My novináři milujeme senzační titulky. Proto jste koncem minulého týdne mohli snadno narazit na zprávu o tom, že vědci stvořili umělý život. Ve skutečnosti stvořili nikoli život, ale, řekněme, návod na fungování života. Budeme-li přesní, vlastně ani ten nestvořili. Jen okopírovali. A ještě ne sami. Přesto jsme svědky něčeho významného...

Biologům z Venterova institutu se jako prvním podařilo uměle syntetizovat kompletní bakteriální genom.

Paraziti a jejich biologie...

Profesor Jaroslav Petr publikoval v lednovém čísle časopisu Vesmír článek nazvaný Kmenové buňky v roce 2007. Podtitul zněl Vědci na horské dráze. Kdyby článek vznikal o několik týdnů později, mohl být o odstavec delší. Od minulého čtvrtka je totiž horská dráha zase o jeden kopec bohatší.

Soukromému výzkumnému ústavu Stemagen v Kalifornii se podařilo naklonovat lidská embrya z kožních buněk dospělého člověka.

Malárie, kterou způsobuje komáry přenášený prvok zimnička Plasmodium, je známá celá staletí. I přesto však odborníky stále dokáže překvapit.

Rezistenci bakterií na antibiotika si většina z nás spojuje s lidmi a především s prostředím nemocnic. Některé velmi problematické bakterie můžeme najít i v místech, která lidé prakticky nenavštěvují.

Na parazitické prvoky, jako je Toxoplasma gondii a Plasmodium falciparum, zřejmě platí obyčejné herbicidy.

Děje, které probíhají na buněčné úrovni, se dají ovládat nejen pomocí chemických látek, ale také prostřednictvím magnetismu.

Minulé století bylo érou antibiotik. V 21. století se však jejich sláva poněkud vytrácí a odborníci hledají nové možnosti, jak se s vypořádat s rezistentními kmeny patogenních bakterií.

Čeští vědci zkoumali bakterii Rodobakter Kapsulatus. Zjistili spoustu zajímavých věcí, například to, že tato bakterie je schopná zneškodňovat toxické látky.

Biologové z University of York studovali vztahy mezi býložravým hmyzem a symbiotickými bakteriemi - a zjistili, že některé bakterie se chovají přesně jako Jekyll a Hyde.

Sledování buňek přináší stále nová překvapení. AV ČR má nový mikroskop. Česká bakterie umí zneškodňovat toxické látky.

Virus HIV má nečekaného pomocníka - infekci lidských buněk mu totiž výrazně usnadňuje látka, která se nachází ve spermatu.

Dosud známé kmeny viru Ebola způsobují mezi lidmi epidemie s úmrtností 50 až 90 %. Jak se nyní ukázalo, existuje i kmen, který se chová mnohem "vlídněji". Svou existencí však epidemiology příliš nepotěšil.

Bakterie rodu Shewanella vytvářejí nanotrubičky s vlastnostmi polovodičů. Možná se tak otevírá cesta k energeticky nenáročné výrobě polovodičů využitelných například v počítačích nebo v solárních panelech. "Bakteriální továrna" by také byla mnohem šetrnější k životnímu prostředí než dosavadní průmyslová výroba.

Buněčná biologie je obor, který v nejbližší budoucnosti bude nacházet stále více společných témat s medicínou. Jak dnes pozorujeme buněčné procesy a jaké technologie při tom využíváme?

Jako pohádkový Otesánek, který polykal své bližní vcelku, se chovají některé buňky lidského těla. Chrání nás tak zřejmě před nádory.

...a všechny se pokaždé dělí podle stejného schématu. K jakým poznatkům nás dovede tak přesná mapa buněk háďátka Caenorhabditis elegans?

Charles Darwin před necelými 200 lety sbíral vzorky vzdušného prachu nad Atlantikem, které pak posílal Christianu Ehrenbergovi do Berlína. Sbírka se zachovala až do současnosti a stala se předmětem zájmu německo-švýcarského týmu vědců.

Vědci, kteří kultivují a studují nádorové buňky, si už před 25 lety všimli, že občas se jedna nádorová buňka dostane uvnitř jiné. Její další osud může být různý - buňka zde může zahynout vlivem lysozomálních enzymů nebo také bez úhony vylézt.

Hned dva vědecké týmy zveřejnily zcela nedávno výsledky pokusů, při kterých prošly lidské buňky úspěšně jakýmsi "rekvalifikačním kurzem".

Máte pocit, že by se vám hodily kmenové buňky? Pokud jste žena, která má každý měsíc "své dny", možná s tím v budoucnosti nebudete mít příliš velký problém.

Virus chikungunya v roce 2005 a 2006 vyvolal na ostrovech Indického oceánu rozsáhlou epidemii. Molekulární biologové nyní odhalili, že její příčinou byla záměna jednoho jediného nukleotidu ve virové RNA.