Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2008): Ve tmě září podivuhodný větrník Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září...

Příběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období...

Nejnovější pozorování umožnila významně zmenšit nepoznanou oblast kolem středu naší Galaxie, kde by se měla nacházet gigantická černá díra. Zároveň se vědcům podařilo ji zvážit. Předpokládá se, že už jenom otázkou několika let, než se podaří ji definitivně odhalit.

Exoplaneta je označení, které se vžilo pro tělesa typu planet obíhajících jiné hvězdy, než je naše Slunce. V současnosti je jich známo 306. O jejich existenci však v převážné míře víme jen nepřímo, díky jejich vlivu na mateřskou hvězdu. Až docela nedávno se vědcům podařilo zjistit alespoň o některých exoplanetách něco víc.

Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. uspořádala ve dnech 23. - 31. 8. 2008 na meteorologické stanici Maruška (Hostýnské vrchy) letní pozorovatelskou expedici LEPEX 2008. Jejím cílem bylo především sledování aktivity meteorického roje Aurigidy (AUR), upevnění pozorovatelských návyků a otestování pozorovatelů. De í program se skládal z odborných prezentací...

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2008): Utváření nejhmotnějších galaxií ve vesmíru Astronomové zachytili několik hmotných galaxií při procesu jejich slučování v době před 4 miliardami let. Objev významně podporuje všeobecně uznávanou teorii vzniku galaxií. Pořídit snímky se podařilo díky spojení sil těch nejlepších pozemních i orbitálních...

Čierna diera v strede Mliečnej dráhy sa už veľmi dlho skrývať nedokáže. Astronómom sa podarilo spraviť pozorovania stredu galaxie z trojnásobne menšej blízkosti ako predtým, ktoré...

V súhvezdí Andromeda bola objavená nová trpasličia nova. Podľa organizácie AAVSO, ktorá zverejnila upozornenie na objav novy dňa 2.9.2008 by mohlo ísť o trpasličiu novu typu WZ Sge.

V strede Mliečnej cesty leží supermasívna čierna diera. Prekvapujúce je, že jej poloha sa zrejme neprekrýva s najsilnejším zdrojom žiarenia, ktoré odtiaľ ...

Hoci je na celej pozemskej oblohe spolu 88 súhvezdí, na našej oblohe (severná pologuľa, stredná zemepisná šírka) sa počas roka vystrieda polovica z nich.

Niekde vo vesmíre sa môžu skrývať aj obrovské čierne diery vážiace viac ako 50 miliárd Sĺnk.

Meteoritická sprška se u Lysé nad Labem snesla 3. září roku 1808 o půl čtvrté odpolední. Místo pádu a jeho okolnosti upřesňuje odbornice na meteority Marcela Bukovanská.

Nová pozorování kupy galaxií známé jako MACSJ0025.4 1222 kosmickými teleskopy Hubble a Chandra ukázala výsledek obří srážky, při níž se oddělila temná hmota od normální.

Observatoře jsou v mnoha menších českých městech. Jejich výsledky obohacují současný výzkum...

Studie trpasličích galaxií, které sousedí s Mléčnou dráhou, ukázala překvapivé výsledky. Ač se jasnosti těchto galaxií výrazně liší, jejich hmotnosti jsou zhruba stejné. To by mohlo znamenat, že existuje jistá minimální hmotnost, kterou mohou galaxie mít.

HST nalezl odpověď na dlouholetou hádanku týkající se obrovských, ale jemných plynných filamentů kolem aktivní galaxie NGC 1275. Podle vědců je to nejpozoruhodnější příklad vlivu obrovských „chapadel“ silného extragalaktického magnetického pole.

Tým astrofyziků na skotských univerzitách v St. Andrews a Edinburghu vyřešil záhadu vzniku mladých hvězd uvnitř gravitačního působní černých děr.

Úplné pochopenie kozmu a vecí s ním súvisiacich môže byť na dosah. To sú slová zo sprievodcu Petra Colesa, profesora astrofyziky na univerzite v Nottinghame.

Nejnovější kosmický dalekohled GLAST vypuštěný do vesmíru před více než dvěma měsíci má za sebou úspěšné období testování. Nyní vědci zveřejnili jeho první pozorování vesmíru v oboru gama záření. Dalekohled byl rovněž přejmenován na počest fyzika Enrica Fermiho.

Na nové fotografii, kterou pořídil infračervený kosmický dalekohled Spitzer (Spitzer Space Telescope), lze vysledovat tajemství života a smrti hvězd na základě jejich rodi é historie. Pozoruhodný infračervený snímek ukazuje pestrý kosmický oblak pojmenovaný W5, hustě zaplněný různými generacemi zářivých hvězd. Poskytuje rovněž nové důkazy o tom, že velmi hmotné...

Starověcí astronomové nepoužívali dalekohledy, a přece viděli na nočním nebi dost. Hvězdné divadlo čeká na každého.

Pred desiatimi rokmi astrofyzici zistili, že najvzdialenejšie vesmírne objekty nám budú postupne miznúť z dohľadu, lebo vesmír sa, navzdory vtedajším predstavám, rozpína stále rýchlejšie. Podobne ako pri tmavej hmote, aj pri tmavej energii stále presnejšie vieme ako „to“ pôsobí, ale nevieme čo „to“ je, čo pôsobí.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (023/2008): Nalezen mezistupeň supernovy a gama záblesku Mezinárodní tým astronomů v čele s astronomy z Evropy upozorňuje, že jedna nedávno pozorovaná supernova může patřit do zcela jiné kategorie, než ty běžné. Na rozdíl od nich je pozorovaný jev v současnosti popisován tak, že explodující hvězda se zhroutí do podoby...

Aj cez ten najdokonalejší teleskop hľadíme na oblohu ako cez mierne poodhrnutú oponu na vesmírne javisko v pološere. Už 75 rokov provokuje nielen astrofyzikov otázka, čo tvorí väčšinu hmoty vo vesmíre – takzvanú tmavú hmotu. Je to zvláštna hra na slepú babu. Vieme stále presnejšie zistiť kde je, ale odpoveď na otázku „čo to je“ ostáva utajená.