Černé díry jsou zřejmě jen obrovské, nebo zase docela malé - "kompromisní" střední velikost vědci stále ještě nenašli.

Mezinárodní tým astronomů v rámci programu SDSS-II objevil dalších 11 nových hvězdných proudů (streams) v okrajových částech naší Galaxie (v galaktickém halo).

Podrobná analýza rychlostí hvězd v Mléčné dráze odhalila hned 11 až dosud neznámých hvězdných proudů. Tyto proudy přinášejí důkazy o dramatické historii naší Galaxie, protože byly s největší pravděpodobností vytrženy z trpasličích galaxií, jež Mléčná dráha pohltila.

Znáte ten otřepaný vtip - jaký je rozdíl mezi holínkami a hodinkami? Žádný - oboje se natahuje. Dal by se vlastně v přeneseném slova smyslu použít i na rozdíl mezi pojmy astronomie a astrologie.

Astronomové našli galaxii, kde probíhá doslova sériová výroba hvězd. Z měření vyplývá, že galaxie produkuje až 4000 hvězd ročně. Pro srovnání, naše galaxie jich zvládne vyrobit jenom 10. Chování galaxie, kterou vědci sledují ve vzdáleném vesmíru v době, kdy byl velmi mladý, vzbuzuje řadu otazníků.

Víte jak zvážit největší černou díru ve vesmíru? Odpověď nyní přináší úplně nová metoda, kterou astronomové vyvinuli s použitím dat z družice Chandra – X-ray Observatory NASA.

Celý článek tvoří přepis záznamu besedy astronauta Cernana se středoškolskými studenty v Národním muzeu 19. června 2008. Přepis byl pouze minimálně jazykově a obsahově upraven. V některých částech jsou vloženy poznámky autora vyznačeny kurzívou. Besedy se účastnil ředitel Národního muzea Michal Lukeš, jako moderátor Jiří Grygar, tlumočník Mojmír Kallus a...

Může jediný objekt - tajemná hvězdokupa v souhvězdí Lyry - současně slavit 3 různé narozeniny? Jak stará je otevřená hvězdokupa NGC 6791?

Gliese: Snad každý z nás viděl alespoň jednou v životě slavnou mlhovinu v Orionu, která je dostupná i malým dalekohledem. Američtí astronomové před několika dny uveřejnili novou studii, týkající se možného výskytu planet u hvězd v hvězdokupě mlhoviny M42.

Do pozorovatelny nám opět dorazily nové snímky a tak se můžete podívat na poslední NLC, nějakou tu bouřku a pěkné seřazení planet.

Velice křehká stuha , složená z plynu, tajuplně pluje naší Galaxií. Jedná se o řízenou kosmickou loď cizí civilizace? Nebo snad o výtrysk z černé díry? Ve skutečnosti na této fotografii, pořízené kamerou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, je velmi tenká část pozůstatku po explozi supernovy, vytvořená při výbuchu hvězdy, k níž došlo před více než...

Vědci pomocí obřího radioteleskopu GBT prohledávají husté molekulové mraky v naší Mléčné dráze. Snaží se v mezihvězdném prostoru objevit nové, složitější molekuly, které mohou být předzvěstí života.

Vo vzdialenosti 1 700 svetelných rokov od Zeme sa navzájom v tesnej blízkosti obiehajú dva pulzary. Vďaka extrémnemu gravitačnému pôsobeniu dvoch veľmi blízkych a veľmi hmotných telies, predstavuje táto binárna sústava ideálne vesmírne laboratórium na skúmanie relativistických efektov.

Čeští astronomové přišli s hypotézou, která vysvětluje, proč se takzvaný peruánský meteorit nerozpadl při průletu atmosférou.

Před tisíci lety se na obloze objevila jedna z nejjasnějších supernov zaznamenané historie. Nyní se na její pozůstatek zaměřil Hubbleův kosmický dalekohled aby odhalil jemné struktury mlhoviny vytvarované rázovou vlnou exploze.

Příští rok v únoru má do vesmíru odstartovat dlouho očekávaná družice Kepler, která bude z kosmického prostoru hledat jehlu v kupce sena v exoplanet. Ambice projektu jsou značné, vědci slibují objevy desítek planet zemského typu. NASA nedávno přišla s kampaní, která umožní komukoliv se alespoň symbolicky této mise zúčastnit.

Přírodní zákony jsou stejné ve vzdáleném vesmíru jako u nás na Zemi. Vyplývá to z nových výzkumů, provedených mezinárodním týmem astronomů, jehož členem je i Christian Henkel (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bo , SRN). Jejich závěry, publikované 20. 6. 2008 v časopise Science ukazují, že jedno z nejdůležitějších fyzikálních čísel poměr hmotnosti...

Mlhovina, z níž vznikaly planety sluneční soustavy, byla zřejmě podstatně hustší, než si dosud vědci mysleli. Nasvědčuje tomu chemická analýza meteoritu nazývaného Semarkona. Provedl ji tým amerických vědců z Carnegie Institution a jiných organizací; studii uvěřejnil 20.6. časopis Science.

Jednou z palčivých otázek současné astronomie je rozpor mezi stářím vesmíru a stářím kulových hvězdokup. Jen krátce připomeňme, že stáří vesmíru, určené z rychlosti jeho rozpínání, odpovídá 13,7 miliardám let. Kulové hvězdokupy jsou nejstarší objekty ve vesmíru. Jsou to shluky až miliónů hvězd, vzájemně gravitačně vázaných. Nacházíme je v kulové...

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2008): Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností. Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem...

Vědci potvrdili mimozemský původ genetického materiálu z meteoritu.

Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.

Evropští vědci objevili u jediné hvězdy hned tři exoplanety o velikosti v rozmezí 4 až 10 hmotností Země. V počtu takových planet známých u jediné hvězdy tím ustanovili nový rekord. Hranice hledání planet podobných Zemi se tak zase o něco posunuly.

Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce. Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech...