Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.

Genoví inženýři dokážou vnést do rostlin i živočichů geny pro celou řadu užitečných vlastností.

...aneb Schweitzer strikes back.

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.

Priony známe jako nevhodně poskládané, “zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít “zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční...

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny v buňce překonávají překážky na cestě k chromozómům a dostatečně rychle nacházejí své cílové sekvence DNA.

Sledováním izotopů uhlíku a dusíku v silném magnetickém poli lze určit tvar i osud bílkovin v buňce.

Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.

Američtí vědci zkoušejí novou elegantní metodu, která umožňuje z těkutin odchytávát nanočástice, například krátke řetězce DNA. Pomocí štěrbinových vlnovodů a dvou laserových paprsků vytvořili pro nanočástice optické pasti. Tato nová technologie umožňuje zvýšit citlivost senzorů a vyvinout nové typy diagnostických čipů.

Vědci se přiblížili reálné možnosti vzniku života. Vytvořili jednoduchý systém dvou enzymů, které se vzájemně pomnožují. Tento proces nepotřebuje DNA, žádné proteiny ani další biologické materiály a je prakticky nekonečný. V systému dochází k mutacím a v duchu zákonitostí evoluce zde probíhá selekce, přičemž brzo začnou převládat jen některé z...

Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky obsažené ve větším množství například ve vejcích, lze výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.

Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to že, rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k jiné neřesti –...

Protein s poetickým názvem Jumonjd3 startuje něco, co by se dalo nazvat vydáváním občanských průkazů kmenovým buňkám. Ty pak mají v kolonce specializace uvedeno “neuron“.

Biologové z University of California v San Diegu odhalili první z nové skupiny zvláštních proteinů, převinují úseky dvoušroubovice molekuly DNA, jež se nedopatřením zašmodrchaly.

Molekuly léků málokdy působí pouze na jeden druh proteinu, ale mají vliv na celé proteinové soubory a systémy. Hlubší porozumění tomuto působení by mělo vést k účelnějšímu směrování léků.

Atlas, ve kterém budou bílkoviny přesně zakresleny ve tkáních a buňkách, by mohl vědcům pomoci pochopit molekulární základ nemocí jako je například rakovina.

Novou, minimálně invazivní metodou, se podařilo omezit chuť k jídlu ve stejné míře, jakou je možno dosáhnout jen složitými operacemi, jako jsou zkracování střeva nebo bandážování žaludku.

Mlži mají buněčnou bariéru proti toxickým látkám, která může být porušena chemickými látkami objevujícími se v jejich životním prostředí.

Uměle vytvořeným proteinem opatřeným kotvou zahájili vědci stopování příčin vzniku nemoci šílených krav.

Zelené potraviny mohou být prospěšné srdci, zejména pokud se bude jednat o pistácie. To tvrdí výzkumníci z Penn State, kteří zakončili studii o tom, jakým způsobem pistácie snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Molekulární mágové z Ústavu Maxe Plancka v Tuebingenu odhalili substanci, která rozhoduje o stárnutí. O tom, jak dlouho bude rostlina svěží rozhodují specifické kousky kyseliny ribonukleové (mikroRNA).

Infekční proteiny zvané priony nás nejvíce strašily v době, kdy se světem prohnala vlna nemoci šílených krav. Skot se tehdy nakazil od ovcí. Nyní víme, že jde o chorobu přenosnou na člověka. Američtí vědci nyní oznámili, že jednoduchým postupem v laboratoři umí připravit priony zcela nových vlastností, které překonávají mezidruhovou barieru.