Že věda a umění nemusejí stát příliš daleko od sebe dokázal v nedávné době Peter Wasilewski, zaměstnanec NASA. Jako výtvarník však nepracoval ani s barvami a plátnem, ani s jiným, třeba i modernějším náčiním. Své obrazy, které nazývá friziony, maluje pomocí ledu a polarizovaného světla.

Skládanka, kterou dávají dohromady svými nálezy paleontologové, nebude nikdy úplná. Jakýkoliv další kamínek, který by napomohl zpřesnit obrysy evoluční cesty, která nakonec doklopýtala až k dnešním organismům včetně lidí, je proto vždy vítanou novinkou. Švédský vědec nedávné době popsal starodávného předka čelistnatých obratlovců nalezeného v britském...

Ze všech nevítaných hostů v našem organismu jsou priony nejtužšími protivníky. Na rozdíl od všech jiných patogenů neobsahují DNA – jsou to čisté bílkoviny a to bílkoviny velmi houževnaté. Nedávná studie amerických vědců ukázala, že proti prionům lze účinně bojovat pomocí jednoho z běžných půdních minerálů.

Lidský hlad stál už život řadu živočišných druhů. Člověk se pravděpodobně spolupodílel na zmizení čtvrtohorní „megafauny“ – mamutů, srstnatých nosorožců nebo ledních medvědů, lidskému hladu padli ale také například pták alka velká nebo obrovitý vodní savec koroun bezzubý. Nyní se zdá, že lidský hlad by mohl ze zemského povrchu odstranit i některé...

Bakterie patří k nejmenším organismům, jaké lze v přírodě potkat. Přesto jsou pro život na naší planetě klíčové – většina funkcí biosféry by bez jejich intervence prostě nebyla možná. Švédští vědci nyní přišli na další ze způsobů, kterým bakterie přispívají k vyvažování celoplanetárních vztahů.

Pamatujete si zvláštní akord na začátku písně A Day´s Night (Perný den) od The Beatles? Přestože tuto skladbu zná snad každý, hudebníci nemohli po celá desetiletí přijít na to, jakým akordem skladba vlastně začíná. Až do nedávné doby, kdy se jí na zoubek podíval matematik a amatérský hudebník Dr. Jason Brown.

Takzvané „horké Jupitery“ jsou zvláštním typem planet, které dokáží astronomové pozorovat v soustavách naší rodné galaxie, Mléčné dráhy. V nedávné době se hned dvěma vědeckým týmům podařilo zdokumentovat pohyby v jejich atmosféře.

Pěstitelé kokosových ořechů jistě nepatří mezi nejbohatší lidi na světě. Kokosoví „farmáři“, kterých je na světě kolem 11 miliónů, vydělávají v průměru okolo 500 USD ročně. S nápadem, jak zvýšit jejich příjmy, přišli nedávno vědci z amerického Texasu.

Kybernetické podvody vyšly uživatele již na miliardy dolarů. Jen v USA utrpěli neopatrní uživatelé během posledních dvou let v důsledku útoků virů, spywaru a phishingu na své počítače ztráty přesahující 8,5 miliard dolarů.

I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se snadno šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny.

Představa, že Země tvoří přirozený střed vesmíru stará jako lidstvo samo. K dokonalé vědecké harmonii přivedl tuto teorii ostatně již Aristotelés ve třetím. stol. př. n. l. Opačná představa se ve vědě prosadila až v šestnáctém století díky dílu Mikuláše Koperníka. Důkaz pro to, že Země skutečně nemá ve vesmíru privilegované postavení se však neshání...

Všichni víme, že vysoce kalorická strava je nezdravá. Kromě zvýšeného příjmu energie, která nás dokáže obalit tukovým polštářem však podle nejnovějších výzkumů může hrozit ještě další nebezpečí. Těžká jídla mohou totiž „přenastavit“ naše vnitřní hodiny – cirkadiální rytmy.

Podle Darwinovy teorie se každý organismus vyvinul ze svého předka. Jak ale vypadal úplně nejstarší předek, z něhož se před miliardami let vyvinulo všechno ostatní? Vědci pro něj mají něžné jméno LUCA (Last Universal Common Ancestor) a prostřednictvím nejmodernějších metod se snaží vypátrat, jak asi vypadal.

Čím se liší člověk od zvířete? Poslední baštou lidství, která ještě odolávala náporu skeptiků z řad zoologů, byly lidské morální kvality. Rozhodovat mezi dobrým a zlým by zkrátka zvířata umět neměla. Poslední výsledky amerických psychologů ale naznačují, že i lidský pocit viny či morální čistoty má zřetelný fyziologický základ.

Kokain nepředstavuje velké lákadlo jen pro lidi. Tato droga, která se původně vyvinula na ochranu listů koky proti škůdcům, má své fanoušky i mezi hmyzem. Alespoň to tak vypadá podle nedávné studie australských vědců.

O tom, jak velkou moc má závist a žárlivost v lidském světě, není jistě třeba nikoho přesvědčovat. Vědci už také vědí, že podobné vlastnosti se nevyhnuly ani našim nejbližším příbuzným – primátům. Nyní však zjistili, že závidět si dokáží i psi!

Život v podobě, v níž jej známe z naší matičky Země, vznikl ve vodě a bez vody stále nemůže existovat. Astronomové pátrající po planetě, na které by mohl být život se proto musí poohlížet po takových, na nichž voda nechybí. Obrovské planety nazývané „super-Země“ tuto podmínku splňují.

Lidské tělo má mnoho tajemství, po nichž medicína dosud bezvýsledně pátrala. Jedním z podivných onemocnění, které bylo vědecky popsáno až v roce 2001, je „syndrom permanentního sexuálního vzrušení“ (PSAS), vzácné postižení, které se vyskytuje výhradně u žen. Výzkum holandských vědců velmi zpřesnil naše porozumění tomuto bizarnímu jevu.

Jednobuněčné organismy patří k nejmenším trpaslíkům mezi vším živým. Když některý z nich přesáhne velikost jednoho milimetru, tvoří v jednobuněčném světě ekvivalent mamuta. Vědci nedávno objevili tvora, který má v tomto světě velikost srovnatelnou v lidských měřítcích snad jedině s Mount Everestem.

Jistě nám nikdo nemusí radit v tom, abychom poznali člověka, který má z něčeho radost nebo který se něčeho bojí. Vyjadřovat svého vnitřního prožívání povrchem svého těla je natolik stabilním prvkem mezilidské komunikace, že je univerzálně srozumitelné napříč jednotlivými kulturami a i lidskými rasami. Vědci nedávno vytvořili model, podle něhož se ukazuje,...

Průzkum cizích planet rozhodně není procházka růžovou zahradou. Když se podaří průzkumný modul na cizí těleso dopravit, ještě pořád není vyhráno. Na sběrače vzorků čeká velká řada problémů spojených s rozdílnou gravitací a nerovným terénem. Rhodi Armour, doktorand z univerzity v britském Bathu, přišel s geniálním nápadem, jak na tyto problémy vyzrát.

Langurové indočínští (Pygathrix avunculus) patří mezi vůbec nejvzácnější a také nejohroženější zvířata na světě. Odhaduje se, že celkový počet těchto krásných opiček, zapsaných v červené knize kriticky ohrožených druhů na světě nepřesahuje číslici 200. Objev každé nové populace je proto pro biology malou senzací a také pořádným důvodem k oslavě.

Představte si, že sedíte u vody a zabere Vám metrová štika. Po dalším rybářském boji se Vám ji podaří vytáhnout na břeh a... Podle závěrů kanadských vědců z Univezity of Toronto byste i měli ihned pustit zpět do vody. Jen tak totiž sami sobě zaručíte, že bude moci jít na ryby i v budoucnu.

Spojení sil peruánských a německých archeologů přineslo sladké ovoce. Nedaleko města Nazca v jižním Peru došlo k objevu 19 hrobů z archaického období kolo roku 3 500 před Kristem.