Výsledky genetické studie ukazují, že lidská populace začala expandovat už v době kamenné - tedy ještě předtím, než se rozvinulo zemědělství.

To, že vyšší muži jsou atraktivnější, zřejmě zdaleka neplatí univerzálně - podle nové studie v kmenech lovců a sběračů nijak zvýhodněni nejsou.

Za to, že máme tak velký mozek, nejspíš můžeme poděkovat soupeření v tlupách našich předků.

Velká agresivita může v kmenových společnostech představovat výhodu i nevýhodu - záleží na pravidlech hry.

Sága floreských hobitů pokračuje - časopis Nature zveřejnil výsledky dvou nových studií sporného druhu člověka Homo floresiensis.

Děti neandrtálců sice měly stejně velkou hlavičku jako děti Homo sapiens, ale na svět přicházely jednodušším způsobem.

Naučili se lidé od floreských hobitů vyrábět kamenné nástroje? Podle nové studie to není vyloučené.

Genetická studie potvrdila existenci několika skupin neandrtálců.

Anatomické srovnání raných hominidů a dnešních šimpanzů ukazuje, že naši předkové ve šplhání na stromy zrovna nevynikali.

Předkem všech etnických skupin afrických Pygmejů je zřejmě jedna jediná populace, která existovala asi před 20 tisíci lety.

Kritické myšlení a dnešní společnost

Schopnost ocenit krásu a půvab je jednou z nejvýznačnějších schopností našeho druhu. Nervový podklad tohoto děje je vcelku prostudován, ale mnohem méně je známo o tom, jak zpracování estetických vjemů ovlivňují rozdíly mezi pohlavími.

Neplodnost je stále závažnějším problémem rozvinutého světa. Zatím s ní ještě dokážeme bojovat.

Navzdory velkým kulturním, genetickým i morfologickým rozdílům mají všichni afričtí Pygmejové společné předky.

Co může vzejít z víceméně náhodného setkání zcela odlišných kultur?

Sportovní aktivity dětí ve školním věku mohou být podle nové studie přínosné i pro jejich akademickou úspěšnost.

Pokud by člověk potřeboval krevní transfuzi, nemusel by teoreticky hledat dárce jen mezi příslušníky Homo sapiens sapiens. Vhodnými univerzálními dárci by totiž podle genetické analýzy kostí z jeskyně El Sidron byli také někteří neandrtálci.

Inteligence, moudrost a paměť v hlavní roli...

Většina expertů se shoduje na tom, že Homo sapiens vznikl v Africe asi před 200 000 lety a byl inteligentnější než časné druhy hominidů. Otázkou ovšem je, jestli k nárůstu inteligence došlo v jediném evolučním "skoku", nebo jestli šlo o pozvolný vývoj. Nové datování nálezů z Etiopie naznačuje, že správná je spíše druhá možnost.

Když řekneme, že uplynulo 100 let od narození někoho, většinou si jeho narození pouze připomínáme. V dnešním případě to ale musíme říct jinak: 28. listopadu své sté narozeniny oslavil jeden z nejvýznamnějších antropologů a etnografů Claude Lévi-Strauss. Více Danu Mrázkovi řekla Mgr. Markéta Dvořáková z Katedry občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty...

Oxid uhličitý vypuštěný do ovzduší lidstvem během 20. století zabránil tomu, aby se Země v příštích tisíciletích proměnila ve "sněhovou kouli" s nástupem extrémně silné a dlouhé doby ledové.

Umění rozdělat oheň bylo podle izraelských archeologů klíčovou schopností, která lidem umožnila opustit Afriku.

Podle nové studie měli první lidé, kteří opouštěli Afriku, na výběr hned dvě možné trasy.

Čím je u člověka určována biologická podstata párového chování a komunikace mezi partnery?

Do Indie se první lidé dostali asi před 65 000 lety. Šlo o emigranty z Afriky, kteří sledovali takzvanou jižní cestu podél pobřeží Indického oceánu. Genetické stopy prvních "Indů" můžeme podle článku v BMC Evolutionary Biology dodnes najít u příslušníků místních kmenů.

Lidstvo potřebuje už dlouhá staletí ke svému rozvoji surovinové zdroje. Jaká je jejich současná kondice?

Těžko bude někdo z vás váhat při pohledu na šimpanze, zda se náhodou nejedná o člověka. Přesto genom šimpanzů a lidí je z 98 % identický. Co tedy může za to, že je člověk člověkem? Které geny jsou za to zodpovědné? Odpovědi už můžete hledat s Mgr. Janem Pačesem, Ph.D., při přednášce "Člověk a šimpanz - jak veliké genetické rozdíly jsou důležité?"

Záhadná Evropanka zemřela poblíž dnešní novozélandské metropole Wellingtonu před rokem 1742. Antropologové pátrají po jejím původu a totožnosti.

Příslušníci indiánských kmenů poskytli vědcům svou DNA pro srovnání s dědičnou informací izolovanou z kostí člověka, který žil na západní pobřeží Kanady před 10 000 lety. Chtějí vědět, jestli to byl jejich přímý předek.

Neplodnost je stále závažnějším problémem rozvinutého světa. Zatím s ní ještě dokážeme bojovat.

Nejrůznější formy obřízky jsou rozšířeny po celém světě, i když představují pro muže riziko infekce a nesou s sebou řadu dalších problémů. Studie amerických antropologů dokazuje, že obřízka je přesto z evolučního hlediska výhodná.

Inkům, umožnila obývat vysoké polohy And, Euroameričanům přinesla závislost.

Vezmeme-li v potaz, jaký odpor pociťují mnozí věřící k evoluční teorii Charlese Darwina, pak vyznívají závěry výzkumu Jamese Dowa přímo paradoxně. Podle amerického antropologa je vznik náboženství výsledkem evoluce.

Vše o tichém zabijáku - hypertenzi. Návštěva Lázní Piessnitz. Jsou sklony "zabíjet" pro člověka přirozené?

Čím je u člověka určována biologická podstata párového chování a komunikace mezi partnery?

Asi před 150 tisíci lety se lidstvo rozdělilo do několika malých populací ve východní a jižní Africe, které se následujících téměř 100 tisíc let vyvíjely na sobě zcela nezávisle. Do jedné populace se spojily až někdy před 40 tisíci lety, krátce před tím, než se člověk vydal z Afriky osídlit zbytek světa. Téměř polovinu své historie tedy náš druh prožil v...

Oslabení duševních funkcí (demence) probíhá pomaleji u stárnoucích jedinců, kteří dosáhli vyššího stupně vzdělání, v průběhu dospívání a v dospělosti intenzivněji využívali volný čas, jejich zaměstnání se vyznačovalo většími požadavky na duševní aktivitu při menší fyzické zátěži. Vyšší úroveň vzdělání se ukázala být významným faktorem...

Debaty kolem hobitů rozhodně neustávají - nová studie pro změnu dokazuje, že člověk floreský je samostatný druh.

Američtí vědci pronikli do tajů práce zrakového centra lidského mozku. Dokážou poměrně přesně odhadnout, jak zareagují naše neurony poté, co jsme si prohlédli určitý obraz.

Smrt tajemství zbavená?

Lidský mozek láká pozornost nejen vědců už od nepaměti. Co nového přinesly neurovědy v roce 2007? Jaká tajemství nám zůstanou skryta navždy? Poslechněte si rozhovor s prof. Evou Sykovou.

Člověk má technologii na to, aby vedl válku z vesmíru. Ve vesmíru i z vesmíru už se střílelo. Jak zabránit vesmírné válce?

Horští Tamilové jsou specifická etnická skupina žijící na Srí Lance. Čím jsou zajímaví a jak se na Srí Lanku dostali? Jaké je jejich postavení v zemi?

V mnoha kulturách jsou manželské svazky mezi příbuznými pokládány za tabu. Také vědecké práce je často mají za problematické kvůli vyššímu riziku výskytu dědičných nemocí u potomků. Několik studií ovšem poukázalo na možná pozitiva.

Během uplynulých sto tisíc let se moderní člověk rozšířil prakticky do všech koutů Země a musel se adaptovat na nová životní prostředí. Odborníci předpokládají, že migrace měla za následek rychlou evoluci, během které se měnily určité geny.

Profesor Jaroslav Petr publikoval v lednovém čísle časopisu Vesmír článek nazvaný Kmenové buňky v roce 2007. Podtitul zněl Vědci na horské dráze. Kdyby článek vznikal o několik týdnů později, mohl být o odstavec delší. Od minulého čtvrtka je totiž horská dráha zase o jeden kopec bohatší.

Zdánlivě neúnavný sval často podléhá různým onemocněním. Co všechno vlastně vydrží lidské srdce?