Genetici varují před komerčními testy, které mají z DNA odhalit sklon člověka k některé vážné nemoci. Firmy podle ČTK tyto testy nabízejí za 10 až 20 tisíc korun a tvrdí, že mohou odhalit genetickou náchylnost k více než dvaceti nejčastějším onemocněním.

Sklony k obezitě by mohly být pevně zabudovány do mozku již od narození. (Kredit: iStockphoto/Ekaterina Monakhova)

Během uplynulých sto tisíc let se moderní člověk rozšířil prakticky do všech koutů Země a musel se adaptovat na nová životní prostředí. Odborníci předpokládají, že migrace měla za následek rychlou evoluci, během které se měnily určité geny.

Modré oči, jaké měl například Frank Sinatra, jsou výsledkem mutace. Ta se ovšem nachází ve zcela jiném genu, než odborníci předpokládali.

V minulosti nebyl nejčastějším nevítaným společníkem člověka potkan (Rattus norvegicus), ale krysa obecná (Rattus rattus). Jak se tento druh šířil v závislosti na lidské migraci a obchodu, ukazuje práce vědců z australské organizace CSIRO.

Počet objevených genů, které nás k něčemu předurčují, roste každým dnem. Autoři píšící na Osla se předhánějí v popisu těch nejúžasnějších věcí, které geny mají pod palcem. Člověk pomalu začíná mít dojem, že dny lepších zítřků, kdy nám přečtení knihy života (genomu), dovoluje vystříhat se rizik a naplno využít svých předností, už nastal....

Nový výskum ukázal, že ľudia s modrými očami majú jediného, spoločného predka. Tím vedcov z Univerzity v Kodani vystopoval genetickú mutáciu, ktorá sa udiala pred 6- až 10-tisíc...

Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.

Moderní genetika posunuje hranice poznání mnoha vědních oborů, zároveň však láká šarlatány...

My novináři milujeme senzační titulky. Proto jste koncem minulého týdne mohli snadno narazit na zprávu o tom, že vědci stvořili umělý život. Ve skutečnosti stvořili nikoli život, ale, řekněme, návod na fungování života. Budeme-li přesní, vlastně ani ten nestvořili. Jen okopírovali. A ještě ne sami. Přesto jsme svědky něčeho významného...

Vedci spravili dôležitý krok na ceste k umelej forme života.

Biologům z Venterova institutu se jako prvním podařilo uměle syntetizovat kompletní bakteriální genom.

Odvětví syntetické biologie má za sebou další milník. Vědci vyrobili v laboratoři kompletní dědičnou informaci bakterie Mycoplasma genitalium.

Mezinárodní tým vědců odhalil 6 nových genetických variant spojených s rizikem vzniku kardiovaskulárnáích chorob.

Vedci z Inštitútu biodizajnu Arizonskej štátnej univerzity vyvinuli ako prví na svete platformu pre určovanie génov založenú len na štruktúrach DNA. Výsledky by mohli mať vplyv na vývoj...

Fosforeskující zelené prasnici se po spáření s obyčejným samcem narodilo jedenáct selat, ze kterých dvě podědila její transgenní vlastnosti.

Zmizí samci některých druhů z povrchu naší planety? Nejnovější genetická studie prokázala, že přinejmenším samci octomilek se toho bát nemusejí.

Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.

Kolem prionových infekcí se zřejmě vynořila další záhada. Ve Velké Británii totiž na Creutzfeldt-Jakobovu chorobu zemřela žena s jinou variantou genu pro prionový protein, než měly všechny předešlé oběti tohoto onemocnění.

Transgenní komáři vybavení genem z mořského živočicha sumýše by se teoreticky mohli stát novým nástrojem pro potírání malárie.

Lidem se smrtelným dědičným postižením svalů svitla šance na léčbu geneticky opravenými kmenovými buňkami.

Chiméra a jiné chyby fertilizace, jako jsou mozaiky či moly.

Říká se, že moudrý člověk najde poučení i v cizích chybách, zatímco hlupákovi k tomu nestačí ani chyby, kterých se dopustil sám.

Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak, jako na jiné věci?