Tým amerických vědců vypěstoval pulcům žáby drápatky náhradní oko. Stačilo k tomu zapnout v žabích buňkách pouhých sedm genů.

Rozdíly mezi pohlavími: lidský genom, pohlavní chromozomy a geny. Jak se zpracovává darovaná krev, než ji dostane příjemce?

Genetické studie zcela rozmetaly jednu výstřední, nicméně zábavnou teorii o příčinách existence motýlů a jim zcela nepodobných housenek.

Varianty pouhých tří genů a jejich kombinace jsou tím, co zapřičiňuje širokou škálu srsti dnešních psích plemen - od kudrnatých pudlíků a fousatých kníračů až po hedvábné kokršpaněly či hladké bígly.

Dalšími organismy s osekvenovaným genomem se zřejmě stanou málo známé mořské organismy podobné hlenkám.

Důkazy usvědčující gen SERT z podílu na vzniku depresí se ukázaly jako mylné.

Podle nové studie genetika neovlivňuje jen to, jak snadno mladý Američan podlehne lákání gangů, ale také to, jak ochotně bude používat zbraň.

Genetická studie pomohla odhalit místa původu invazivních chaluh a plžů, kteří našli domov u kanadského pobřeží.

Moderní genetika posunuje hranice poznání mnoha vědních oborů, zároveň však láká šarlatány...

Hned dva týmy zveřejnily postup, kterým lze provést přesně cílený zásah do dědičné informace rostlin. Vědci mohou díky tomu rostlině vystřihnout vybraný gen nebo jej nahradit jeho novou kopií.

Výzkumníci z Yaleské univerzity potvrdili, že genetické studie mohou nejen odhalit příčinu chronických onemocnění, ale také ji najít u zdánlivě nesouvisejících příznaků.

Některé geny zřejmě odmítají upadnout v zapomnění. Před 40 až 50 miliony let u předků moderních primátů přestal fungovat jeden gen. Ale o 25 milionů let později jej v linii vedoucí k lidoopům a lidem série náhodných událostí opět přivedla k životu.

Na počátku nového programu na záchranu tasmánských ďáblů stojí sekvenování genomu.

Tajemství genealogie...

Charles Darwin měl své pěnkavy, Thomas Morgan studoval zákony dědičnosti na muškách drozofilách a dnešní vědci, kteří se věnují evoluci chrupu, mají cichlidy. V africkém jezeře Malawi žije více než tisícovka druhů těchto ryb, které mají ve svých čelistech až 3 000 zubů. Jejich vývoj podle nové studie řídí stejná "síť" genů, jakou měli vůbec první zubatí...

Nejrozsáhlejší studie dědičné informace historické populace proběhla na Islandu. Odhalila kořeny dnešních Islanďanů a dramatické změny, ke kterým v DNA obyvatel ostrova došlo za posledních 1100 let.

Tajemství molekulární genetiky...

Geny, které řídí levotočivost nebo pravotočivost ulit plžů, jsou velice podobné těm, které u lidí ustanovují rozdíly mezi levou a pravou polovinou těla. Tento objev ukazuje, že geny odpovědné za tělní asymetrii zřejmě pocházejí od společných předků všech živočichů s bilaterálním uspořádáním těla, a jsou tedy staré 500 až 560 milionů let.

Američtí odborníci objevili genovou mutaci, která způsobuje nejběžnější typ rakoviny oka.

Vědci objevili první gen, spojený se vnímavostí vůči takzvanému placebo efektu.

Mezi živočichy s rozluštěným jaderným genomem se nově zařadilo ikonické zvíře doby ledové - mamut srstnatý.

Sociální chování, při kterém se kvasinky vzájemně chrání před nebezpečím, zřejmě řídí jeden jediný gen.

Nová studie ukázala, že proteiny savčích chlupů se nacházejí také u plazů a ptáků.

Lidé mají některé geny "nakopírované" v mnohem těším počtu výtisků než šimpanzi. Jiné geny si naopak "pořídili do zásoby" naši nejbližší živočišní příbuzní.

Detektivní práce se sto let starou DNA ukázala, proč z jednoho tropického ostrova zmizely původní druhy krys.

Nizozemský hladomor z konce druhé světové války poznamenal dědičnou informaci plodů žen, které byly v té době těhotné. I po 60 letech jsou tyto změny patrné a předurčují své nositele k cukrovce a rakovině.

Genetické informace soustředěné do jediné databáze mohou urychlit výzkum. Hrozí ale také jejich zneužití...

Osm z deseti účastníků pilotního projektu Personal Genome Project svolilo k tomu, aby údaje o jejich kompletní dědičné informaci byly zveřejněny na internetu. Jsme svědky zásadního obratu? Donedávna jsme nazírali na genom jako na soukromé hájemství. Teď se zdá, že genom může být "věc veřejná".

Část genomu některých savců a obojživelníků tvoří cizorodé elementy, kterým jejich objevitelé dali přezdívku vetřelci z vesmíru. Pozoruhodné je, že tito živočichové je získali procesem, který byl u zvířat pokládán za nesmírně vzácný.

Američtí genetikové osekvenovali genom houby, která je jednou z hlavních příčin mizení obojživelníků.

Co všechno umí genetika?

Genetika člověka je obor, který fascinuje řadu vědců i laiků. Možná si myslíte, že přečtením lidského genomu už o našich genech víme téměř všechno. Ale ono slůvko "téměř" schovává velké mezery a řadu překvapujících informací.

Do Indie se první lidé dostali asi před 65 000 lety. Šlo o emigranty z Afriky, kteří sledovali takzvanou jižní cestu podél pobřeží Indického oceánu. Genetické stopy prvních "Indů" můžeme podle článku v BMC Evolutionary Biology dodnes najít u příslušníků místních kmenů.

Tým evropských vědců objevil první gen, který se podílí na denních a nočních cyklech mořských korálů.

Švýcarští vědci zjistili, čím se z hlediska genetiky liší bezsrstí psi od těch chlupatých.

Geny matky a otce v organismu potomka vzájemně soupeří. Jedním z jejich kolbišť je mozek. Pokud je zápas mateřských a otcovských genů vyrovnaný, je všechno v pořádku. Pokud má jedna strana navrch, propuká duševní onemocnění. Tvrdí to v nové teorii Christopher Badcock a Bernard Crespi.

Genová terapie...

Genetická studie poněkud zpochybnila dosavadní pohled na evoluci nelétavých ptáků.

Těžko bude někdo z vás váhat při pohledu na šimpanze, zda se náhodou nejedná o člověka. Přesto genom šimpanzů a lidí je z 98 % identický. Co tedy může za to, že je člověk člověkem? Které geny jsou za to zodpovědné? Odpovědi už můžete hledat s Mgr. Janem Pačesem, Ph.D., při přednášce "Člověk a šimpanz - jak veliké genetické rozdíly jsou důležité?"

Českým vědcům z Ústavu molekulární genetiky se podařilo prodloužit aktivitu retrovirových vektorů a genů, které přenášejí. Je to nová naděje pro genovou terapii?

Genetici odhalili širokou škálu genetických defektů, které se mohou podílet na vzniku autismu, a byli tím zmateni. Nyní se zdá, že všechny dědičné poruchy mají velmi podobné následky na vývoj mozku a to vysvětluje, proč se jejich výsledný efekt tak podobá.

Genetická studie ukázala, které geny malarický parazit potřebuje k tomu, aby mohl remodelovat a "brzdit" červené krvinky.

Genetici přečetli kompletní dědičnou informaci "učebnicového" živočicha kopinatce. DNA tohoto primitivního tvora objasnila původ obratlovců i evoluci jejich imunitního a nervového systému.

Při porovnávání řetězců DNA dochází někdy k chybným závěrům, které pak zkreslují poznatky o evoluci organizmů. Evropští vědci nyní přicházejí s novým nástrojem, který by měl takovým chybám předcházet.