Slabým místem nezdolných sinic kvetoucí vody by mohly být speciální buňky heterocyty, na které lze zacílit úder ultrazvukem.

Realita potvrdila to, co mnozí předpovídali - emisní povolenky jsou řešením více kontroverzním, nežli účinným. Co ale bude dál?

Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální, hvězda. Nemá větší význam...

Zdvojnásobení nebo dokonce ztrojnásobení množství oxidu uhličitého v atmosféře má zanedbatelný vliv na teplotu, tvrdí novozélandský vědec, chemik, G.G.Duffy.

aneb když zejména křesťanští politici, novináři, kněží a vládní úředníci účelově interpretují vědu.

Monitorovací systém Coral Reef Watch NOAA rozšiřuje svou síť „virtuálních stanic“ ke sledování bělení korálů vznikajícího v důsledku lokálního přehřátí oceánu, na jehož častějším výskytu se spolupodílí globální oteplování Země.

Nejnovější výsledky výzkumů naznačují, že člověkem vytvořené vodní nádrže usnadňují šíření invazních druhů živočichů a rostlin.

Kompostování mrvy skotu, i když se provede s minimálním úsilím, může významně snížit koncentraci antibiotik v hnoji a chránit tak životní prostředí. Vědci zjistili, že tímto způsobem by se mohl případný obsah antibiotik snížit o více než 99 procent.

Porovnání vzorků antarktického ledu a oceánských usazenin ukazuje na složité spojení mezi hladinou oxidu uhličitého, oceánskými proudy a podnebím; což může pomoci vysvětlit minulé, přítomné i budoucí klimatické trendy

Latinskoamerické kávovníky, které jsou pěstovány tradiční technologií, jsou šetrné k životnímu prostředí: výzkumníci z University of Michigan tvrdí, že tento pěstitelský postup působí, jako tlumič proti ničivému působení klimatických změn.

Jeden abnormálně teplý rok dokáže omezit pohlcování oxidu uhličitého v travnatém ekosystému i v dalším roce. Tyto výsledky výzkumu byly publikovány v zářijovém čísle renomovaného časopisu Nature..

Mírné zimy přispěly v Britské Kolumbii ke kalamitě, při které padlo za oběť hmyzím škůdcům asi 85 000 kilometrů čtverečních horského lesa. Zelené borové lesy se změnily na rezavě hnědé plochy mrtvých stromů.

Výsledky nové studie více než zdvojnásobují předchozí odhady množství uhlíku uloženého v permafrostu a naznačují, že emise oxidu uhličitého vzniklé mikrobiálním rozkladem organického uhlíku, který byl dosud bezpečně uložen ve věčně zmrzlé půdě, by mohly dále urychlit globální oteplování.

Vysazení pouhých třech řad stromů výrazně sníží obtěžování sousedů emisemi prachu, amoniaku a zápachem.

Kvalita ovzduší má mnohé parametry, které se neustále mění. Proto může soustavné monitorování přinést mnoho informací, které se dají využít v mnoha oborech. Jak to vypadá s jedním z oxidů dusíku a s ním úzce spojeným přízemním ozónem ukazují následující řádky.

Vědci objasňují, jak ekosystém lesů bude reagovat na globální oteplování.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku....

Jezerní záhadou nemusí být jen objevení příšery v jezeře Loch Ness. Může jí být i mizení maličkého, ale velmi důležitého tvorečka v hlubinách jezera Michigan, a ostatních Velkých jezer.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

„Co když je hydrologie důležitější pro předpovídání vývoje biodiverzity vodních ekosystémů než biologie?“ Tuto otázku si položili výzkumníci, kteří poněkud zapochybovali o obecném nahlížení na vývoj biologické různorodosti a rozhodli se otevřít nové cesty k odpovědím na nejednu otázku týkající se faktorů majících vliv na biodiverzitu.

Globálnímu oteplování se snaží u protinožců zabránit šlechtěním travin.

Vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí doporučil, aby Evropská unie provedla novou vědeckou studii ekologických přínosů a dopadů biopaliv. Cíl dosáhnout do roku 2020 v zemích EU desetiprocentní podíl biopaliv na pohonných hmotách pro dopravu by měl být přehodnocen.

Trio amerických vědců vzkazuje Mezinárodnímu panelu pro změny klimatu: „Hrajete riskantní hru!“

Zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je spojováno s globálním oteplováním, okyselováním oceánů a kdovíčím ještě. A zdá se, že i „obecně platný“ názor, že zvýšená hladina tohoto skleníkového plynu je dobrá pro rostliny, bere za své.