010


Genetikové potvrzují: Židé jsou skutečně jeden národ

Americkým a izraelským genetiků se nedávno podařilo ukázat, že izolované skupinky židovského národa, roztroušené po Blízkém východě a jižní a východní Evropě, mají společné nejen náboženství a kulturu, ale i geny. Jedná se o nejrozsáhlejší studii, která kdy byla na toto téma provedena.


Pondělí 7. června 2010


Do Jupitera vrazil obrovský asteroid

Když minulý rok objevil australský amatérský astronom Anthony Wesley rozsáhlou tmavou skvrnu na jižní polokouli Jupitera, začal mezi profesionály závod o to, kdo jako první odhalí její skutečnou příčinu. Podle vědců z colardského Boulderu a ze španělského Bilbaa nešlo tentokrát o náraz komety, ale o asteroid.


Pátek 4. června 2010


Barvy motýlích křídel inspirují ochranu bankovek

Ochrana bankovek před paděláním se stává v době snadné přístupnosti nových technologií čím dál složitější. Podle vědců z univerzity v britském Cambridge by mohla budoucnost ochrany proti penězokazcům patřit postupu, který odkoukali od tropických motýlů.


Čtvrtek 3. června 2010


Čím čmeláci „straší“ predátory?

Oranžovo-černo-bílé pruhování na zadečcích čmeláků informuje nejen predátory, ale i vědce o jednom: tento tvor je buď jedovatý, nebo si na jedovatého alespoň hraje. Britští vědci však zjistili, že čmeláci odstrašují ptáky i jinými způsoby, například svým charakteristickým „mručením“.


Středa 2. června 2010


Jak vlastně funguje akupunktura?

Principy fungování akupunktury nebyly z hlediska západní medicíny zatím dostatečně objasněny a řada lékařů ji proto dodnes považuje za pavědu. Studie, publikovaná nedávno v prestižním časopise Nature Neuroscience, ukazuje na jeden z možných mechanismů působení jehliček na molekulární úrovni.


Úterý 1. června 2010


Dinosaurus s největšími rohy nalezen v Mexiku

O druhohorní fauně, tedy „věku dinosaurů“ Severní Ameriky, víme díky trpělivé práci amerických paleontologů již poměrně dost. Nejjižnější oblast tohoto kontinentu, dnešní Mexiko, však stále zůstává oblastí spíše neprobádanou. Posledním nálezem z této oblasti je dinosaurus s obrovitými rohy.


Pondělí 31. května 2010


První umělý motýl létá jako ti skuteční

Vědci a konstruktéři, kteří se věnují relativně mladému odvětví, takzvané biomimetice, mají téměř „snadný“ úkol. „Stačí“ jim pouze okoukat nápady matky přírody a poté je co nejlépe napodobit. Spojený tým amerických a japonských konstruktérů nedávno stvořil prvního umělého motýla – otakárka.


Pátek 28. května 2010


V Peru objevili pyramidu, ve které se bydlelo

Pokušení stavět své stavby do jehlanovitého tvaru, tedy pyramidy, neodolali ani dávní obyvatelé Jižní a Střední Ameriky. Kanadští archeologové nedávno v Peru objevili zbytky po 1400 let staré pyramidě, která kupodivu sloužila nejen jako náboženské shromaždiště či pohřebiště, ale také jako bydlení pro vysoce postavené členy společnosti.


Čtvrtek 27. května 2010


Hvězda WASP-12 „požírá“ svou planetu

Nejžhavější planeta naší galaxie má podle britských vědců svůj osud zpečetěn. Gravitační síly její mateřské hvězdy ji ždímají jako citrón a do 10 miliónů let by ji měla hvězda nejen úplně vyždímat, ale dokonce zcela pozřít. Zprávy o novém pozorování přinesli nedávno britští astronomové.


Úterý 25. května 2010


Proč převažuje hmota nad antihmotou?

Mezinárodní vědecký tým, pracující ve Fermilabu v nedaleko Chicaga, přišel nedávno s návrhem na řešení jedné z největších záhad současné vědy – proč vlastně převažuje ve vesmíru hmota nad antihmotou?


Pondělí 24. května 2010


Pomůže vakcína proti neštovicím v boji proti AIDS?

Šíření onemocnění AIDS má v mnoha afrických zemích již charakter pandemie. Proč se však virus tak dramaticky šíří? Tým amerických vědců nedávno publikoval studii, podle níž za ním nestojí nezodpovědné sexuální chování, ale zastavení očkování proti pravým neštovicím.