Astronomové v Jupiterově atmosféře pozorovali dvě obrovské bouřkové erupce. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.

Jediná kometa objevená v nynější České republice se po sedmi letech vrátila ke Slunci a k Zemi. Kometu objevil astronom Miloš Tichý z jihočeské Observatoře Kleť v říjnu 2000. Patří mezi krátkoperiodické komety Jupiterovy rodiny. Její oběžná doba je 7,3 roku.

Snímky planétky 2007 TU24 zhotovené v noci 29./30. januára 2008 (len 14 hod po maximálnom priblížení k Zemi) ilustrujú rýchly pohyb po oblohe spôsobený malou vzdialenosťou asteroidu od Zeme. V čase pozorovania sa planétka nachádzala vo vzdialenosti 718 tis. km od Zeme, mala jasnosť +10,8 mag a premietala sa do SZ časti súhvezdia Veľkej Medvedice (UMa), približne 2,3 stupňa JZ...

NASA zveřejnila panoramatický snímek kráteru Victoria na Marsu. Kráter zkoumá již několik měsíců vozítko Opportunity, které před několika dny oslavilo čtvrté narozeniny na povrchu rudé planety.

Na ra í obloze by vás mohl posledních několik dní překvapit pár skutečně jasných objektů. Těm pozornějším pak jistě neuniklo, že oba objekty jsou den co den u sebe blíže. A není daleko od pravdy, že se schyluje k poměrně zajímavé nebeské podívané konjunkci dvou nejjasnějších planet na obloze, tedy Venuše a Jupitera.

Nové snímky Marsu ukázaly vysokou, hustou oblačnost, která vrhá velmi temné stíny na suchý povrch rudé planety. Fotografie pořídila pomocí spektrometru evropská sonda Mars Express (ESA).

Fotografie, pořízené americkou sondou Messenger, ukazují na přítomnost ztuhlých lávových proudů na povrchu planety Merkur. Jestli se tento předpoklad potvrdí, měly by tyto informace poskytnout rozhodující vodítko k poznání dávné historie této Slunci nejbližší planety.

Nedávno informoval ředitel Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Lev Zelenyj o zajímavém experimentu, který se připravuje v rámci projektu ruské kosmické sondy Fobos-Grunt, jehož hlavním úkolem je odběr přibližně 100 gramů vzorků horniny z povrchu Marsova měsíce Phobos.

Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur nejbližší planetu od Slunce americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla...

Sonda Cassini uskutečnila 5. ledna 2008 letošní první nízký přelet nad atmosférou Titanu největšího Saturnova měsíce.

Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.

Sonda Cassini pořídila první detailní snímky neočekávaného horkého cyklonální víru na severním pólu Saturnu, kde už více než 10 let trvá polární zima. Proto je zdroj tepla, který generuje horkou skvrnu ( hot spot ), záhadou.

Tunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.

Na setkání členů Americké geofyzikální unie bylo oznámeno, že NASA vybrala k realizaci novou misi, která bude mít za úkol studovat vnitřní stavbu Měsíce a odhalit tajemství jeho anatomie a dosavadního vývoje. Tento úkol provede dvojice sond s názvem GRAIL, které postaví společnost Lockheed Martin Space Systems (Denver). Celý projekt bude řídit Jet Propulsion Laboratory...

Saturnovy prstence pravděpodobně nevznikly v době dinosaurů (235 až 65 miliónů let), ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.

Z celého povrchu Slunce tryská obrovské množství rentgenových jetů. Japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako ježatou kouli.

Americká kosmická sonda Voyager 2 následovala svoje dvojče Voyager 1 a pronikla do poslední vrstvy naší Sluneční soustavy rozsáhlé oblasti na jejím vnějším okraji, kde se sluneční vítr střetává s řídkým mezihvězdným plynem.

Nové laboratorní pokusy ukázaly, že marťanské mraky obsahují mnohem méně vody, než si vědci dosud mysleli.

Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako létající talíře . Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku vyrostla pozorovaná vyvýšenina.