Snaha se co nejlépe prosadit ve svém životním prostředí souvisí především se schopností získat v dostatečném množství co nejlepší potravu. Rostliny jsou v tomhle ohledu zdánlivě v nevýhodě, jejich kořeny jim sice zabezpečují živiny, ale taky je vězní na daném místě. Masožravé rostliny „našly“ způsob, jak si v půdě chudé na dusík přilepšit lovem hmyzu....

Nenápadné pouštní partenium by se kromě produkce cenného latexu mohlo stát i hvězdou mezi energetickými plodinami.

Najnovšie genetické výskumy zástupcov rodu Volvox (váľače) posunuli počiatok spolupráce jednobunkových zelených rias o asi 150 miliónov rokov do minulosti. Guľovité kolónie váľačov predstavujú zaujímavý vývojový stupeň medzi jednobunkovou a mnohobunkovou formou života.

Čeští biologové objevili dosud neznámý mechanismus řídící vývoj stonků a kořenů, které rostliny vytvářejí náhradou za zničené části svého těla.

Překvapivě se ukazuje, že není nejlepší snažit se za každou cenu k obnově ohrožených druhů rostlin používat místní nebo co nejbližší populace a že klíčem k úspěšné reintrodukci může být naopak míchání genotypů ze vzdálených populací.

Na území Británie došlo k přírodní genetické modifikaci běžného starčku shlukem genů regulujících tvar květenství od sicilského příbuzného.

Ne všechny léčivé účinky připisované jinanu dvojlaločnému (Ginkgo biloba) jsou skutečné. Jeho užívání pro posilování paměti je sporné, ale nyní se jednoznačně prokázalo, že nesnižuje riziko vývoje demence ani Alzheimerovy choroby, ať už u zdravých starých lidí nebo u těch s mírnými kognitivními poruchami.

„Kukuřičná tráva“ může být díky svým jedinečným vlastnostem důležitým klíčem k rychlé, levné a ekologické cestě k produkci většího množství etanolu nejen z kukuřice, ale i dalších bioenergetických plodin.

Houba, která umí rostlinný odpad přeměnit přímo na pohonnou hmotu může umožnit výrobu biopaliv, která nekonkuruje produkci potravin.

Samičí květy se vyptávají, než přijmou svého životního partnera. Musí totiž zabránit inbrídingu. Bez očí, uší a mozku to není jen tak. Spoléhají se na interakci molekul. Vědci z University of Missouri zřejmě takové molekuly našli. Jde o látky, jež rozhodují o tom, zda samičí rostlina pylová zrnka přijme či nikoli.

Výzkumníci z Johns Hopkins Medicine využili geneticky upravené myši, aby dokázali, že pravidelná denní dávka extraktu z listů jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba) může ochránit mozkové buňky před poškozením vyvolaným mrtvicí.

Latinskoamerické kávovníky, které jsou pěstovány tradiční technologií, jsou šetrné k životnímu prostředí: výzkumníci z University of Michigan tvrdí, že tento pěstitelský postup působí, jako tlumič proti ničivému působení klimatických změn.

Opuštěná důlní zařízení jsou nejenom místy, která bývají negativně poznamenána průmyslovou činností člověka, ale často také domovem takových druhů rostlin, které by mohly být využity při ozdravných technologiích, jako jsou například fytostabilizace nebo fytoextrakce, v oblastech obsahujících v půdě nepříznivé množství těžkých kovů.

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z...