Američtí vědci objevili v zrníčku vesmírného prachu nový minerál. Materiál tvořený manganem a křemíkem má schopnost polovodiče a o jeho existenci ani na Zemi, ani ve vesmíru se zatím nevědělo. Zrnko prachu zkoumali odborníci Washingtonské univerzity v Seattlu.

Extrémní oteplení atmosféry by mohlo zastavit deskovou tektoniku. Po hypotetickém ohřátí vzdušného obalu Země o 60 nebo více stupňů Celsia by se únik tepla z pláště zpomalil a astenosféra, po níž litosférické desky klouzají, by se stala méně plastickou. Země by se tím připodobnila Venuši, na jejímž povrchu panují kvůli silnému skleníkovému efektu velmi vysoké...

Na Marsu přistála 26. května kosmická sonda Phoenix. Místo přistání se nachází v severních polárních oblastech Marsu, což je pro geologa velmi zajímavé místo. S Mgr. Jakubem Halodou z České geologické služby, se podíváme na rudou planetu očima geologa.

Môže sa stať, že pohoria sveta porastú veľmi „rýchlo“ a ich výška sa zdvojnásobí už za dva až štyri milióny rokov, čo je niekoľkokrát rýchlejšie ako predpokladá...

Před 635 milióny lety, kdy skoro celou planetu pokrýval ledový příkrov, se z klatrátů na mořském dně začal uvolňovat metan. Zpočátku pomalý proces nabral posléze na rychlosti a skončil prudkou změnou podnebí, kdy se z mrazivého světa stal svět velmi teplý. Riziko destabilizace hydrátů metanu existuje i dnes. V arktickém permafrostu a na dně šelfových moří je...

Obě horniny, o kterých je řeč, nejsou jen specialitou Českého středohoří; vyskytují se i na jiných místech České republiky. Přestože vypadají každá úplně jinak, mají podle geologa Vladimíra Cajze něco společného.

S geology a paleontology zkoumáme prostředí pradávných moří a oceánů.

Svět na dně oceánů...

Počítačový mode vyvinutý na Londýnské univerzitě napověděl, jak přesně se rozpadla Gondwana - jeden z největších kontinentů, jaké kdy Země poznala.

Předpovídají díry v mracích nad Iránem zemětřesení na dva měsíce dopředu?

Voda je trvalou a velmi důležitou složkou půdy. Její množství je v půdě značně proměnlivé a závislé na meteorologických a pedologických faktorech. Voda v půdě se vyskytuje v různých formách a v různých vazbách s půdními částicemi, právě na tom závisí i její dostupnost pro rostliny.

Čeští vědci na Machu Picchu...

Vědci se už dlouho pokoušejí získat přehled o meteoritech a kometách, jaké kdy dopadly na Zemi, aby mohli hodnotit dopad těchto katastrof na pozemské klima.

Vedcom sa podarilo zrekonštruovať zmeny v chémii starobylého oceána na Zemi počas dlhého geologického obdobia pred 2,5 až 0,5 miliardami rokov. Zistili, že nedostatok kyslíka a ťažkého...

Před 1,2 milionu let zřejmě na britských ostrovech došlo k výjimečné a dramatické podívané - pádu meteoritu.

Geologické hádanky kolem nás...

Geologové na Univerzitě v Illinois potvrdili existenci dalšího jádra uvnitř vnitřního jádra Země. Také vytvořili trojrozměrný model, který popisuje seizmickou anizotropii a krystalickou strukturu železa v „nejvnitřnějším“ jádře.

Meteorit, který v září loňského roku dopadl do vyschlého řečiště v Peru, může změnit některé teorie.

V roce 2006 došlo k nečekanému nálezu bludných balvanů ve Frýdeckém lese. Odborná literatura tuto lokalitu jako místo výskytu bludných balvanů neuváděla a je možné, že bludné balvany se dostaly na povrch odplavením zeminy při povodních v roce 1997.

Klima a eroze krajiny očima geologů...

Asijská část Turecka známá jako Anatolie měla být v období oligocénu souostrovím, které od Evropy a Asie oddělovalo moře pojmenované jako Paratethys. Proti této teorii ovšem hovoří objev úlomku kosti pravěkého nosorožce.

Už druhou sezónu tráví výzkumníci z Masarykovy university v Brně na polární stanici Johana Gregora Mendela v Antarktidě.

Pracovníci mineralogicko-petrologického oddělení pražského Národního muzea pracují od loňska na projektu, věnovaném historickým českým mineralogickým lokalitám, které dosáhly evropského významu. Projekt představuje mineralog Jiří Litochleb.