Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z...
Genů, které jsou pravidelně zapínány a vypínány jen v určitém čase, je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy „předvídají“ cyklické změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů nám umožňuje připravit se na změny včas.
Kdy se poprvé políbíme, kdy máme první pohlavní styk a rozhodneme se pro prvé dítě, není jen počinem (ne)odpovědnosti, ale tak trochu i genovou diktaturou.
Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi, se soucitně reagovat na emoce svých přátel nenaučily.
Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.
Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.
Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti...
Na chromozomu X se nachází gen, který ovlivňuje pravděpodobnost, zda člověk dostane tuberkulózu. Podle výzkumníků z Leiden University Medical Center, Radboud University Nijmegen a institutu v Singapuru a Indonézii to částečně vysvětluje rozdíly v náchylnosti mezi muži a ženami a také mezi odlišnými populacemi.
Člověkem prováděný umělý výběr, jež je základem šlechtitelského procesu probíhajícího již celé generace na všech populacích domácích zvířat, vede nevyhnutelně ke snižování genové diverzity. Tento proces je tím rychlejší, čím kratší je generační interval a čím ostřejší selekci zvolíme.
Anglickým vědcům se podařil husarský kousek: jako první na světě identifikovali konkrétní gen, který je zodpovědný za specifickou poruchu vývoje řeči u dětí.
Po celá staletí panují jedinečné vztahy mezi člověkem a psem – psi se v blízkosti lidí vyskytovali ve funkci pomocníků při lovu, hlídačů stád a v neposlední řadě i společníků. Nyní získávají psi ještě další novou úlohu – pomáhají v lovu genových mutací, které u člověka způsobují některá podobná onemocnění.
Nejenom dospělí pivaři, ale i studenti občas tráví svůj čas myšlenkami na pivo. Někteří ze studentů Rice University tuto činnost pozvedli doslova na vědeckou úroveň. Použili genové inženýrství, aby vyrobili pivo obsahující resveratrol, zdraví prospěšnou látku přirozeně se vyskytující v červeném víně.
„Ten má lumpárnu v genech,“ říkala mi matka o jednom klukovi z naší party, jehož další životní kariéra se neobešla bez zločinu a trestu. Tenkrát asi netušila, jak moc může být v jejích slovech pravdy. Vědci objevili, že dospívající chlapci, kteří nesou určitý typ odchylky na konkrétním genu, mnohem pravděpodobněji propadnou špatnému vlivu party a dostávají...
Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z...
Někdy se malé změny sčítají. V případě závislostí může malinká změna v pár genech zvýšit nebo snížit pravděpodobnost toho, že se u některých lidí vyvine závislost na heroinu.
Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, které spustily evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti považované za genetické smetiště.
Vědci z Karolinska Institutet objevili spojení mezi specifickým genem u mužů a pevností jejich vztahu k partnerce. Výsledky, které jsou prezentovány ve vědeckém časopise PNAS, ale mohou vést i k lepšímu porozumění takovým problémům, jako je například autismus či sociální fóbie.
Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.
Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.
Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené...
Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z plných 85%. Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nejnovější studie zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences však odhalila, že i...
Genetici vědí stále více o našich dědičných sklonech k chronickým onemocněním, jako jsou choroby srdce, cukrovka nebo rakovina. Od nových objevů na tomto poli si slibují zlepšení prevence chorob, jejich spolehlivější diagnostiku a v neposlední řadě i účinnější léčbu.
Studie, která se nedávno objevila v New England Journal of Medicine, potvrzuje, že kombinace genů již dříve spojo vaných s hladinou cholesterolu odráží nejen vlastní hladinu cholesterolu u pacientů, ale může poukazovat i na zvýšené riziko srdeční mrtvice, infarktu nebo náhlé srdeční smrti.
V arabském světě jsou dědičné choroby na denním pořádku. V Tunisku se potvrdilo, že rozsáhlý výskyt dědičných chorob souvisí s vysokým koeficientem příbuznosti vyvolaným sňatky mezi příbuznými.
V současné době onemocní ve světě každý rok zhoubným nádorem asi 10 milionů lidí. V roce 2020 už můžou tyto nádory postihnout až 15 milionů pacientů. I proto hledají vědci stále nové zbraně proti nádorovému bujení. Hned dva týmy amerických vědců publikovaly v prestižním vědeckém časopise Science objev, který nabízí pro nově vyvíjené protinádorové léky...
Islandští vědci vedení Karim Stefanssonem ze společnosti deCODE Genetics zjistili, že rodiče, kteří mají společné prapradědečky, plodí více dětí a těší se z většího počtu vnoučat.
Počet objevených genů, které nás k něčemu předurčují, roste každým dnem. Autoři píšící na Osla se předhánějí v popisu těch nejúžasnějších věcí, které geny mají pod palcem. Člověk pomalu začíná mít dojem, že dny lepších zítřků, kdy nám přečtení knihy života (genomu), dovoluje vystříhat se rizik a naplno využít svých předností, už nastal....
Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.
Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.
Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak, jako na jiné věci?
Vědci z Duke University přistoupili k našemu genomu tak, jako by se jednalo o obdobu „Rozetské desky“. Na jednu stranu dali údaje o několika známých genech podléhajících imprintingu a na druhou stranu geny u nichž si byli jisti, že u nich k jejich vypínání souvisejícím s pohlavím, nedochází. Tato data nechali zpracovat počítačem s inteligentním programem a ten své...
Dvě velkorysé studie spousty plastidových genů u velkého souboru druhů odhalují dříve poměrně záhadné a zmatené vztahy mezi hlavními vývojovými liniemi kvetoucích rostlin.
Rozbory mitochondriální DNA z fosilií ukazují na to, že medvědy ve střední Evropě nedecimovala doba ledová, ale že to zřejmě byla naše oblíbená kratochvíle - jejich lov.
Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.
Pryč jsou doby, kdy přečtení kompletní dědičné informace bakterie byl oslaveno jako průlomový počin a přečtení genomu vyšších organismů oznamovaly sdělovací prostředky jako zprávu prvořadé důležitosti. Mezinárodní konsorcium genetiků oznámilo na stránkách vědeckého týdeníku Nature bez velkého halasu, že k dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek...
S lidskou dědičností je to zase o něco složitější. Výjimečné případy, kdy v buňkách pracuje jen gen zděděný od jednoho z rodičů, zatímco druhý si válí šunky, nejsou vůbec výjimečné. A tak je lidstvo opět geneticky pestřejší, i když v „zápisu“ DNA genetickým kódem se to neprojeví.
Scienceweek.cz běží na hostingu od MasterDC – předního provozovatele datových center v ČR. Podívejte se na jejich nabídku VPS a vyberte si parametry, virtualizaci i operační systém přesně na míru.