Doposud nejtěžší oficiálně potvrzený prvek, jehož název by měl připomínat význam práce Mikuláše Kopernika, se na výsluní prvenství pravděpodobně dlouho neohřeje. Na jeho pozice útoči další chemický prvek s protonovým číslem 113. A ten následující, „stočtrnáctý“, již taky nepatří jenom mezi teoreticky předpokládané.

Postřiky proti plevelům, hmyzím škůdcům, plísním a dalším „nepřátelům“ pěstitelů zemědělských plodin procházejí důkladnými testy, které zaručují, že člověku ani přírodě nehrozí při jejich správném užívání vážnější újma na zdraví. Většina testů se soustředí na vlastní účinnou látku. Postřiky však obsahují i široké spektrum látek,...

aneb jak se získávají a zkoumají supertěžké prvky.

Vědci vytvořili nátěr, který zabíjí plísně, bakterie i viry. Předpokládá se, že latexový nátěr s polymerovanými N-halaminy brzo dojde širokého uplatnění v úřadech, nemocnicích i domácnostech.

Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé...

Pod článkem "Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen" se rozpoutala diskuse, která mě přivedla k volnému pokračování článku. Nejde v něm o to, že některé závěry neplatí, ale spíše o to, že původní článek byl záměrně redukován na rozsah, kde lze závěry ověřit s pomocí školních učebnic. Ostatně v diskusi se vynořilo několik...

Podle německých chemiků z techniky v Karlsruhe je možné zefektivnit výrobu biopaliv natolik, že výrobní náklady klesnou na půl euro za litr. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Biofuels, Bioproducts & Biorefining.

Už ve školních škamnách nám bylo sděleno , že rostliny pomocí chlorofylu zachytávají oxid uhličitý a světlo a vytváří organické látky, přitom uvolňují kyslík.

Drahý opál – prírodný polodrahokam s krásnymi opalizujúcimi odleskami dúhových farieb inšpiroval kanadských a britských chemikov. Vyvinuli materiál s podobnou štruktúrou, ktorý dokáže meniť farby vo všetkých odtieňoch dúhového spektra.

Kvalitní extra panenský olivový olej obsahuje chemické sloučeniny, které mohou spouštět likvidaci rakovinných buněk. Účinnou látkou by měly být polyfenoly a jejich účinek na expresi genu HER2.

Nedávno na Oslu vyšel článek o měření množství oxidu uhličitého na ostrově Mauno Loa, který je součástí Havajských ostrovů. Článek obsahuje řadu nejasností a nekorektností, takže mě to podnítilo k tomu, abych se na měření množství oxidu uhličitého a jeho výsledky podrobněji podíval.

Sirovodík je znám především svou toxicitou. V posledních letech je však stále jasnější, že sirovodík patří spolu s oxidem dusnatým a oxidem uhelnatým k tzv. gasotransmitterům.

Stopové prvky pomáhají odhalit klamání spotřebitele.

Američtí chemici objevili překvapivě snadný a navíc i levný způsob přeměny celulózy na jednoduché sloučeniny využitelné k pohánění spalovacích motorů. Zdá se, že našli lék na dětské nemoci současných biopaliv.

Nová studie od Petera K. Swarta publikovaná v PNAS porovnává poměr izotopů uhlíku ve vzorcích uhličitanů pocházejících ze tří oceánských pánví. Přinese jeho výzkum výsledky, kterými bude ovlivněn způsob datování paleontologických nálezů?

Výsledky nové studie více než zdvojnásobují předchozí odhady množství uhlíku uloženého v permafrostu a naznačují, že emise oxidu uhličitého vzniklé mikrobiálním rozkladem organického uhlíku, který byl dosud bezpečně uložen ve věčně zmrzlé půdě, by mohly dále urychlit globální oteplování.

Kvalita ovzduší má mnohé parametry, které se neustále mění. Proto může soustavné monitorování přinést mnoho informací, které se dají využít v mnoha oborech. Jak to vypadá s jedním z oxidů dusíku a s ním úzce spojeným přízemním ozónem ukazují následující řádky.

Pokud vás zajímá, co se stane, když se v žaludku setká červené víno s červeným masem, potom jste tu dobře, protože přesně to studovali izraelští vědci. Výsledky výzkumu zveřejnil Journal of Agricultural and Food Chemistry.

Vyše dvadsať rokov svet pozná fullerény – molekuly uhlíka so zaujímavou štruktúrou. Predstavujú materiál budúcnosti s rozmanitým využitím a ich výskum a produkcia nepochybne porastú. Okrem nových technológií by vraj mohli priniesť aj zdravotné riziká.