...aneb už to není jen Ichthyostega

Vynález luku přinesl do života pravěkých lidí revoluční změnu. Dostřel šípu byl podstatně větší než vzdálenost, na jakou mohl člověk hodit těžkým oštěpem. Účinnější zbraň zefektivnila nejen lov, ale i vedení válek.

Před dvěma a půl roky se na Oslu psalo o záhadných stopách v Mexiku z doby před 1,3 milionem let. Nyní bylo datování nálezu upřesněno.

Vědci objevili fosilii organismu, který byl napůl žábou a napůl mlokem.

Zvláštní druh sazí svědčí o tom, že vyhynutí dinosaurů souvisí s rozsáhlým vzplanutí ropných polí.

Zlomek lidské čelisti starý 1,2 milionu roků mění naše představy o pravěkém osídlení Evropy.

Ze "zobáku", který děti našli na poli a jehož fotky se dostali do redakce Osla, se nakonec vyklubal zub megalodona. Pomůže někdo posoudit význam dalšího paleontologického nálezu?

Podle nové australské studie nepatří floréskému člověku postavení samostatného druhu. Má jít o jedince postižené nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

Zhruba před rokem přišel do redakce Osla e-mail s fotografiemi něčeho, co se povalovalo na poli poblíž Ostravy. Měli jsme pomoci určit, co by to mohlo být. Žádost jsme předali panu Borisi Ekrtovi z paleontologického oddělení Národního muzea v Praze a vy se dnes můžete seznámit s příběhem vskutku detektivním.

Maličký bezzubý pterodaktyl s křídly jako netopýr s drápy podobnými jako mají ptáci a ostrým špičatým zobákem byl nedávno popsán z mimořádně dobře dochované fosílie nalezené v Číně.

APP, neboli Acta Palaeontologica Polonica, patří k nejprestižnějším vědeckým žurnálům publikujícím paleontologické studie. Zatímco např. Journal of Vertebrate Paleontology, o kterém jsme si psali minule, publikuje pouze práce z oboru paleontologie obratlovců, APP má poněkud širší záběr. O to víc potěší, když se v jediném čísle objeví popisy hned čtyř nových...

Yanoconodon, jež byl pojmenován podle místních hor Yan, byl přibližně 15 cm dlouhý a vážil okolo 30 gramů. Vzhledem ke své velikosti a stavbě chrupu se nejspíš živil hmyzem a červy. Měl dlouhé tělo, krátké končetiny a drápy ideální k hloubení nor.

Zodpovězení otázky, zda se moderní ptáci objevili na scéně v době, kdy skončila éra dinosaurů, nebo s nimi sdíleli planetu Zemi delší dobu společně, trápí vědce již poměrně dlouhý čas.

Předchozí článek tohoto názvu byl věnován dinosaurům. Dnešní novinky se budou věnovat ostatním fosilním obratlovcům.

Aneb co nám přinesl konec roku v paleontologii obratlovců.

Musí globální oteplení přinést roztání veškerého polárního ledu? O tom, že se tak stane už v blízké budoucnosti, mnozí nepochybují. O tom, že se tak nestalo v dávné minulosti, existuje přesvědčivý vědecký důkaz.

Vyhynutí dinosaurů je připisováno ledasčemu, od pozemských záležitostí jako byly supervulkány, až po výbuch asteroidu. Nové argumenty však dávají tušit, že všechno bylo jinak a že neblahou úlohu sehrály zcela titěrné záležitosti.

Neandrtálské děti se vyvíjely rychleji než děti dnešního člověka. Znamená to, že jedinečně pomalý vývoj dětí člověka Homo sapiens je poměrně horká evoluční novinka.

Jde o jednu z deseti nejlépe zachovaných fosílií všech dob.

Odskočil si Homo habilis z Afriky do Asie, aby se z něj stal Homo erectus a pak se zase vrátil?

Dinosaurus s "vysavačem".