Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z...

Mihule sú prvými stavovcami, u ktorých vedci zistili, že jednotlivé etapy ich životného cyklu im vymazávajú asi pätinu genómu.

Rozsáhlý genetický výzkum zpřesňuje a doplňuje naše znalosti o velké genetické rozmanitosti populace černého kontinentu.

Genů, které jsou pravidelně zapínány a vypínány jen v určitém čase, je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy „předvídají“ cyklické změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů nám umožňuje připravit se na změny včas.

Kdy se poprvé políbíme, kdy máme první pohlavní styk a rozhodneme se pro prvé dítě, není jen počinem (ne)odpovědnosti, ale tak trochu i genovou diktaturou.

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi, se soucitně reagovat na emoce svých přátel nenaučily.

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.