Pterosaury známe z ilustrací a filmů o pravěku jako obrovská monstra létající nad vodou a lovící ryby. Britšní paleontologové z univerzity v Portsmouthu ale nyní přišli v časopise PLoS ONE s tvrzením, že někteří z ptakoještěrů svým způsobem života připomínali spíše dnešní čápy. Byli přizpůsobeni k životu na zemi, kde také lovili svou kořist.

Vědci objevili fosilii organismu, který byl napůl žábou a napůl mlokem.

Tým nizozemských, amerických a jemenských paleontologů objevil v Jemenu stopy dinosaurů. Je to první podobný nález na Arabském poloostrově. Ten dosud představoval, pokud jde o dinosauří stopy, bílé místo na mapě. A ani kosterních nálezů z této oblasti není mnoho.

S geology a paleontology zkoumáme prostředí pradávných moří a oceánů.

Rozprávame sa paleontológom RNDr. Martinom Kundrátom, PhD., ktorý momentálne pôsobí na Clemson University v USA.

Zvláštní druh sazí svědčí o tom, že vyhynutí dinosaurů souvisí s rozsáhlým vzplanutí ropných polí.

Veľryby v minulosti neboli takí zdatní potápači ako ich súčasní potomkovia. Biológovia zistili stopy dekompresného syndrómu - vzduchovej embólie - na niekoľkých pozostatkoch veľrýb,...

Výnimočne chránená čínska skamenelina odhalila doteraz neznámy stupeň evolúcie lietania.

Vyhynutí dinosaurů mohlo souviset s "ropnou krizí" před 65 miliony let.

Předchůdce člověka s přívlastkem "louskače ořechů" zřejmě ve skutečnosti ořechům příliš nefandil.

Paleontolog Oldřich Fejfar vypráví příběh jednoho z prvních nálezů fosilního savce v Evropě. Kostra byla objevena před několika staletími na našem území, psalo se o ní v literatuře, ale dlouhá léta nebylo známo, kde se její originál nachází.

Nejbližšími žijícími příbuznými dinosaurů jsou ptáci a nikoli třeba krokodýli nebo jiní plazi. Tuto teorii paleontologové už delší dobu zastávali na základě morfologických srovnání koster. Nyní ji však svými výsledky podpořili i molekulární biologové.

Asi před 150 tisíci lety se lidstvo rozdělilo do několika malých populací ve východní a jižní Africe, které se následujících téměř 100 tisíc let vyvíjely na sobě zcela nezávisle. Do jedné populace se spojily až někdy před 40 tisíci lety, krátce před tím, než se člověk vydal z Afriky osídlit zbytek světa. Téměř polovinu své historie tedy náš druh prožil v...

Po 30 tisících letech mlčení neandrtálci znovu promluvili. Stalo se tak v laboratoři antropologa Roberta McCarthyho (Robert McCarthy) z Atlantické univerzity na Floridě (Florida Atlantic University)

Hobité v Tolkienových příbězích putovali na dlouhé vzdálenosti po celé Středozemi. Skuteční "hobité" z ostrova Flores by podle nové studie něčeho takového zřejmě nebyli schopní.

Neandrtálci mohli naposledy mluvit před 30 000 let, kdy vyhynuly jejich poslední zbytky. Jejich hlas se ovšem ozývá i v současnosti - alespoň z počítačového syntetizátoru.

Pred 37 miliónmi rokov žil podľa skamenelín predok slona vo vode a mal podobný štýl života ako hroch. Zviera sa podobalo tapírovi, kopytníkovi, ktorý vyzerá ako kríženec medzi koňom a...

Zoologové a paleontologové mají k dispozici jen málo dokladů o tom, jak probíhala evoluce hadů a ztráta jejich končetin. Nedávno ovšem dostali do ruky skutečnou vzácnost - hada s končetinami.

Téměř všechny fosílie rodu Homo starších 100 000 let se nacházejí jednotlivě. Výjimkou je skupina pěti lidí, kteří před 1,8 miliony let žili na území dnešní Gruzie.

Před koncem druhohor a tedy i před koncem dinosauří éry došlo na naší planetě k náhlému rozvoji krytosemenných rostlin, jejichž nadvláda trvá na Zemi dodnes. Nad příčinami této nebývalé změny a jejím dopadem uvažuje paleobotanik Jiří Kvaček.

Vědci získali DNA nejstaršího známého Američana. Ten žil před 14 300 let a slavným se stal díky svému zkamenělému trusu.

V droboučkých bublinkách uvnitř sopečných vyvřelin objevili vědci unikátní záznam o atmosféře z doby vyhynutí dinosaurů.

Neprůhledný jantar pro paleontology představuje výzvu - nachází se ho více než průhledného jantaru, mohl by obsahovat různé živočichy, ale není do něj vidět. Dosavadní pokusy o jeho "prokouknutí" měly jen malý nebo dokonce žádný úspěch.

Mamuti zmizeli ze zemského povrchu asi před 3 000 let. Někteří paleontologové to přičítají klimatickým změnám, další vidí podstatnou část viny v lidských loveckých aktivitách a jiní věří v kombinaci obou faktorů. Podle nové studie španělských vědců bylo hlavním důvodem klima - lidé mamuty měli pouze dorazit.