Jedním z důvodů nepříjemných projevů stárnutí organismu jsou zřejmě netěsnící jaderné membrány.

Evropští vědci přišli s průkopnickou metodou testování kvality spermií, které se používají při umělém oplození.

Podle nové studie souvisí délka spánku s výkonností imunitního systému.

Vzácné buňky oční sítnice přivírají zorničku oka podle množství dopadajícího světla a zároveň seřizují chod vnitřních biologických hodin.

V čem jsou mozky mužů a žen jiné? První díl seriálu. Chřipka není jen kašel a rýma. Má smysl si dávat předsevzetí?

Geny, které řídí levotočivost nebo pravotočivost ulit plžů, jsou velice podobné těm, které u lidí ustanovují rozdíly mezi levou a pravou polovinou těla. Tento objev ukazuje, že geny odpovědné za tělní asymetrii zřejmě pocházejí od společných předků všech živočichů s bilaterálním uspořádáním těla, a jsou tedy staré 500 až 560 milionů let.

Náš imunitní systém není pokaždé stejně výkonný - to, jak úspěšně svádí své bitvy, podle nové studie závisí také na tom, jaká je zrovna denní doba. Podle vědců ze Stanfordovy univerzity je imunita nejsilnější v noci, zatímco ve dne je obranná aktivita nejnižší.

Objev šesti nových genových variant souvisejících s běžnou obezitou ukazuje, že problém spíše než v trávení leží v našem mozku. Někteří lidé totiž zřejmě mohou být doslova naprogramovaní k přejídání.

Jak a proč spíme?

Kofein v těhotenství není nebezpečný jen kvůli tomu, že zvyšuje krevní tlak matky. Podle nové studie může nadosmrti poznamenat srdce plodu.

Otok mozku a únava - to jsou podle nové studie hlavní příčiny úmrtí na nejvyšší hoře světa.

Zdánlivě neúnavný sval často podléhá různým onemocněním. Co všechno vlastně vydrží lidské srdce?

Komunikační problémy autistických dětí zřejmě souvisejí s pomalejším zpracováváním zvukových podnětů.

Imunitní systém nemá rád cizince. Pokud jej v organismu objeví, okamžitě se pokusí o jeho likvidaci. Problém to představuje například u transplantace ostrůvkových buněk pankreatu, které mají diabetikům vyrábět chybějící inzulín.

K dýchání a zpracování živin nezbytně potřebujeme kyslík. Ten však také přispívá ke stárnutí či smogu.

Nejen žaludeční vředy a rakovinu žaludku, ale i špatný dech má podle nové studie na svědomí známá bakterie Helicobacter pylori.

Jak spolu komunikují neurony? Co všechno o mozku víme? Léčba kmenovými buňkami. Jak správně užívat antibiotika?

Co ještě nevíte o biologických hodinách? Už jen krůček ke klonování zemřelých jedinců? Lidský mozek - fakta a naděje.

Jak dokonale máme zmapován náš mozek? Česká pomoc letošním Nobelistům. Závislost na on-line hrách.

Časté migrény jsou sice nepříjemnou záležitostí, ale podle nové studie mají i určitou výhodu - alespoň pro ženy.

Bez spánku člověk dlouhodobě nevydrží. Přežil by však bez snění?

V lékařské literatuře se objevuje stále více studií, které viní z našich zdravotních obtíží nedostatek spánku. V poslední době ale zaznívají i kacířské hlasy, které chronické nevyspání lidstva označují za mýtus.

Pro nepatrné částečky tzv. nanomateriálů není lidská kůže nepřekonatelnou bariérou.

V zářijovém čísle prestižního vědeckého časopisu Nature publikoval svůj výzkum kolektiv autorů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Katedry zoologie - výzkum se týkal vzniku a vývoje zubů.