V izraelské Judské poušti byly nalezeny pergameny s biblickými texty staré asi dva tisíce roků.

Archeologové na jihu Egypta odkryli obilná sila a budovu, kterou bychom dnes označili nejspíš jako administrativní centrum.

Před bezmála čtyřmi tisíciletími kdosi vyrazil do měkkého jílového kotouče spirálovitě stočený text. Vypálený disk přežil až do dnešních dní a nepřestává dráždit obrazotvornost seriózních vědců i pochybných šarlatánů. Co je napsáno na tzv. festoském disku?

Čínští vědci analyzovali vrstvy usazenin v jezeře Liangzhi ve střední Číně. To jim pomohlo vytvořit obraz vývoje těžby a užití kovů v této oblasti v průběhu uplynulých 7000 let.

Trojská válka nebyla jediným ozbrojeným konfliktem, u jehož zrodu stála žena. V německém Talheimu objevili archeologové pravěké pohřebiště, které je dokladem dávného boje mužů o příslušnice slabšího pohlaví.

Dnes si ani neuvědomujeme, že naši dávní předkové museli provádět dlouhodobé "technologické" experimenty, aby jejich nástroje získaly potřebné užitné vlastnosti. Tak tomu bylo i při vývoji hrotů šípů, jak potvrzují archeologické nálezy v Severní Americe.

Pozůstatky starých Dánů prokazují, že žádná čistá skandinávská rasa neexistovala a že národy se tehdy směšovaly podobně jako dnes. O archeologickém výzkumu prováděném pracovníky Univerzity v Kodani referuje stručně zpráva.

Mezinárodní projekt AREA chce zpřístupnit evropské archeologické dědictví včetně korespondence významných badatelů.

Představa, že ženy zaujímaly v antickém světě beznadějně podřadné postavení, vzala za své ve světle genetických analýz kosterních ostatků z vladařských hrobů v Mykénách.

Dva tisíce let před řeckým matematikem Pythagorem objevili základní zákonitosti konstrukce složitých symetrických obrazců stavitelé britské svatyně Stonehenge. K tomuto závěru došel po pěti letech výzkumů oxfordský archeolog Anthony Johnson.

Podle zjištění archeologa Dr. Scotta Fitzpatricka ze Státní univerzity v Severní Karolíně byla historická plavba portugalského mořeplavce přes Tichý oceán příznivě ovlivněna neobvyklými meteorologickými podmínkami, zejména jevem nazývaným El Niňo. Zároveň ale tyto vlivy způsobily, že výprava se dostala více než 2 tisíce km severněji, než bylo k dosažení cíle...

Nejslavnější filmový archeolog Indiana Jones vtrhl na plátna českých kin, aby vyřešil záhadu křišťálové lebky. O existenci lebek vyrobených z krystalů křišťálu není pochyb. O jejich pravosti však pochybnosti panují.

Maďarští archeologové prohledávají s pomocí potápěčů deset kilometrů dunajského dna. Doufají, že narazí na potopené lodi, na kterých prchala v roce 1526 královna Marie Habsburská po prohrané bitvě u Moháče.

Skupina chilských a amerických badatelů přinesla v časopise Science další důkazy o tom, že archeologické naleziště Monte Verde v jižním Chile představuje skutečně dosud nejstarší místo osídlení Ameriky. Výzkum také podpořil teorii, že jedna z cest, kterými první osídlenci na jihoamerický kontinent přicházeli, vedla podél pobřeží Tichého oceánu.

Mezi archeology se rozhořel spor o místo, na kterém byly domestikovány slunečnice.

Primát mezi hrobkami v Údolí králů si co do délky a velikosti vydobylo místo posledního odpočinku faraóna Sethiho I. Egyptští archeologové teď odhalili v hrobce dalších 36 metrů chodeb a stále ještě nejsou na jejím konci.

Mayové si pravděpodobně potrpěli na textil - analýza látek z jedné hrobky v Hondurasu ukázala, že tito předkolumbovští obyvatelé Ameriky byli velice zběhlí ve spřádání vláken a tkaní látek.

Švédští archeologové objevili nedaleko Stockholmu mince, které si přivezli Vikingové z Blízkého východu.

Lokalitu u obce Vlíněves obývali lidé od eneolitu až do doby stěhování národů. Archeologické nálezy na ně ledacos prozrazují...

Už před 3 000 let lidé lovili velryby a své hrdinství při lovu zaznamenávali na mroží kly.

Zlaté šperky symbolizovaly vysoký společenský status u mnoha starých Andských kultur. Vůbec nejstarší ukázku zlatnické práce amerických domorodců nyní archeologové objevili v Peru.

Britský archeolog Howard Williams z university v Chesteru vyvrací zažitou představu, podle které se staří Anglosasové loučili s nebožtíky velkolepými dary.

Kukuřici pokládají archeologové za plodinu, která byla v prehistorických dobách významná především pro země Severní a Centrální Ameriky. Její význam a čas rozšíření na jih od Panamy je předmětem častých debat.

Vykopávky v londýnském Toweru, které probíhaly v roce 1937, přinesly archeologům ne zcela obvyklý nález - dvojici lvích lebek. Jejich původ nyní odhalila analýza DNA.