Výsledky genetické studie ukazují, že lidská populace začala expandovat už v době kamenné - tedy ještě předtím, než se rozvinulo zemědělství.

To, že vyšší muži jsou atraktivnější, zřejmě zdaleka neplatí univerzálně - podle nové studie v kmenech lovců a sběračů nijak zvýhodněni nejsou.

Za to, že máme tak velký mozek, nejspíš můžeme poděkovat soupeření v tlupách našich předků.

Velká agresivita může v kmenových společnostech představovat výhodu i nevýhodu - záleží na pravidlech hry.

Sága floreských hobitů pokračuje - časopis Nature zveřejnil výsledky dvou nových studií sporného druhu člověka Homo floresiensis.

Děti neandrtálců sice měly stejně velkou hlavičku jako děti Homo sapiens, ale na svět přicházely jednodušším způsobem.

Naučili se lidé od floreských hobitů vyrábět kamenné nástroje? Podle nové studie to není vyloučené.

Genetická studie potvrdila existenci několika skupin neandrtálců.

Anatomické srovnání raných hominidů a dnešních šimpanzů ukazuje, že naši předkové ve šplhání na stromy zrovna nevynikali.

Předkem všech etnických skupin afrických Pygmejů je zřejmě jedna jediná populace, která existovala asi před 20 tisíci lety.

Kritické myšlení a dnešní společnost

Schopnost ocenit krásu a půvab je jednou z nejvýznačnějších schopností našeho druhu. Nervový podklad tohoto děje je vcelku prostudován, ale mnohem méně je známo o tom, jak zpracování estetických vjemů ovlivňují rozdíly mezi pohlavími.

Neplodnost je stále závažnějším problémem rozvinutého světa. Zatím s ní ještě dokážeme bojovat.

Navzdory velkým kulturním, genetickým i morfologickým rozdílům mají všichni afričtí Pygmejové společné předky.

Co může vzejít z víceméně náhodného setkání zcela odlišných kultur?

Sportovní aktivity dětí ve školním věku mohou být podle nové studie přínosné i pro jejich akademickou úspěšnost.

Pokud by člověk potřeboval krevní transfuzi, nemusel by teoreticky hledat dárce jen mezi příslušníky Homo sapiens sapiens. Vhodnými univerzálními dárci by totiž podle genetické analýzy kostí z jeskyně El Sidron byli také někteří neandrtálci.

Inteligence, moudrost a paměť v hlavní roli...

Většina expertů se shoduje na tom, že Homo sapiens vznikl v Africe asi před 200 000 lety a byl inteligentnější než časné druhy hominidů. Otázkou ovšem je, jestli k nárůstu inteligence došlo v jediném evolučním "skoku", nebo jestli šlo o pozvolný vývoj. Nové datování nálezů z Etiopie naznačuje, že správná je spíše druhá možnost.