107,324 článků

První zprávy z buněčného jádra neandrtálců

Homo neandrthalensis čili člověk neandrtálský, je vědcům známý již od roku 1829 (resp. od roku 1856). Jedná se o nejdéle a v podstatě také nejlépe známý druh dnes již vyhynulého hominida. V poslední době pokročila věda v poznání tohoto druhu mílovými kroky. Zdá se, že tento náš nejbližší příbuzný do našeho genetického profilu příliš nepřispěl.

Cesta z písečné pasti

Experimenty s jedním robotem a kontejnerem plným makových semínek ukázaly, že sypký materiál nemusí být pro robotické průzkumníky nepřekonatelnou překážkou.

Valentýn a polibky: Co říká evoluční biologie?

Není vlastně divné, že většina lidí vnímá polibek jako něco příjemného? Proč nás biologická evoluce (byla-li to tedy ona) takto vybavila? Vždyť je přece jasné, že líbání může vést k přenosu infekce; nadto líbající se hominidé se mohli v africké savaně jistě snadno stát kořistí nějaké šelmy – či ještě spíše jiného hominida.

Alternativní paliva

Omezené zdroje ropy, klimatické změny a znečištění ovzduší – to vše vyvíjí tlak na vědecké instituce, aby hledaly alternativní paliva. Solární energie, energie větru a vln oceánu – to vše mohou využít naše domácnosti. Pokud však nejsou k dispozici ani zásuvky, ani dráty, musíme využít odlišné druhy paliva. Michael odhalí energii obsaženou v molekulách vody a...

Kmenové buňky v lidském oku

Oko je asi nejdůležitější lidský smyslový orgán, je ale také mimořádně složitý. Jeho dokonalost fascinovala už Darwina, který v něm viděl zpochybnění své vlastní teorie evoluce. Lidské oko od vnějšího prostředí odděluje rohovka, která je náchylná k vnějším poškozením. Za normálních okolností má velkou schopnost regenerace díky vlastním kmenovým...

Národní parky Evropy v ucelené podobě

Publikací o národních parcích různých oblastí je bezpočet, ale ucelená encyklopedie o národních parcích Evropy vyšla teprve nedávno. Je velice obsáhlá, váží 4 kilogramy a napsal ji pracovník Národního muzea v Praze RNDr. Miloš Anděra. Co vedlo zoologa, jehož specializací jsou drobní savci, k uspořádání knihy o národních parcích?

Utajený svět fytoplanktonu

V řasách a sinicích lze odhalit naprosto netušené krajiny. To ukazuje vědec, který našel ve své práci umělecký rozměr. Zajímají ho mikroskopické a mikrofotografické techniky a fotografická dokumentace fytoplanktonních společenstev. Představíme sinice a řasy z jiné strany, než jak jsme dosud znali.

Obama: Pro jaderné elektrárny, hybridní vozy a obnovitelné zdroje

Poslední prezidentské volby v USA na sebe poutaly pozornost celého světa. Naděje a změna se však netýkaly jen stylu politiky, ale také energetických priorit, podpory obnovitelných zdrojů anebo hybridních vozů. Co všechno Barack Obama slíbil a co hodlá podpořit? Jsou jeho plány reálné? Ovlivní i Evropu?

Obama: Pro jaderné elektrárny, hybridní vozy a obnovitelné zdroje

Poslední prezidentské volby v USA na sebe poutaly pozornost celého světa. Naděje a změna se však netýkaly jen stylu politiky, ale také energetických priorit, podpory obnovitelných zdrojů anebo hybridních vozů. Co všechno Barack Obama slíbil a co hodlá podpořit? Jsou jeho plány reálné? Ovlivní i Evropu?

Férové obchody

Značka Fair Trade si vydobyla značnou prestiž, přesto nemusí vždy znamenat pro zainteresované skutečný přínos.


Neděle 15. února 2009


Zjasňující se kometa C/2007 N3 Lulin

Po delší pomlce máme opět příležitost nachystat se na pozorování jasnější komety. Nepůjde pravděpodobně o žádnou jasnou vlasatici, ale bezpochyby je to po roce konečně dost jasná kometa na to, abychom ji mohli spatřit mimo městské osvětlení pouhýma, dalekohledem nevyzbrojenýma očima. Kometa C/2007 N3 Lulin proletí nejblíže k Zemi už za několik dní ...

Život, vesmír a vůbec

Když se řekne vznik života ve vesmíru, většina z nás si asi představí nějaké ty bakterie či řasy na Zemi v její ranné historii, případně zeleného pidimužíka rozličných tvarů, jak obývá planetu tam někde v dalekém vesmíru. Astronomové se ale v posledních letech začali zabývat spíše počátky onoho tajuplného a dlouhého procesu vzniku života…   Před...

NASA oživila NuSTAR

NASA v pondělí 9. února potěšila nejednoho astrofyzika. Rozhodla se totiž oživit misi družice NuSTAR (Nuclear Spectroscopic Telescope Array). Ta by měla od roku 2011 provádět výzkum vesmíru v rentgenové části spektra. Hlavním cílem bude především výzkum černých děr a pozůstatku po výbuchu supernov.

Dve tváre Mesiaca

Najnovšie číslo časopisu Science prináša stručný súhrn doterajších výsledkov meraní japonskej sondy SELENE. Podľa nich má Mesiac naozaj dve tváre – privrátenú a odvrátenú. Nelíšia len tým, že jednu zo Zeme vidíme a druhú nie, ale obe sa „tvária“ inak aj po fyzikálnej stránke.

Mikrovlnka na vysoušení a výrobu textilu

„Podnětem pro můj zájem o vysoušení pomocí mikrovlnné energie byly povodně v roce 2002. Pro vysoušení papírových dokumentů a knih, které byly povodněmi zničeny, se dá použít stejný způsob jako pro vysoušení textilních látek,“ říká Ing. Marika Pourová.