- 21 století
- 8. 1. 15:03
Naše nejbližší hvězda vstoupila do aktivní fáze, která vyvrcholí mezi roky 2011 a 2012.
361 článků s nálepkou sluneční soustava
Naše nejbližší hvězda vstoupila do aktivní fáze, která vyvrcholí mezi roky 2011 a 2012.
Pondělí 7. ledna 2008
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.
Neděle 6. ledna 2008
Sonda Cassini pořídila první detailní snímky neočekávaného horkého cyklonální víru na severním pólu Saturnu, kde už více než 10 let trvá polární zima. Proto je zdroj tepla, který generuje horkou skvrnu ( hot spot ), záhadou.
Sobota 5. ledna 2008
Následující roky budou zajímavé pro planetu Mars. Už hned v lednu bude mít možná Mars to "štěstí", že do něj narazí planetka. Podle vědců z amerického NASA je pravděpodobnost kolize zhruba kolem 4 %. Pokud by k nárazu došlo, uvolnilo by se podobné množství energie, jako když v roce 1908 dopadl na Sibiři tunguzský meeorit. My si tuto kolizi můžeme jen přát, neboť pak...
Navzdory víc než 10 let trvající polární noci, do které je ponořen Saturnův severní pól, se zde neočekávaně nachází horké místo nápadně podobné jižnímu pólu, kde na planetě panuje Sluncem prozářené léto. Nyní první detailní pohledy sondy Cassini odhalily obří horké cyklonální víry na obou pólech planety. Zdroj tepla na severním pólu, kde panuje zima, je...
Pondělí 31. prosince 2007
Marcel Grün vám prozradí, jak si můžete výzkumem Měsíce vydělat třicet milionů dolarů, budete-li dostatečně šikovní. Antonín Vítek pohovoří o tom, že úspěšný lunární projekt Apollo přináší i po 35 letech nové zajímavé informace.
Sobota 29. prosince 2007
Planetku 2007 WD5, která by mohla narazit koncem ledna do Marsu, našli astronomové nově na archivních snímcích. To umožnilo spočítat přesnější předpověď její polohy a pravděpodobnost srážky tak vylétla na čtyři procenta.
Úterý 25. prosince 2007
(2007-12-25 12:10:53) Nejen Země je ohrožována srážkou s planetkou. Koncem roku 2007 byla objevena planetka, která se může srazit s planetou Mars. Takže Marťané - pozor!
Tunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.
Sobota 22. prosince 2007
Astronomové objevili planetku, u které existuje pravděpodobnost 1:75, že se 30. ledna srazí s Marsem.
V životě evropské expedice, která hledá život na Marsu (mise ExoMars), došlo k důležité změně. Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla, že bude sama financovat první etapu prací na projektu bez jakékoliv garance, ..
Pátek 21. prosince 2007
Vedci z UC Davis datovali prvý krok formácie slnečnej sústavy, keď splynul medzihviezdny prach do veľkého množstva skál, do času pred 4, 568 miliardami rokov s rozmedzím 2,08 milióna...
Rudá planeta v těchto dnech opět okupuje přední místa astronomických časopisů a serverů. Tentokrát se ovšem nejedná o úspěchy kosmoplavců, ale o dění na pozemské obloze. Viditelnost Marsu je v období současných Vánoce velmi dobrá a na Štědrý den ráno dokonce nastává zákryt Marsu Měsícem. Na rudou planetu se v uplynulých dnech podíval také Hubblův kosmický...
Čtvrtek 20. prosince 2007
Kdyby astronomové zjistili, že se má Země střetnout s planetkou, existují scénáře, jak se srážce vyhnout. Museli bychom to ale vědět s několikaletým předstihem. Metod odklonění nebezpečné planetky z dráhy je hned několik. Některé vypadají jednoduše, jiné bizarně, ale všechny mají za cíl uchránit nás před katastrofou.
Středa 19. prosince 2007
Nové snímky z kosmické sondy Cassini ukazují, že se prstence Saturnu neutvořily v dobách, kdy se po Zemi procházeli dinosauři, ale před 4,5 miliardami let, kdy vznikal planetární systém.
Malé asteroidy, které zasahují Zemi častěji než jejich větší bratříčci, jsou zřejmě nebezpečnější, než si astronomové dosud mysleli.
Vědci byli až dosud přesvědčeni, že organický materiál se do ALH 84001 dostal buď po dopadu meteoritu na Mars nebo z marťanských mikrobů. Nyní hledají srovnávací data v horninách v chladných klimatických podmínkách na Špicberkách. A ukazuje se, že organické sloučeniny může produkovat i sopečná činnost v mrazivém podnebí.
Úterý 18. prosince 2007
Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory...
Pondělí 17. prosince 2007
Nástup kosmických sond počátkem 60. let minulého století měl kromě jiného za cíl, odpovědět na jednu z nejožehavějších otázek současné vědy. Existuje, nebo existoval život ve Sluneční soustavě kromě naší rodné hroudy také na jiných tělesech? Favority, kteří se dostali do užšího výběru, byli především Mars a Jupiterův měsíc Europa. Zatímco na rudou...
Saturnovy prstence pravděpodobně nevznikly v době dinosaurů (235 až 65 miliónů let), ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.
Sonda Voyager 2, vyvinutá v 70. letech (NASA), odhalila překvapující informace o rázové vlně (hranici Sluneční soustavy) - zóně, která se označuje jako okraj přímého vlivu Slunce. Nemá pravidelný kulový tvar, jak astronomové předpokládali, ale nejméně na jednom místě je „promáčknuta“.
Sobota 15. prosince 2007
Z celého povrchu Slunce tryská obrovské množství rentgenových jetů. Japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako ježatou kouli.
Astronomové získali nejlepší „pohled“ neviditelného prstence energetických iontů uvězněných v Saturnově obrovském magnetickém poli. Zjistili, že je asymetrický a dynamický a nepodobá se prstencovému proudu v magnetosféře kolem Země.
Americká kosmická sonda Voyager 2 následovala svoje dvojče Voyager 1 a pronikla do poslední vrstvy naší Sluneční soustavy rozsáhlé oblasti na jejím vnějším okraji, kde se sluneční vítr střetává s řídkým mezihvězdným plynem.
Pátek 14. prosince 2007
Nová pozorování sondy Cassini ukazují, že Saturnovy prstence možná nevznikly ve věku dinosaurů, ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.