Nielen na cestách, ale aj v medziľudskej komunikácii existuje niečo ako „bezpečná vzdialenosť“. Ak nám niekto naruší jej hranice, automaticky v nás spustí alarm nepríjemných pocitov. Tento osobný priestor stráži malé mozgové centrum a výnimky udeľuje len tým najbližším.

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.

Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.

Vznikl náš chytrolínský mozek cestou ořezání regulace programované buněčné smrti? Pokud ano, mohou za rakovinu naše příliš žhavé závity.

Aj hmat a zrak sa navzájom presviedčajú o svojej pravde. V živote zväčša oba zmysly vnímajú to isté a tak nám poskytujú harmonické, navzájom sa doplňujúce informácie o svete navôkol. Ale čo sa stane, ak im vedci skomplikujú situáciu a každý z týchto zmyslov prinútia vnímať podobnú, ale nie rovnakú realitu?

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.

Proti veku nieto lieku, tvrdí dávne príslovie. S vyšším vekom pribúdajú nielen vrásky a šediny, ale i mnohé zdravotné problémy, ktoré neraz výrazne degradujú kvalitu života. Medzi nepochybne najzávažnejšie dôsledky starnutia môžu, ale nevyhnutne nemusia patriť aj mentálne poruchy. Ale aj tieto následky veku môžeme aspoň čiastočne ovplyvniť sami, svojim životným...

Zuřivý spor se rozhořel o hodnověrnost některých studií zabývajících se činností lidského mozku.

První příznaky po vypití šálku kávy nastupují už po deseti minutách.

Za kilogramy nadváhy vděčíme variacím bakteriálního střevního společenství.

„Nasládlé i nahořklé a mírně kyselé,“ tak zhodnotil biolog Ajit Varki z University of California v americkém San Diegu chuť roztoku kyseliny N-glykolyl-neuraminové zkráceně označované jako Neu5Gc.

Centrální nervový systém (CNS) dospělce má jen omezené možnosti regenerace. Tento notoricky známý fakt výrazně limituje léčbu a rekonvalescenci při onemocnění a poraněních CNS. Nejnovější objev vědců z Harvard Medical School odhalil mechanismus, jakým lze nabudit regeneraci poškozených axonů.

Gary Steinman - porodník, známý svým zájmem o vícečetná těhotenství, zjistil, že změny ve způsobu stravování mohou ovlivnit šanci žen na narození dvojčat, což znamená, že tato pravděpodobnost je ovlivněna kombinací dědičnosti a stravování.

„ Když muži dosáhnou svého cíle, neměli by se vracet zpět.“ (Plutarch)

Poznáte niekoho, koho by ste najradšej, ako sa vraví, utopili v lyžičke vody? Stačí pohľad na jeho podobizeň a v hlave sa vám zaktivuje hneď niekoľko rozdielnych mozgových centier. Niektoré z nich zdieľajú nenávisť a láska spoločne.

Konzumace mandlí významně snížila hladinu dvou biomarkerů oxidativního stresu u skupiny 27 dobrovolníků se zvýšeným cholesterolem.

O tom, že lidé mohou mít krevní skupinu Rh+ nebo Rh –, se děti dozvědí snad již při výuce čtení písmene R. Ovšem proč tomu tak je bylo dlouhou dobu záhadou. Několik nedávných studií ukazuje, že by v tom mohl mít prsty parazitický prvok Toxoplasma gondii.

Živočichové mají dobrý důvod vyhýbat se hořké potravě. Zvláště důležité je to pro konzumenty rostlin. Pozemská flóra se brání proti býložravcům produkcí toxických látek a ty jazyk registruje prostřednictvím molekul určených k vnímání hořké chuti. Příkladem takových hořkých a toxických látek rostlinného původu je chinin.

Třicet let trvající záhada – jak mozek spouští ovulaci, byla vyřešena. Spouštěcím mechanismem je malá molekula v mozku. Objev se může stát základem nového způsobu antikoncepce i léčby ženské neplodnosti.

Lidský mozek je zřejmě zpočátku naladěn na přednostní vnímání opakujících se vzorů.

Nejrůznější druhy obratlovců mají tendenci dávat přednost pachu partnerů, kteří jsou odlišní v rámci genů hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Tyto geny hrají klíčovou roli ve fungování imunitního systému při rozpoznávání cizorodých elementů, které většinou pocházejí z nějakého patogenu. Preference pro MHC odlišné jedince tak zajišťuje, že vzniklé...

Vědcům se podařilo pomocí proteinu posílit výkon opotřebovaného mozku.

Pokud se muži rozhodnou podstoupit operaci vedoucí k jejich neplodnosti – vazektomii neboli přerušení chámovodů, lékaři je upozorňují, že tato změna je nevratná. Množící se případy nápravy svědčí o tom, že už to není tak docela pravda.

O tom, že kouření škodí zdraví, způsobuje rakovinu, impotenci a spoustu dalších problémů se můžeme dočíst na každé krabičce cigaret, doutníků nebo tabáku. Podle nejnovější francouzské studie je kouření zřejmě spojeno i se zvýšeným rizikem výskytu poruch paměti, učení a logického myšlení.

„Po požití extáze objevily se nesnáze.“ I tak by se dal parafrázovat známý výrok. Nemusí být jen pouhé nesnáze, ale může dojít i k ohrožení života. Je dobré o tom vědět.

Ovoce a zelenina obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu, které jsou klíčem k dobrému zdraví. To je obecně známá věc. V čerstvě publikované studii vědci se objevila informace, že vhodně zvolená rostlinná strava může krom jiného také zabránit úbytku svalové hmoty starších mužů a žen.

Jak konkrétně vypadá, když se člověk dostane do mezní fyzikální, chemické, fyzické či psychické situace, jaké jsou možnosti přežití, co všechno organismus snese a kdy ještě je možné přežít bez trvalých následků? Co máme dělat a jak se zachovat? To jsou otázky, které si za normální situace nikdo z nás neklade. Ovšem jakmile se do podobné situace dostaneme sami,...

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby...