134,559 článků

Neandertálci mohli být předky nás všech

Obvyklá interpretace zní následujícím způsobem: Neúplné analýzy neandertálské DNA nenasvědčují, že by neandertálci byli našimi předky. Jenže skutečnost může být bizarnější: mohlo jít o naše předky, po nichž pouze nezůstaly žádné geny.

Opuncie v Austrálii

Opět se budeme zabývat invazními druhy organismů. Jan Andreska nás opět seznámí s dalším takovým druhem, který se většinou zásluhou člověka rozšířil do nepůvodních areálů a v tamních společenstvech často způsobuje pohromu. Dnes budeme hovořit o zavlečení opuncií do Austrálie.


Úterý 17. března 2009


Bludné balvany a popularizace vědy

Český klub skeptiků Sisyfos včera uděloval své každoroční anticeny Bludný balvan - jak organizátoři praví, za „významné příspěvky ke klamání veřejnosti". Předávací ceremoniál se nesl ve značně recesistickém duchu. Jenže já se moc nesmál. Postupně mě totiž napadly hned tři důvody, proč tahle akce popularizaci vědy spíš škodí, než prospívá.

Exoplanety II. – vznik planetárních soustav

Astronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.   Důležitou úlohu...

Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2009

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašuje fotografickou soutěž se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Záštitu nad...

Lak, který se sám opraví

Lak auta, který si sám zahojí menší škrábanec, možná zanedlouho nebude jen snem motoristy. Američtí výzkumníci si z krabích krunýřů vypůjčili molekulu chitosanu a založili na ní zcela nový systém samohojivých materiálů.

Jeden virus stačí

Virové populace, se kterými se setkáváme třeba při každém kýchnutí nastydlého kolegy, bývají složené z velkého počtu virových částic. Ale stačila by jen jediná z nich na to, aby se člověk infikoval a propuklo u něj onemocnění?