Během uplynulých sto tisíc let se moderní člověk rozšířil prakticky do všech koutů Země a musel se adaptovat na nová životní prostředí. Odborníci předpokládají, že migrace měla za následek rychlou evoluci, během které se měnily určité geny.

Nový výskum ukázal, že ľudia s modrými očami majú jediného, spoločného predka. Tím vedcov z Univerzity v Kodani vystopoval genetickú mutáciu, ktorá sa udiala pred 6- až 10-tisíc...

Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.

To, či je človek „ranostajom“ alebo „nočným vtákom“ je podľa výskumov silne ovplyvnené génmi.

Profesor Jaroslav Petr publikoval v lednovém čísle časopisu Vesmír článek nazvaný Kmenové buňky v roce 2007. Podtitul zněl Vědci na horské dráze. Kdyby článek vznikal o několik týdnů později, mohl být o odstavec delší. Od minulého čtvrtka je totiž horská dráha zase o jeden kopec bohatší.

První, kdo se holedbal tím, že má lidský klon, byla firma Clonaid. Nyní totéž prohlašují vědci sdružení v malé firmě Stemagen, kterou založil nejmenovaný investor. I oni tvrdí, že jsou první, komu se podařilo klonovat lidské embryo.

Co děláte v okamžiku, kdy neděláte vůbec nic? Řeknete «nic»? Blahopřejeme, právě jste úspěšně složili zkoušku z logiky, ale zároveň jste propadli z neurobiologie.

Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.

Australští antropologové přišli s novou verzí konce neandrtálců.

Zdánlivě neúnavný sval často podléhá různým onemocněním. Co všechno vlastně vydrží lidské srdce?

Vědci už dávno vědí, že oči odpovídají nejen za zrakové vjemy, ale ovlivňují také cirkadiánní rytmus a tím poskytují organismu informaci, kdy je noc a kdy den. Přesto si vědci po dlouhou dobu mysleli, že vizuální ..

S lidoopy máme téměř stejný genom. Toho co nás s nimi spojuje je více, než toho co nás rozděluje. Menopauza k tomu ale nepatří.

Chůze po dvou končetinách sebou během evoluce primátů přinesla i problémy, které čtyřnožci vůbec neznají. Jedním z nich je těhotenství, protože rostoucí plod posouvá těžiště matky před její kyčle, takže zvyšuje riziko jejího překocení.

Fáze zárodečného vývoje, během níž se vytváří čelist, je jednou z nejdůležitějších v životě každého jedince, ale i v historii obratlovců. Právě tato část lebky je pro obratlovce jedinečná, právě ona dává doslova tvář každému jednotlivému organizmu. Toto téma je dnes v centru zájmu lékařů i biologů, mimo jiné také pro jeho úzkost souvislost s vrozenými...