Nedávno zkoušeli archeologové na některých výzkumech v Praze velmi neotřelou metodu vyhledávání starých hrobů; nazvali ji kynoprospekce. Z toho je zřejmé, že hlavním prostředkem, který tato metoda využívá, je psí čich.

Před pěti lety, v únoru 2004, došlo v Praze na Malé Straně k nečekanému objevu. Byly odkryty základy tři a čtvrt století ztracené románské rotundy sv. Václava - a ještě něco navíc.

Lví podíl na objevech světového významu mělo v minulosti i nemálo Čechů nebo Moravanů. Někteří z nich dosáhli mezinárodní proslulosti a najdou se mezi nimi i opravdu slavná jména. K těm rozhodně patří také orientalista Bedřich Hrozný, od jehož narození uplynulo 6. května 2009 rovných 130 let.

Tajemné město Machu Picchu v peruánských Andách je jednou z nejslavnějších archeologických lokalit světa. Před časem vzrušila veřejnost zpráva, že podle měření japonských vědců hrozí této památce vinou neodvratných přírodních procesů zkáza. Nová měření naštěstí ukázala, že to není pravda. Svou roli při tom sehrály i přístroje českých vědců.

V roce 1954 byl při stavbě stadionu v Čakovicích u Prahy vykopán zvláštní pravěký kruhový areál, vymezený dvěma mělkými příkopy. Opravdu šlo o dávnou sluneční svatyni, jak mínili archeologové?

Závěrečná část seriálu nás zavede do doby římské a doby stěhování národů. Tato dvě období, která se u nás tradičně považují za konec pravěku, charakterizuje přítomnost germánských kmenů na našem území a také skutečnost, že se Čechy nakrátko, ale s velkou intenzitou, ocitly v hledáčku antických spisovatelů a historiků.

Předposlední část našeho seriálu o nejstarších českých dějinách je věnována největšímu rozkvětu naší pravěké civilizace, který nastal jednoznačně v době laténské. V době, kdy na našem území sídlili Keltové.

Kromě odborníků, které archeologie živí, existuje řada zájemců, pro něž je nejstarší historie koníčkem. Říkejme jim "amatérští archeologové" - stejně jako autoři unikátní příručky z nakladatelství Libri. Mnoho zajímavého se z ní dozví i nepříliš poučený laik.

V dalším dílu našeho seriálu postoupíme do doby, kdy se na scéně objevuje nový materiál, nový kov - železo. Pro laiky je tato doba spjata ještě s jednou významnou událostí. Do české historie vstupují první Keltové.

Pátá část seriálu o nejstarších dějinách Čech nás zavádí do období velkých společenských změn, jejichž hlavním hybatelem byla slitina cínu a mědi, které se říká bronz.

V další části seriálu, vysílaného u příležitosti vydání publikace Archeologie pravěkých Čech a také k 90. výročí založení Archeologického ústavu AVČR tentokrát navštívíme období, které bývalo považováno jen za jakýsi "předěl" mezi neolitem a dobou bronzovou. Jeho skutečný význam je však daleko zásadnější.

Třetí díl seriálu, vysílaného u příležitosti vydání nové souborné publikace Archeologie pravěkých Čech a k 90. výročí založení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky nás poprvé zavede do zemědělského pravěku. Po obdobích paleolitu a mezolitu v Čechách rozkvétají kultury neolitické, patřící právě nejstarším zemědělcům. Co o nich ví...

V úvodní částí seriálu o historii českého pravěku, viděné novým pohledem současné vědy, nemůže chybět povídání o metodách, používaných současnou archeologií. Jsou totiž v mnohém jiné, než metody, které byly obvyklé ještě před dvěma nebo třemi desetiletími.

Kruhy ze vztyčených kamenů, tzv. kromlechy, se nestavěly jen v pravěku. Různí nadšenci je staví dodnes; málokdy však mají za materiál skutečné pravěké menhiry. Stavitelé z Volar jsou o pravosti těch svých skálopevně přesvědčeni.

Letos na podzim oslaví devadesáté výročí svého založení Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Rok 2009 je však pro českou archeologii významný ještě z jiného důvodu - už za pár dní, po více než třiceti letech čekání, vyjde nová souborná práce o českém pravěku.

Hlavním klíčem k pochopení historie starého Egypta jsou jeho hrobky. A nejde přitom jen o pozůstatky mrtvých, které jsou v nich nacházeny. Sama hrobka se svou výzdobou a pohřební výbavou je významným artefaktem, který umožňuje poznat, jak kdysi vypadal obyčejný i neobyčejný život v údolí Nilu.

Na podzim roku 2008 se uskutečnila unikátní expedice českých vědců do egyptské Západní pouště. Naši badatelé navštívili také oblast Gilf el-Kebíru, proslavenou pravěkými a starověkými skalními kresbami. Právě tato oblast byla, jak se ukazuje, kolébkou staroegyptské civilizace.

Pražský hrad, to není jen katedrála sv. Víta a bazilika sv. Jiří. Na úzkém ostrohu nad Vltavou stály v minulosti i jiné kostely, o nichž víme díky písemným pramenům i archeologickým vykopávkám. Nejvýznamnější z nich byla nepochybně rotunda sv. Víta, místo pohřbu našeho prvního národního světce, svatého Václava.

V Praze-Stodůlkách se staví nová městská čtvrť Západní město. Podobná výstavba je vždy spojena s rozsáhlými skrývkami půdy a velkými výkopy, které pochopitelně znamenají povinnou přítomnost archeologů. Jejich výzkumy přinesly v letošním roce hned několik zajímavých objevů.

Archeozoologie je hraniční věda, která zkoumá historii zvířat v souvislosti s historií člověka. Předmětem jejího zájmu jsou kosterní pozůstatky zvířat, pocházející z archeologických nalezišť všech období lidské historie. Některé z těchto pozůstatků jsou velmi zvláštní - jedná se o rituální zvířecí pohřby.

Není to tak dlouho, kdy jsme v Planetáriu hovořili o unikátním nálezu pravěkého rondelu na staveništi paláce Zdar na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem, ke kterému došlo v roce 2006. Rondely byly v té době známé ze středních Čech i z území Saska. Ústecký rondel však byl první podobnou památkou odkrytou archeology na území Ústeckého kraje i celých...

Kromě hrobů, stél nebo reliéfů byly v egyptském Abúsíru nalezeny také tři papyrové archivy, nejstarší písemné památky svého typu, jaké se v Egyptě zatím podařilo objevit a přečíst. Lví podíl na tom měli i naši egyptologové. Hovoří o tom Miroslav Verner.

Egyptská kniha mrtvých je pojem, s nímž jste se možná už setkali. Kdo z vás ji ale opravdu četl? A kdo z vás by dovedl říci, jaký byl smysl tohoto textu a k čemu starým Egypťanům sloužil? Do Egyptské knihy mrtvých nahlížíme s jejím znalcem, egyptologem Jiřím Janákem.

Egyptským badatelům se podařilo po sto letech identifikovat mumii slavné egyptské panovnice Hatšepsut. Jak říká egyptolog Miroslav Bárta, klíčovou roli při tom sehrál jeden jediný královnin zub.

Repríza sestřihu živého rozhovoru s egyptologem Miroslavem Bártou a geodetem a kartografem Vladimírem Brůnou o nových objevech českých vědců v egyptských oázách a práci badatele v poušti obecně.

Co všechno se našlo při archeologickém výzkumu unikátního pohřebiště z doby stěhování národů v Praze-Zličíně? Kdo všechno tu byl pohřben? A co bude následovat po ukončení terénní fáze výzkumu? Hovoříme o tom s archeology Jaroslavem Jiříkem a Jiřím Vávrou.

Záchranné archeologické výzkumy v Praze-Zličíně přinesly unikátní objev pohřebiště z doby stěhování národů, tedy z 5. století n.l. Jaké to bylo období? A co ukrývaly hroby tehdejších obyvatel Zličína? Hovoříme o tom s archeology Jaroslavem Jiříkem a Jiřím Vávrou.

Archeologové v některých českých a německých regionech už nějakou dobu při vykopávkách narážejí na prapodivné mělké příkopy, orientované od severu k jihu, jejichž účel nedovedou vysvětlit. Hovoří o tom archeolog Ondřej Chvojka.

Záchranný archeologický výzkum na stavbě budoucího silničního obchvatu města Kolína přinesl hned na samotném počátku velmi zajímavý objev, o kterém hovoří vedoucí výzkumu Radka Šumberová.

V Praze na Vyšehradě stojí do trojhranu srovnané tři mohutné kamenné sloupy. Kdysi prý tvořily jeden celek, k němuž se pojí legenda o pekelníkovi. O původu tzv. Čertova sloupu hovoříme s archeologem Bořivojem Nechvátalem.

S archeologem Pavlem Huštákem hovoříme o záchranném výzkumu, který nedávno proběhl na staveništi nového obytného komplexu v Praze-Hloubětíně. Z nálezů vyplývá, že lidé žili nad říčkou Rokytkou už před šesti tisíci lety.

V rámci projektu, nazvaného Archeosteon, se chtějí badatelé soustředit na genetický výzkum a identifikaci ostatků nejstarších Přemyslovců, pohřbených na Pražském hradě. Hovoří o tom historička Milena Bravermanová, archeolog Jan Frolík a genetik Daniel Vaněk.

V polovině února skončila terénní část velkých archeologických výzkumů v okolí kostelů Nanebevzetí Panny Marie a sv. Vojtěcha v centru Ústí nad Labem. Hovoří o nich archeoložka Marta Cvrková.

Koncem roku 2007 proběhla médii zpráva o velkém úspěchu našich egyptologů, kterým se v Abúsíru podařilo objevit další nevyloupenou hrobku. Jak říká egyptolog Miroslav Bárta, celá historie začala už začátkem roku 2006.