(2009-02-20 08:35:04) Mezinárodní astronomická unie se rozhodla pojmenovat jedno z malých těles sluneční soustavy na počest Mezinárodního roku astronomie (IYA2009), vyhlášeného UNESCO k povzbuzení celosvětového zájmu o astronomii. Stalo se tak na návrh astronomů z jihočeské Kleti. Nové označení této planetky je (58664) IYAMMIX.

Odpovedá Peter Kmeťo redaktor PC Revue

Cesta, kterou se vydávají inženýři při konstrukci novějších a novějších přístrojů vede nejen přes miniaturizaci, ale také přes spojování nejrůznějších funkcí dohromady. S takovou kumulací funkcí ale vyvstávají další problémy, s nimiž se musí konstruktéři vyrovnat. Američané nyní testují prototypy, které poznají co mají dělat podle toho, jak je majitel...

V posledních desetiletích vznikala různá hnutí ničitelů asfaltu, kteří se chlubí, z kolika nehostinných ploch opět nadělali trávníky. Zní to nesmírně přitažlivě – zničit ten ošklivý, šedý asfalt, který je nepřítelem života. Pojďme ale o krok dál...

V nejnovějším vydání lékařského časopisu PLoS Medicine popisují izraelští lékaři případ třináctiletého pacienta, u kterého se vyvinuly tumory z fetálních nervových kmenových buněk transplantovaných při pokusech o léčbu ataxie-telangiektázie.

Většinu případů našich nemocí z nachlazení mají na svědomí rhinoviry. Jimi způsobená rýma a kašel se sice berou spíše jako drobná nepříjemnost, ale pro malé děti, astmatiky a lidi s oslabeným systémem mohou být rhinoviry nebezpečné. A koneckonců, my všichni bychom se bez nich také raději obešli.

Pohoří Unzungwa, které se táhne od jižní Keni až do Tanzánie, je jednou z nejméně prozkoumaných oblastí světa. Vědecké výpravy odtud přinášejí mnohá zajímavá překvapení. V roce 2004 zde došlo k objevu druhu opice mangabeje horského zvaného také kipunži a v nedávné době tu byl objeven nový druh podivného savce z řádu bércounů.

Ohlížíme se za právě uplynulým 17. ročníkem mezinárodní konference Evropské studentské unie.

Mezinárodní rok astronomie 2009

Downův syndrom je nejčastější a zřejmě také nejznámější závažnou chromosomální abnormalitou člověka. Ačkoliv syndrom samotný byl popsán již před více jak 140 lety, jeho chromosomální podstata byla objevena teprve před 50 lety - v roce 1959. Padesát let intenzivního...

Celý svět včera oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu [...]

Na 12. května letošního roku je naplánován start poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Ozývají se však hlasy, které doporučují tuto misi zrušit kvůli velkému množství trosek, zanechaných na oběžné dráze kolizí dvou satelitů minulý týden.

číst dál

Výroba hedvábí zřejmě nebyla výhradně čínskou záležitostí a mohla nezávisle vzniknout také na indickém subkontinentu.

Vědci z Rice University věnovali tři roky práce modelu, který zobrazuje 5 milionů atomů obsažených v pouzdru jednoho viru.

Za únavu a nezájem lidí postižených chronickým zánětem zřejmě může infiltrace mozku buňkami imunitního systém.

7 500 kilometrů za pouhých 13 dnů. Za den i více než 800km.

Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové zobrazovacího týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech...

Samečci zpěvných ptáků pipulek mezi sebou uzavřeli jakousi džentlmenskou dohodu. Místo toho, aby mezi sebou soupeřili o samičky, raději si v dobývání vzájemně pomáhají - což je mezi živočichy věc dosud nepozorovaná.

Chladenie založené na princípe zmeny magnetického poľa a fyzikálnych vlastnostiach takzvaných magnetokalorických materiálov nie je žiadnou novinkou a v laboratóriách sa využíva už vyše polstoročia. Vedci však doposiaľ hľadajú riešenia, ktoré by umožnili túto metódu využiť aj v domácnostiach.

Poslední společný předek člověka a šimpanze možná chodil po dvou a byl člověku podobnější než současný šimpanz. Molekulární data kladou totiž tohoto tvora do doby asi před 6 miliony let, kdy už známe bipední fosilie. A jak to bylo s inteligencí?