- ČRO - Leonardo
- 1. 9. 02:15
Fyzikové chodí "na lov" neutrin hluboko do dolů nebo do vzdálené Antarktidy. Ale nové informace nám o nich může poskytnout i Měsíc. Musíme na něj ovšem namířit citlivé radioteleskopy.
Fyzikové chodí "na lov" neutrin hluboko do dolů nebo do vzdálené Antarktidy. Ale nové informace nám o nich může poskytnout i Měsíc. Musíme na něj ovšem namířit citlivé radioteleskopy.
Pondělí 29. června 2009
Podle astrobiologů je možné, že na Titanu se nachází jeden ze základních stavebních bloků života - sloučenina adenin, která je součástí nukleových kyselin.
Čtvrtek 30. dubna 2009
Gejzíry Saturnova měsíce Enceladu s největší pravděpodobností tryskají z oceánu kapalné vody.
Úterý 31. března 2009
Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé...
Pátek 27. března 2009
Další v řadě: Neptun
Středa 18. března 2009
Velice zajímavou sekvenci snímků se povedlo získat Hubblovu vesmírnému dalekohledu. Sledoval, jak čtyři měsíce Saturnu přecházejí před svou planetou. Příroda si tentokrát vybrala doopravdy nevšední kombinaci zajímavých těles a jevů v jednom záběru. Každý z měsíců na obrázku je něčím velice zajímavý a také natočení Saturnových prstenců, které se zanedlouho...
Sobota 7. března 2009
Klimatické změny. Úlomky družic. Lednové počasí ve světě. Atmosféra Pluta. Pouť fotonů Sluncem. Planetka minula Zemi.
Úterý 3. března 2009
Trpasličí planeta Pluto má velice tenkou atmosféru. Poprvé se vědcům podařilo změřit její teplotu nejen ve velkých výškách, ale i u povrchu Pluta. Zjistili, že teplota u povrchu je nižší a ve velké výšce vyšší. Jde o stejnou situaci, které říkáme na Zemi teplotní inverze a způsobuje smog ve městech.
Proč stojí za to zkoumat časy, kdy byla naše sluneční soustava v batolecím věku?
Pondělí 2. března 2009
Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času, mine neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.
Sobota 28. února 2009
V příštích dvaceti letech by se přítomnost člověka na Měsíci měla stát trvalou. K tomu, aby lidská posádka přežila na povrchu tohoto nehostinného tělesa, bude potřebovat zabezpečit své životní podmínky. Nepochybně bude třeba vlastní zdroj energie. Na Zemi známe několik variant jak těžit energii z přírodních zdrojů. Co ale bude tím nejlepším použitelným...
Pátek 23. ledna 2009
Měsíční kámen, který na Zem přinesli astronauti Apolla, v sobě nese hádanku matoucí vědce od začátku sedmdesátých let. Co způsobilo stopy magnetizmu ve vzorku? Nejnovější výsledky podrobného výzkumu ukazují, že před více jak čtyřmi miliardami let měl náš vesmírný soused tekuté jádro a produkoval poměrně silné magnetické pole.
Pondělí 19. ledna 2009
Objev metanu naznačuje, že Mars možná není - alespoň v geologickém smyslu - mrtvá planeta.
Čtvrtek 15. ledna 2009
Dohromady jsou to miliardy těles, které obíhají kolem Slunce. Jakými pravidly se řídí?
Pátek 2. ledna 2009
Další v řadě: Uran
Čtvrtek 27. listopadu 2008
Jádro planety Jupiteru je podle nového modelu daleko větší, než se astronomové zatím domnívali.
Pondělí 24. listopadu 2008
(Seriál o sondách, díl 22/26). Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) patří do rodiny velkého výzkumného projektu NASA s pojmenováním "Mars". Ten zahrnuje postupné vyslání několika sond s různým posláním. Pomyslná kostra však zůstává stále stejná - výzkum našeho kosmického souseda, planety Mars.
Čtvrtek 20. listopadu 2008
Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu AV ČR během své bohaté vědecké kariéry dosáhl řady světových úspěchů. Toho nejnovějšího se svým žákem a dnes již také uznávaným vědcem Pavlem Spurným. Spolu publikovali článek v prestižním vědeckém časopise o tom, proč meteory svítí. Podle jejich objevu je záření meteoru vysvětlováno špatně. Za vším je třeba...
Úterý 18. listopadu 2008
(Seriál o sondách, díl 21/26.) Sond vyslaných do vesmíru za účelem zkoumání komet naší sluneční soustavy není mnoho. O to zajímavější je vědecká mise Deep Impact, jejímž cílem bylo zkoumat nejen povrch jádra komety 9P/Tempel 1, ale i vyvrženou suť a poté obrovský kráter vzniklý při dopadu speciálně upraveného tělesa neseného samotnou sondou.
Čtvrtek 6. listopadu 2008
Výzkum tří kusů meteoritů zásadně změnil pohled vědců na vznik sluneční soustavy, konkrétně planet a planetek. Překvapivě měly větší planetky magnetické pole a dokonce dost silné. To se dá vysvětlit jedině pohybem roztaveného materiálu v jejich nitru. Vědci si dosud mysleli, že planetky tehdy magnetické pole neměly, protože nebyly roztavené.