Chudoba přináší více dcer
V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.
Středa 24. června 2009
Luk a šíp je starý 100 000 let
Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.
Středa 4. března 2009
Vstupte do světa hudby
Někteří vědci jsou přesvědčeni, že hudba je součástí naší biologické podstaty. Například belgická neuropsycholožka Isabelle Peretzová působící v Kanadě na University of Montreal říká: „Věřím, že člověk má hudbu ve svých genech. Ale víra není věda. Potřebujeme mnohem více důkazů.“
Středa 25. února 2009
Afričtí Pygmejové mají společný původ
Rozličné kmeny malých afrických lovců a sběračů poznali Evropané poprvé až v 19. století.
Úterý 17. února 2009
Nahrubo přečtený neandrtálec
Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.
Pátek 21. listopadu 2008
Kuřáci ohrožují své okolí nejen pasivním kouřením
Děti i dospělí žijící ve společné domácnosti s kuřáky mají vyšší pravděpodobnost zdravotního ohrožení, v porovnání s těmi, kteří žijí s nekuřáky, a není to spojeno pouze s pasivním kouřením. Mají totiž i menší šanci sníst každý den dostatek zdravých potravin.
Středa 12. listopadu 2008
Děti dovedou sladit své smýšlení s chováním až od osmi let
Vývoj dětské osobnosti má své zákonitosti a jejich poznání může vést k vyšší efektivnosti výchovy a vzdělávání. Věk osmi let je mezníkem, kdy se mění vzájemný vztah mezi smýšlením a jednáním.
Úterý 30. září 2008
Batolata využívají vlastní zkušenosti k hodnocení okolí
Batolata s široce otevřenýma očima vnímají a využívají mnohem více informací, než se dosud myslelo. Uvědomují si sama sebe a dovedou vlastní získanou zkušenost využít při hodnocení ostatních lidí.
Pondělí 29. září 2008
Od dvanácti let se učíme jinak
Často to vypadá, že dítěti řeknete stokrát: „Tohle nesmíš!“ nebo „Takhle je to špatně!“ A ono to stejně udělá znova. Anebo naopak chválíte a chválíte… a výsledky se stejně nedostavují. Vědci přišli na to, že je třeba zohlednit jejich věk. Osmileté děti mají na rozdíl od dvanáctiletých dětí anebo dospělých zásadně odlišnou strategii učení.
Středa 10. září 2008
Za to, že nám nepadají věci z ruky zřejmě může Junk DNA
Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, které spustily evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti považované za genetické smetiště.
Neděle 24. srpna 2008
Poznávání obličejů nemáme všichni stejné a je zřejmě poznamenáno výchovou
Rozeznávání tváří nám jde samo a nemusíme o tom přemýšlet. Umí to všechny kultury světa a tak se soudilo, že jde o univerzální mechanismus, který máme všichni jako dar od přírody, tak nějak společný. Není tomu tak.
Středa 20. srpna 2008
Mladí Aboriginci počítají i bez čísel
Australští domorodci z komunit, ve kterých neznají slova a ani gesta pro číslovky, řeší matematické úkoly. To znamená, že k počítání čísla nutně nepotřebujeme.
Úterý 15. července 2008
Stejnopohlavní sexuální chování ve Švédsku
Největší výzkum stejnopohlavního sexuálního chování na světě odhalil překvapivou skutečnost. Rozhodují geny, rodina, společenské normy nebo vlastní životní styl?
Bude náš mozek v budoucnu menší?
Stejnou otázku si položilo sedm výzkumníků na University of Bristol ve Velké Británii. K řešení použili matematické modelování.
Středa 25. června 2008
Geny pro homosexualitu mužů svědčí ženám
Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené...
Čtvrtek 19. června 2008
Rozhodování a riskování je u lidí podobné jako u včel
Většina lidí přijímá rozhodnutí s určitou strategií. Někdo se řídí rčením: „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ Jiní jsou zase zastánci rčení: „Kdo neriskuje, nevyhraje.“ Podle poslední studie vědců z Tel Avivu to vypadá, že asi spíš záleží na tom, o „kolik se hraje“. A krom toho se ukazuje, že například včely mají velmi podobnou strategii.
Vliv společnosti na výběr sexuálního partnera
Studie ze švédské lékařské univerzity Karolinska Institute (KI) naznačuje, že stanovisko rodiny a veřejnosti má pouze nepatrný vliv na to, zda se dospělí lidé rozhodnou pro sex s osobou stejného nebo opačného pohlaví. Dědičné faktory a specifické zkušenosti konkrétního jedince mají na výběr sexuálního partnera nejsilnější vliv.
Neděle 15. června 2008
Holubi mají lepší seberozpoznávací schopnost než děti
Vědci z Keio University dokázali, že holubi jsou schopní rozlišovat obrazy sebe sama na videozáznamu, a to až s 5-7 sekundovým zpožděním, což znamená, že mají seberozpoznávací schopnosti vyšší než tříleté děti, které mají problémy s rozeznáním svého vlastního obrazu s pouhým dvousekundovým zpožděním.
Středa 11. června 2008
Dieta před početím ovlivňuje pohlaví potomka
Kluk nebo holka? Otázka stará jak lidstvo samo. Moderní věda dokáže ovlivnit pohlaví potomka hned několika způsoby. Sexováním embrya a nebo při početí in vitro separováním spermií nesoucích Y chromozom. Pokusy na ovcích naznačují, že by to do jisté míry mohlo jít ještě jinak.
Pondělí 26. května 2008
Kosmické cestování a vesmírná nemoc
Dlouhodobé otáčení astronautů v centrifuze poskytlo výzkumnici Suzanne Nooij výbornou možnost zkoumat, jak se vyvíjí „vesmírná nemoc“, s jejímiž příznaky, žaludeční nevolností a dezorientací, má zkušenost mnoho astronautů.
Pondělí 19. května 2008
Pro delší život je lépe hladovět než běhat
Když budete myši držet o hladu, dojde u nich k hormonálním změnám jež jim prodlouží život. Nízkokalorickou dietou lze dosáhnout lepších výsledků, než cvičením.
Čtvrtek 8. května 2008
Kojení zvyšuje inteligenci
Při dosud největší randomizované studii týkající se kojení zjistili výzkumníci z McGill University, že kojení zvyšuje dětské IQ a zlepšuje dětem jejich pozdější studijní výsledky.
Pondělí 21. dubna 2008
Když přijde na sex, jsou i muži různí
Výzkumníci z Kinseyova Institutu pro výzkum sexu, pohlaví a reprodukce na Indiana University objevují různé zkušenosti mužů v oblasti sexuální touhy a jejího probouzení.
Středa 16. dubna 2008
Konec svobodné vůle
Mozek za nás rozhoduje sám a dá nám o svém úmyslu vědět až dodatečně.
Čtvrtek 10. dubna 2008
Dobré vztahy v rodině oddalují dívkám pubertu
Když děvčatům nastane puberta dříve, než by měla, mívá to následky. Předčasný nástup puberty, nezůstává u děvčat bez následků na zdraví.
Čtvrtek 14. února 2008
Oskulace
Záležitosti rtů aneb proč se vlastně líbáme.
Čtvrtek 31. ledna 2008
Je lidská funkce genů navozená jídlem?
Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.
Pondělí 21. ledna 2008
Lidské klonované embryo
První, kdo se holedbal tím, že má lidský klon, byla firma Clonaid. Nyní totéž prohlašují vědci sdružení v malé firmě Stemagen, kterou založil nejmenovaný investor. I oni tvrdí, že jsou první, komu se podařilo klonovat lidské embryo.
Sobota 5. ledna 2008
Geny a inteligence
Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.
Neděle 16. prosince 2007
Holohlavé, ale sexy!
S lidoopy máme téměř stejný genom. Toho co nás s nimi spojuje je více, než toho co nás rozděluje. Menopauza k tomu ale nepatří.