V oblasti duševních schopností nejsme všichni stejní. Lišíme se třeba tím, jak dlouho či jak snadno si pamatujeme vizuální vjemy. Vědci u myší objevili látku, která vizuální paměť dramaticky zlepšuje.

Jeden druh proteinů zvyšuje odolnost lidských neuronů proti viru HIV.

Priony nejsou živé, ale v organismu se chovají podobně jako viry. Množí se a vyvolávají nevyléčitelná smrtelná onemocnění. Spektrum prionových chorob je zřejmě mnohem širší, než si vědci mysleli. Některé priony nám však slouží k naší plné spokojenosti.

Veškerý známý život je založený na nukleových kyselinách a proteinech, které se skládají z aminokyselin. Potíž je ale v tom, že molekuly DNA, které proteiny kódují, nemohou vznikat a fungovat bez jejich pomoci. Počátek života tak připomíná známý problém, co bylo dřív: vejce, nebo slepice?

Geneticky modifikované rostliny mechu by zřejmě mohly sloužit jako "továrny" na lidské proteiny.

Parkinsonova choroba ničí život nejen nemocným, ale i jejich blízkým. V mozku při ní hynou neurony produkujících dopamin. Smrt nervových buněk má na svědomí trojice molekulárních "vrahů".

Obstruktivní spánková apnoe, porucha dýchání ve spánku vyvolaná překážkou v horních cestách dýchacích, zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Příčinu ale zatím nelze snadno odstranit.

Z hadrosaura, který zemřel před 80 miliony let, se zachovaly nejen kosti, ale také kousky bílkovinných molekul.

Priony čili infekční bílkovinné částice vyvolávají u člověka řadu nebezpečných onemocnění, například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. V přírodě však přinášejí předchůdci lidských prionů svým nositelům řadu výhod.