Mezinárodní tým přišel s novou zajímavou teorií, jejímž základem je zjednodušený model LQG (Loop Quantum Gravity): před Velkým třeskem možná existovalo dvojče našeho vesmíru.

Hubble Space Telescope vyfotografoval 7. dubna slábnoucí optický protějšek gigantického gama záblesku GRB, který k nám přiletěl 19. března ráno ze vzdálenosti 7,5 miliardy sv.l. (tj. polovina cesty zpět k Velkému třesku). Na chvíli tato jediná explodující hvězda zazářila téměř tak jasně jako 10 miliónů galaxií.

Na základě studia 360 000 galaxií astronomové z Liverpoolské univerzity došli k závěru, že kvasary potlačují formování hvězd v aktivních galaktických jádrech (AGN).

Astronomové z ANU (Australian National University) dospěli k přesvědčení, že proud trosek táhnoucí se napříč oblohou je výsledkem intergalaktického kanibalismu. Není to poprvé, co naše Galaxie posnídala svého souseda.

Infračervený kosmický dalekohled Spitzer objevil velké množství jednoduchých organických plynů a vodní páry v protoplanetárním disku okolo velmi mladé hvězdy AA Tauri. Rovněž našel důkaz, že molekuly vznikly právě v tomto prostředí. Oblasti, která je vhodná pro formování planet.

Tým astronomů Evropské jižní observatoře (ESO) pozoroval temná vlákna uvnitř molekulárního mraku v souhvězdí Corona Australis. Současné přístroje umožňují velmi detailní mapování distribuce hmoty v mezihvězdném mraku.

Kdybychom byli schopni vidění v oboru gama záření, zjistili bychom, že vesmír není až tak poklidné místo, jak se nám na první pohled zdá. Tajemství bouřlivých procesů, ke kterým v něm dochází, je připravena odhalit nová gama observatoř GLAST. Krom jiného má políčeno také na záblesky gama záření.

Poskytuje náš nejbližší hvězdný systém Alfa Centauri „přístav“ dvojčeti Země? Počítačové simulace ukázaly, že Země má možná ve vesmíru dvojče, které se nachází v jednom z našich nejbližších hvězdných sousedů a obíhá kolem hvězdy Alfa Centauri B v souhvězdí Kentaura.

To, že naše Galaxie „ztloustla“, odhalili australští vědci ze Sydneyské univerzity při analýze astronomických dat dostupných na Internetu.

Podle vědců Carnegie Institution za slábnoucí světlo vzdálených supernov spíše než temná energie mohou „grafitové vousy“ („Graphite Whiskers“). Ovlivní tento objev názory na rozpínání vesmíru a teorii „temné energie“?

Proleťte se s měsíčním přistávacím modulem na okraj Shackletonova kráteru.

Výzkumný tým vedený profesorkou Sandrou Pizzarello z Arizona State University objevil, že u abioticky vzniklých organických molekul, možných předchůdců života na Zemi, převládala „levotočivost“. Jde o důležitý objev vztahu mezi životem a optickou izomerií organických molekul tvořících těla živých organismů.

Diamanty jsou vzácné na Zemi, ale překvapivě běžné ve vesmíru. Podle vědců z Ames Research Center jsou extrémně citlivé infračervené Spitzerova čidla dokonalým zařízením pro jejich detekci ve vesmíru.

Mezinárodní tým astronomů objevil v hlubokém vesmíru vůbec největší strukturu temné hmoty – obří vláknitou strukturu, která vypadá jako tajemná „kosmická pavučina“.

Astronomové na snímcích pořízených radioteleskopem Arecibo objevili mezi blízkozemními objekty vůbec první trojitou planetku. Planetka 2001 SN263 se nachází ve vzdálenost 11 miliónů km od Země (0,075 AU).

Podle astronomů z Arizonské univerzity kamenné planety podobné Zemi (terestrické) vznikají u mnoha, možná i u většiny blízkých, Slunci podobných hvězd. Tyto nové výzkumy naznačují, že světy s možností vzniku života by mohly být v naší Galaxii běžnější, než se myslelo.

Hubble a Spitzer s pomocí „gravitační čočky“ našli jednu z dosud nejvzdálenějších, nejmladších a nejjasnějších galaxií vůbec. Formovala se asi 700 miliónů let po Velkém třesku uprostřed tzv. kosmické „doby temna“.

Hvězdní novorozenci „Rho Oph“ vykoukli zpod své rodné temné prachové „přikrývky“ a při tom je zachytil infračervený Spitzer Space Telescope.

Kosmická gama observatoř INTEGRAL (ESA) objevila vysokoenergetické rentgenové záření přicházející ze souhvězdí Hadonoše. Pozorovaná kupa galaxií je obřím kosmickým urychlovačem, který několikanásobně překonává pozemský Large Hadron Collider (LHC).

Naslouchání „písním černých děr“ může být klíčem k porozumění historie kosmu.

Všeobecně je známo, že hvězdy nejsou neměnné a planety se nepohybují s přesností hodinového stroje. Proto Peter Noerdlinger navrhuje astronomickou jednotku (AU), která se používá pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě, odložit do starého železa.

Australští astronomové objevili obří „prst“, který zvenčí proniká do naší Galaxie. Proud vodíkového plynu (stream) byl pravděpodobně vytažen gravitací Mléčné dráhy ze sousedních Magellanových mračen.

Astronomové z univerzity ve východoskotském městě St. Andrews věří, že mohou „zjednodušit temnou část vesmíru“. Že vrhnou nové světlo na dvě tajemné složky vesmíru – temnou hmotu a temnou energii, které jsou podle nich dvě strany jedné mince.

Astronomové objevili nový typ supernov (zatím pouze při počítačových simulacích). Černé díry mohou roztrhat a znovu zapálit bílé trpaslíky, kteří pak explodují znovu jako supernovy.