Náklady spojené s náboženstvím sloužily k ustavení prestiže a důvěryhodnosti mezi obchodníky. Věřící byli považováni za důvěryhodné obchodní partnery a to pomohlo překonat problémy s obchodováním na dálku a snížilo náklady na transakce...

Nová komplexní analýza tichomořských jazyků ukazuje, co se již předpokládalo: kolébkou tzv. austronéských jazyků je téměř jistě Tchaj-wan. Společný prajazyk mohl existovat před asi 5200 lety.

Počítačová analýza ve 3D povrchu zbytků lebky proslulého „hobita z Flores“ představuje další ránu pro ty, kdo se domnívají, že by mohlo jít o lebku moderního člověka trpícího mikrocefalií.

Lidský hlad stál už život řadu živočišných druhů. Člověk se pravděpodobně spolupodílel na zmizení čtvrtohorní „megafauny“ – mamutů, srstnatých nosorožců nebo ledních medvědů, lidskému hladu padli ale také například pták alka velká nebo obrovitý vodní savec koroun bezzubý. Nyní se zdá, že lidský hlad by mohl ze zemského povrchu odstranit i některé...

Pokud by člověk potřeboval krevní transfuzi, nemusel by teoreticky hledat dárce jen mezi příslušníky Homo sapiens sapiens. Vhodnými univerzálními dárci by totiž podle genetické analýzy kostí z jeskyně El Sidron byli také někteří neandrtálci.

Môže byť dôvodom problémov svetovej ekonomiky dĺžka prstov? Hoci ide o značné zjednodušenie našich súčasných problémov, vedci zistili. že finanční obchodníci, ktorí prichádzajú...

Inteligence, moudrost a paměť v hlavní roli...

Čím se liší člověk od zvířete? Poslední baštou lidství, která ještě odolávala náporu skeptiků z řad zoologů, byly lidské morální kvality. Rozhodovat mezi dobrým a zlým by zkrátka zvířata umět neměla. Poslední výsledky amerických psychologů ale naznačují, že i lidský pocit viny či morální čistoty má zřetelný fyziologický základ.

Většina expertů se shoduje na tom, že Homo sapiens vznikl v Africe asi před 200 000 lety a byl inteligentnější než časné druhy hominidů. Otázkou ovšem je, jestli k nárůstu inteligence došlo v jediném evolučním "skoku", nebo jestli šlo o pozvolný vývoj. Nové datování nálezů z Etiopie naznačuje, že správná je spíše druhá možnost.

Vědci zjistili, že lidé nezmoudřeli díky prudkému skoku, jak se myslelo dříve, ale během dlouhého a složitého procesu.

Když řekneme, že uplynulo 100 let od narození někoho, většinou si jeho narození pouze připomínáme. V dnešním případě to ale musíme říct jinak: 28. listopadu své sté narozeniny oslavil jeden z nejvýznamnějších antropologů a etnografů Claude Lévi-Strauss. Více Danu Mrázkovi řekla Mgr. Markéta Dvořáková z Katedry občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty...

Děti i dospělí žijící ve společné domácnosti s kuřáky mají vyšší pravděpodobnost zdravotního ohrožení, v porovnání s těmi, kteří žijí s nekuřáky, a není to spojeno pouze s pasivním kouřením. Mají totiž i menší šanci sníst každý den dostatek zdravých potravin.

Oxid uhličitý vypuštěný do ovzduší lidstvem během 20. století zabránil tomu, aby se Země v příštích tisíciletích proměnila ve "sněhovou kouli" s nástupem extrémně silné a dlouhé doby ledové.

Vývoj dětské osobnosti má své zákonitosti a jejich poznání může vést k vyšší efektivnosti výchovy a vzdělávání. Věk osmi let je mezníkem, kdy se mění vzájemný vztah mezi smýšlením a jednáním.

Umění rozdělat oheň bylo podle izraelských archeologů klíčovou schopností, která lidem umožnila opustit Afriku.

Britští vědci vyslovili předpoklad, že před asi 120 tisíci lety v Africe začala "mokrá etapa", jejíž důsledkem v se na Sahaře vytvořily široké řeky. A právě po nich mohl Homo sapiens začít svou pouť po světě.

Podle nové studie měli první lidé, kteří opouštěli Afriku, na výběr hned dvě možné trasy.

Čím je u člověka určována biologická podstata párového chování a komunikace mezi partnery?

Batolata s široce otevřenýma očima vnímají a využívají mnohem více informací, než se dosud myslelo. Uvědomují si sama sebe a dovedou vlastní získanou zkušenost využít při hodnocení ostatních lidí.

Často to vypadá, že dítěti řeknete stokrát: „Tohle nesmíš!“ nebo „Takhle je to špatně!“ A ono to stejně udělá znova. Anebo naopak chválíte a chválíte… a výsledky se stejně nedostavují. Vědci přišli na to, že je třeba zohlednit jejich věk. Osmileté děti mají na rozdíl od dvanáctiletých dětí anebo dospělých zásadně odlišnou strategii učení.

Do Indie se první lidé dostali asi před 65 000 lety. Šlo o emigranty z Afriky, kteří sledovali takzvanou jižní cestu podél pobřeží Indického oceánu. Genetické stopy prvních "Indů" můžeme podle článku v BMC Evolutionary Biology dodnes najít u příslušníků místních kmenů.

Lidstvo potřebuje už dlouhá staletí ke svému rozvoji surovinové zdroje. Jaká je jejich současná kondice?

Človek neandertálsky a človek rozumný boli dva rozdielne, ale stále najpodobnejšie druhy. Vedci najnovšie zdôraznili podobný vývoj mozgu a porovnateľnú ...

Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, které spustily evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti považované za genetické smetiště.