(2008-03-23 16:20:21) Americkým astronomům se zřejmě podařilo identifikovat tři planetky patřící k nejstarším tělesům naší sluneční soustavy.

I když k druhému zatmění Měsíce letošního roku je to ještě daleko (necelých 5 měsíců), dovolte nám malou upoutávku. Druhé zatmění Měsíce nastane v první polovině noci ze 16. na 17. srpna 2008 a i když nepůjde o úplné zatmění, mohlo by připravit zajímavou podívanou. Přiložený snímek ukazuje nejpravděpodobnější vzhled tohoto úkazu. I vzhled zatmění však...

Stáří fosílií. I měsíc má prstenec. Světové dny vody a meteorologie. Arthur Clarke. Zvukové vlny Slunce. Metan na exoplanetě.

Sonda Cassini objevila důkazy o existenci oceánu pod povrchem Saturnova největšího měsíce Titanu.

Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla,...

Magazín EV World přinesl aktuálně zajímavý článek srovnávající energetickou výtěžnost jednotlivých typů rostlin při zpracování na biopalivo. Pokud byste jeden akr půdy osadili sójou a tu přeměnili na bionaftu, mohli byste pak na ni ujet za rok zhruba 3800 km. Několikanásobně více energie v sobě ukrývá kukuřice přeměněná na bioethanol (28 800 km). Následuje...

Vedci na vesmírnej konferencii v Houstone vyhlásili, že na jednom z mesiacov planéty Saturn mohol byť v minulosti pod jeho ľadovým povrchom tekutý oceán.

Poslední těsný průlet sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus z 12. března 2008 měl přinést především nová data týkající se ledových výtrysků, kterými tento aktivní satelit zásobuje své okolí. Murphyho zákony ovšem fungují i u Saturnu a tak se ani nemůžeme divit, že jeden ze dvou přístrojů určených k analýze ledových částic (Cosmic Dust Analyzer)...

Úvahy o budoucnosti naší planety ve vesmíru jsou spojené s existencí naší mateřské hvězdy. Ještě v 50. letech minulého století se hovořilo o tom, že Slunce vybuchne jako nova a zničí vše živé na Zemi.

Vedci zmerali zloženie kyslíka pri zrode Slnečnej sústavy. Objav je dôležitou časťou údajov potrebných na rekonštrukciu evolúcie našich kozmických susedov a najbližšieho okolia...

Čtvrtý díl seriálu nás přivádí do rozsáhlých planin, které se táhnou ze severních oblastí až téměř k rovníku západně od nejvyšší hory sluneční soustavy – sopky Olympus Mons. Podrobněji se seznámíme s planinami Arcadia Planitia a Amazonis Planitia a prohlídku zakončíme u rozsáhle propadliny Lycus Sulci.

Planeta Saturn je pravděpodobně nejkrásnější planeta v naší sluneční soustavě. To, co ji dělá tak pěknou, jsou její prstence. Poprvé si jich všiml v roce 1610 Galileo Galilei, správný fyzikální popis pak za padesát let podal holandský astronom Christiaan Huygens. Galileo Galilei ve výše zmíněném roce způsobil revoluci v astronomii, neboť poprvé použil pro...

Kontrola reaktorů. Orkán Emma. Prstenec měsíce Rhea. 100 let slunečních skvrn. Sluneční koróna. První výstup do vesmíru.

Podľa vedcov sú na Marse veľké zdroje ľadu pod povrchom planéty ďaleko od ľadových pólov.

Základna, která má v budoucnosti vyrůst na Měsíci, by zřejmě mohla využívat pozemské sinice.

Sonda Cassini prolétla 12. března těsně nad povrchem Saturnova měsíce Enceladus. Během největšího přiblížení jen asi 50km nad povrchem! Navíc se vnořila do materiálu, který uvolňují ledové gejzíry na jeho povrchu.

Kosmická sonda Cassini objevila prstenec během svého přiblížení k měsíci Rhea. Přítomnost prstence byla prozrazena měřením palubního magnetometru. Objev byl zveřejněn v prestižním časopise Science a je to poprvé, co vědci nenašli prstenec u planety, ale u některého z měsíců planet.

Saturn bez svého prstence by snad ani nebyl Saturnem. Sonda Cassini nyní odhalila, že podobný "šperk" má i jeden ze Saturnových měsíců.

Naše sousední planety sledují dvě téměř shodné sondy – Mars Express a Venus Express. Současná pozorování poskytují planetologům data, která potřebují ke zkoumání vývoje atmosfér obou planet. A přes rozdílné postavení ve Sluneční soustavě jsou si planety Mars a Venuše překvapivě podobné.

Další v řadě: Jupiter

Povrch Marsu se na první pohled zdá být neměnný. Nicméně i zde se občas odehrávají rychlé změny. Kamera sondy MRO jen před několika dny zaznamenala laviny v blízkosti severního pólu planety.

Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.

Sluneční skvrny jsou dynamické útvary, ve kterých se stále něco děje. I dnes je astronomové pozorují a zkoumají. V druhé, závěrečné části svého vyprávění o tom hovoří astronom Michal Sobotka.

Nové výpočty astronómov z University of Sussex predpovedajú, že Slnko pohltí Zem za 7,6 miliardy rokov, ak nedokážeme zmeniť jej obežnú dráhu.