Chřapáče jamkatého, někdy též nazývaného chřapáče rýhovaného, můžeme najít i v tomto ročním období. Název jamkatý si vysloužil díky svému vzezření. Takže hurá na houby.

„Kukuřičná tráva“ může být díky svým jedinečným vlastnostem důležitým klíčem k rychlé, levné a ekologické cestě k produkci většího množství etanolu nejen z kukuřice, ale i dalších bioenergetických plodin.

Vědci z University of Delaware přinesli první experimentální důkaz o tom, že rostliny mohou ve svých tkáních akumulovat nanočástice.

Zakrnělý vzrůst bonsají zřejmě mají na svědomí hormony jasmonáty, kterými rostlina reaguje na stres.

Němečtí vědci zjistili, že mořské houby jsou schopny vést světlo pomocí přírodního optovlákna. Podle vědců, kteří zveřejnili svou práci v časopise Journal of Experimental Marine Biology and Ecology, jsou houby ..

Američtí vědci ohlásili převratný objev, který by mohl změnit a zjednodušit výrobu biopaliv. Gary Strobel, sedmdesátiletý profesor botaniky a fytopatologie na Státní univerzitě v Montaně, nalezl v pralesích na jihu Jižní Ameriky endofytickou houbu Gliocladium roseum. Tato mikroskopická houba rostoucí na stromech ulmo (Eucryphia cordifolia) produkuje v ohromném množství...

Problematika invazních rostlin je skutečně naléhavá, dokazují to mimo jiné i závěry jedné z velkých mezinárodních konferencí, která se během posledního zářijového týdne konala v Praze.

Gary Strobel se svými kolegy z univerzity v Montaně (Montana State University) objevili "mykodiesel" - lehký topný olej, získaný mikroskopickou houbou, která roste v džunglích Jižní Ameriky.

Pyl během svého vývoje prochází třemi definovanými etapami přeměn. Jak tyto přeměny probíhají a jaká je jejich funkce. A jaká je genová aktivita jediné rostlinné buňky v tomto procesu?

Houba, která umí rostlinný odpad přeměnit přímo na pohonnou hmotu může umožnit výrobu biopaliv, která nekonkuruje produkci potravin.

Vědci odhalili molekulární mechanismus, který květům umožňuje provádět výběr svých partnerů stejně dobře, jako živočichům.

Na první pohled je to možná nelogické, ale pokud by si americké jehličnaté stromy jehlovce mohly vybrat, jestli je má napadnout jeden škůdce nebo hned dva, zvolili by si zřejmě vyšší počet nepřátel.

Samičí květy se vyptávají, než přijmou svého životního partnera. Musí totiž zabránit inbrídingu. Bez očí, uší a mozku to není jen tak. Spoléhají se na interakci molekul. Vědci z University of Missouri zřejmě takové molekuly našli. Jde o látky, jež rozhodují o tom, zda samičí rostlina pylová zrnka přijme či nikoli.

Co to je vojenská invaze, to si všichni dokážeme živě představit. Nicméně, tento termín se vyskytuje i v biologii, kdy se jím označují druhy rostlin nebo i živočichů, které na naše území také podobným způsobem vtrhnou, začnou se tu šířit, rozmnožovat a utlačují nebo vytlačují naše původní druhy.

Jak působí klimatické změny na živé organismy, rostliny a živočichy?

Rostliny při útoku patogenů volají na pomoc přátele, kteří k nim mají nejblíže - symbiotické bakterie.

Mé zářijové povídání o kytce arabisce mělo docela úspěch. To mě povzbudilo, takže dnes vám nabízím další rostlinnou historku. Zároveň se na ní pokusím ukázat, že když se spojí zajímavý obrázek s biologickým povídáním, začne být najednou svět rostlin neobvykle atraktivní. Dějí se v něm opravdu věci! Poslední dobou třeba venčím psa v lese a sleduji, jak se...

I tak je možné nazvat Kaštanovník jedlý, který lidé od dob neolitu využívají jako potravu, léčivo anebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. A právě tomuto stromu patřila v letošním roce konference v Pekingu, které se účastnil také RNDr. Milan Bolvanský z Ústavu ekologie lesa Slovenské akademie věd.

Čich nehraje mezi lidskými smysly prim a bývá proto neprávem podceňován. Koho by však nepotěšila krásná květinová vůně? Výzkumy izraelských vědců našly cestu, jak přidat květinám na „voňavosti“.

Výzkumníci z Johns Hopkins Medicine využili geneticky upravené myši, aby dokázali, že pravidelná denní dávka extraktu z listů jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba) může ochránit mozkové buňky před poškozením vyvolaným mrtvicí.

Latinskoamerické kávovníky, které jsou pěstovány tradiční technologií, jsou šetrné k životnímu prostředí: výzkumníci z University of Michigan tvrdí, že tento pěstitelský postup působí, jako tlumič proti ničivému působení klimatických změn.

Opuštěná důlní zařízení jsou nejenom místy, která bývají negativně poznamenána průmyslovou činností člověka, ale často také domovem takových druhů rostlin, které by mohly být využity při ozdravných technologiích, jako jsou například fytostabilizace nebo fytoextrakce, v oblastech obsahujících v půdě nepříznivé množství těžkých kovů.

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z...

Mořské korálové útesy jsou často přirovnávány k tropickým deštným pralesům, neboť s nimi mají jedno společné - žije v nich obrovské množství různých organismů. Mořští biologové vydávají první svědectví z rozsáhlého zkoumání korálových útesů u pobřeží australského Queenslandu.