DNA analýza kosterních pozůstatků na Pražském hradě a jeho předpolí...

DNA - genetický dvoreček, nebo tajemný vesmír?

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd objevili v buněčném jádře klíč k odhalení genetických poruch.

Mezi tygry chovanými v zajetí existuje větší genetická diverzita, než u jejich divokých příbuzných - což zvyšuje šance na zachování jednotlivých tygřích poddruhů.

Francouzští vědci vyvinuli metodu, která dovolí vystopovat nebezpečné invazní organismy dříve, než stačí napáchat závažné škody. Stejná metoda pomůže odhalit přítomnost vzácných, skrytě žijících tvorů.

Dvě lidské patogenní bakterie si zásluhou svých hostitelů mohou vyměňovat genetický materiál.

Původně se chtěl stát ornitologem, ale pak se mu dostaly do rukou knížky o tehdy začínajícím výzkumu molekulární biologie a genetiky - a bylo rozhodnuto. Řeč je o spoluobjeviteli dvoušroubovice DNA Jamesi Watsonovi, který se narodil 6. dubna 1928.

V nové budově Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR byl nainstalován v současnosti nejdokonalejší biologický prozařovací elektronový mikroskop - Tecnai T20. O jeho přínosu i zvláštnostech si v pořadu Monitor povídala Adriana Krobová s profesorem Pavlem Hozákem.

Genetická studie medvědů hnědých (Ursus arctos), kteří obývají Pyrenejský poloostrov, poněkud zahýbala s dosavadními teoriemi.

Kvasinky, červi a lidé sdílejí patnáct genů, které u nižších organismů výrazně prodlužují délku života. Vědci doufají, že se jim podaří dosáhnout podobného prodloužení života i u lidí.

Vědci objevili u maličkého červa nový typ "koncovky", která chrání "porce" jeho dědičné informace. Na první pohled ryze teoretický objev může být důležitý pro boj s projevy stáří a s rakovinou.

I když už dnes nejsou výzkumné ústavy veřejnosti nepřístupné, přesto je pro nás laiky vše co se za jejich zdmi skrývá zahaleno rouškou tajemství. Pokusíme se ji alespoň částečně poodhalit v seriále o výzkumných projektech Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze - Krči.

Vědci identifikovali mutaci, které staletí lidé zřejmě vděčí za svou dlouhověkost.

Domestikace divokého tura se odehrála jen v blízkovýchodní kolébce zemědělství v tzv. úrodném půlměsíci. Zbytek světa získal skot již ve zdomácnělé formě. Geny pratura přižily v některých plemenech dodnes.

Na trhu služeb se objevila novinka. Genetické testy, které zákazníkovi za 10 až 20 tisíc korun odhalí, zda si v dědičné informaci nese dispozice k tak závažným onemocněním, jako je rakovina nebo Alzheimerova choroba. Na první pohled úžasná věc. Lékařští genetici však varují: Není všechno zlato, co se třpytí.

Odborníci z University College London identifikovali kombinaci genů, které někteří primáti vděčí za výjimečnou odolnost vůči viru HIV.

Dědičný sklon k civilizačním chorobám, jakými jsou nemoci cév a srdce, cukrovka druhého typu, obezita a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi, je výsledkem adaptace našich předků na studené klima.

Generace genetiků považovaly úseky DNA mezi jednotlivými geny za postradatelnou "vycpávku". Nejnovější výzkum amerických a britských genetiků odhalil, že právě změny ve "zbytečné" DNA nastartovaly procesy vedoucí ke vzniku prvních obratlovců.

Čeští vědci, prokázali klíčovou roli genu Met při řízení procesu přeměny larvy hmyzu v dospělce.

Krev Vikingů ještě stále koluje v žilách obyvatel severozápadní Anglie.

Během uplynulých sto tisíc let se moderní člověk rozšířil prakticky do všech koutů Země a musel se adaptovat na nová životní prostředí. Odborníci předpokládají, že migrace měla za následek rychlou evoluci, během které se měnily určité geny.

Modré oči, jaké měl například Frank Sinatra, jsou výsledkem mutace. Ta se ovšem nachází ve zcela jiném genu, než odborníci předpokládali.

V minulosti nebyl nejčastějším nevítaným společníkem člověka potkan (Rattus norvegicus), ale krysa obecná (Rattus rattus). Jak se tento druh šířil v závislosti na lidské migraci a obchodu, ukazuje práce vědců z australské organizace CSIRO.

Moderní genetika posunuje hranice poznání mnoha vědních oborů, zároveň však láká šarlatány...