- ČRO - Leonardo
- 21. 9. 01:05
Moderní technologie umožnily vznik náročných studijních aplikací pro budoucí lékaře...
498 článků s nálepkou medicína
Moderní technologie umožnily vznik náročných studijních aplikací pro budoucí lékaře...
Čtvrtek 3. září 2009
Nedávno bylo nutné na Ruzyňském letišti vydesinfikovat letadlo, kterým letěli lidé zřejmě nakažení novým virem z jihovýchodní Asie...
Psychiatrie ve výzkumu, teorii i praxi...
Lepidlo se schopností vázat kostní úlomky by mohlo jednoho dne pomoci ortopedům při léčbě závažných poranění. Vědci se při jeho tvorbě inspirovali mořskými živočichy.
Pondělí 31. srpna 2009
Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.
Americko-brazilský tým vedený Richardem Burtem z chicagské Northwestern University a Júliem Voltarellim z Hematologického ústavu v brazilském městě Ribeirao Preto vyvinul nový způsob léčby cukrovky kmenovými buňkami imunitního systému.
Pondělí 3. srpna 2009
V bostonskom Dana-Farber Cancer Institute rastie zbierka mozgových nádorov. Skladá sa z buniek najzákernejších mozgových tumorov, ktoré vyoperovali pacientom.
Čtvrtek 30. července 2009
Až tři měsíce dovedou nové speciální kontaktní čočky uvolňovat léčivé látky přímo k povrchu oka. Pomohou vyřešit nejčastější příčinu slepoty na světě?
Středa 29. července 2009
Život pacientů s těžkými popáleninami často ohrožují bakteriální infekce. Celkem nečekanou zbraní proti nim jsou nanodiamanty s nákladem molekul inzulinu.
Neděle 5. července 2009
Geneticky upravená ryža by mala pomôcť alergikom v boji s civilizačným ochorením....
Čtvrtek 2. července 2009
Onemocnění celiakií je neobvyklé, ale už ne vzácné, říkají američtí vědci.
Implantát menší než zrnko rýže by mohl v budoucnu nahradit velké neuromodulační přístroje používané k léčbě chronické bolesti. Umožní to technologie RFID.
Středa 1. července 2009
Spektrum zbraní proti nebezpečným mozkovým infekcím a mikroorganismům rezistentním na antibiotika rozšířil vynález nanotechnologů ze Singapuru.
Lide trpí během této nemoci závažnými symptomy v podobě zanícení tkání, oteklých kloubů, extrémní únavy, kožních vyrážek, horeček, ledvinových problémů, atd. Badatelé z institutu The Scripps Research Institute ..
Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.
Úterý 30. června 2009
Děti s hormonálními poruchami růstu se možná zanedlouho zbaví denního píchání injekcí. Dávky růstového hormonu by totiž mohly dostávat i prostřednictvím inhalátoru.
Čtvrtek 25. června 2009
Vědci využili závislosti viru na hostitelské buňce a našli hned dvě cesty, jak v buněčné kultuře zabránit šíření viru Ebola.
Středa 24. června 2009
Ruskí vedci objavili súvis medzi Alzheimerovou chorobou a čuchovým zmyslom.
Zlomenou kost fixujeme sádrovým krunýřem. Když dojde k rozsáhlému poškození nervového výběžku – axonu, taky je nutné sáhnout po vhodném materiálu, který mezeru přemostí a pomůže k správné regeneraci. Vědci, ve snaze najít pro tento účel nové a vhodnější materiály, kombinují vlastnosti přírodních a umělých látek.
Izraelští vědci objevili způsob, jak pomocí buněk z prasečích embryí při transplantaci slinivky břišní překonat život ohrožující reakci lidského imunitního systému na zvířecí buňky.
Otazníky kolem života s AIDS...
Úterý 23. června 2009
O patologii moudře i s humorem...
Původ velká řady nemocí je třeba hledat nikoliv vně organismu, například v nevítaných parazitech, ale v samotném jeho vnitřku, totiž v našich genech. K jejich léčení by mohly napomoci pokusy s přenášením genů z jednoho organismu do druhého. Velmi nadějnými objekty těchto výzkumů jsou jihoamerické opičky kosmani.
Komplexní spolupráce mezi obory při léčbě neplodnosti. Cirkadiánní neboli denní biorytmy.
Pátek 19. června 2009
Nanočastice, ktoré navrhol prof. J. Manuel Perez a jeho kolegovia na University of Central Florida, by mohli jedného dňa nájsť a ničiť nádory, čo by pacientov oslobodilo od toxickej...
Američtí vědci z National Institutes of Health zjistili, jak priony, odpovědné například za nemoc šílených krav či její lidskou variantu v podobě Creutzfeldt - Jakobovy choroby, poškozují zdravou mozkovou tkáň.
Středa 17. června 2009
Nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění jsou cévní usazeniny. Vědci a technici z UC Santa Barbara vyvinuli nanočástice (micely), které rizikové cévní plaky dokážou napadat. Zpráva o úspěšně probíhajících testech prováděných na myších vyšla ve Sborníku americké Akademie věd.
Čtvrtek 14. května 2009
Japonští vědci zjistili, že dvouměsíční konzumace 70 gramů brokolicových výhonků denně nás může ochránit před vznikem žaludečních vředů, zánětů, a dokonce i rakoviny.
Středa 13. května 2009
Muži už majú ospravedlnenie svojho strachu pred nádchou a nachladnutím – ich imunitný systém nie je taký silný ako ženský.
Úterý 12. května 2009
Duševní poruchy a současná společnost. Dálkový monitoring srdce. Co je to virus? Chronický únavový syndrom.
Pátek 8. května 2009
Parkinsonova choroba ničí život nejen nemocným, ale i jejich blízkým. V mozku při ní hynou neurony produkujících dopamin. Smrt nervových buněk má na svědomí trojice molekulárních "vrahů".
Čtvrtek 7. května 2009
Nová chřipka může být nebezpečná i pro mladé a zdravé lidi. Jedním z důvodů jsou zřejmě geny, které vyvolávají "cytokinovou bouři".
Středa 6. května 2009
Obstruktivní spánková apnoe, porucha dýchání ve spánku vyvolaná překážkou v horních cestách dýchacích, zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění. Příčinu ale zatím nelze snadno odstranit.
V argentinské metropoli Buenos Aires se před časem objevila tropická horečka dengue, přezdívaná také "horečka zlomených kostí". Pachatelem je v tomto případě dvouřetězcový RNA virus blízký flavivirům. Odhaduje se , že nepříjemná horečka, provázená bolestmi hlavy a svalů, která se přenáší na lidi komáry rodu Aedes, každoročně postihne kolem 50 miliónů lidí...
Mexická chřipka se už rozšířila do celého světa, ale epidemiologové si stále nejsou jistí, jak moc je situace vážná. Záhady kolem mexického chřipkového viru A (H1N1) aspoň částečně objasnily první genetické analýzy. Ty naznačují, že virus obíhal světem už od ledna 2009 a možná již od září roku 2008. Mohl tedy vzniknout někde úplně jinde než v Mexiku.
Nemocných AIDS ve světě přibývá. Podle statistik WHO se ale v některých zemích lépe daří prevenci.
Úterý 5. května 2009
Virus nové chřipky zatím nemá potenciál na to, aby vytvořil větší epidemii. Tvrdí to Nicholas Grassly z Imperial College London a Andrew Rambaut z univerzity v Edinburku. Závěry jejich genetické analýzy viru však nemusejí mít trvalý charakter, napsal New Scientist.
Člověk, který dokáže usnout při řízení auta nebo během zajímavého rozhovoru, nejspíš trpí narkolepsií. Podle nové studie je tato nemoc důsledkem poruchy imunitního systému.
Jedním z nejčastějších vektorů čili přenašečů bakterií způsobujících lymskou boreliózu jsou klíšťata. Tito krev sající parazité procházejí během svého života cykly, které jsou do značné míry určeny podnebím. Spolu s globálními změnami klimatu se mění i životní cykly klíšťat. Pro klíšťata k lepšímu, pro nás bohužel k horšímu.
Přestože jsme ji považovali za vymýcenou, stále nás ohrožuje. Tuberkulóza sužuje zvláště země třetího světa.
Pondělí 4. května 2009
Teriparatid, lék schválený k léčbě osteoporózy, výrazně urychluje hojení komplikovaných zlomenin.
Čtvrtek 30. dubna 2009
Mužská neplodnost je noční můrou řady párů snažících se marně o potomka. Vědci z montrealské univerzity učinili převratný krok v řešení tohoto problému.
Úterý 28. dubna 2009
Finští vědci identifikovali novou poruchu dětského vývoje, kterou pojmenovali jako "syndrom rychlých dětí".
Matematický model ukázal zbrusu novou cestu, jak se zbavit některých virů - stačí mírně zvýšit jejich mutační rychlost a pak už se jen dívat, jak pomalu přestávají být infekční.
Může se opakovat rok 1918, kdy španělská chřipka zabila víc lidí, než světová válka? Máme se bát nachlazených prasat? Nebo je horší sponzorský tlak na vědecké studie spolehlivosti chřipkových vakcín?