feed info

58 článků z ČRO - Leonardo

Měsíc jako neutrinový detektor

Fyzikové chodí "na lov" neutrin hluboko do dolů nebo do vzdálené Antarktidy. Ale nové informace nám o nich může poskytnout i Měsíc. Musíme na něj ovšem namířit citlivé radioteleskopy.


Pondělí 29. června 2009



Čtvrtek 30. dubna 2009



Úterý 31. března 2009


Družice pohlídá záření Slunce

Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé...


Pátek 27. března 2009



Středa 18. března 2009


Saturn bez prstenců a čtyři měsíce

Velice zajímavou sekvenci snímků se povedlo získat Hubblovu vesmírnému dalekohledu. Sledoval, jak čtyři měsíce Saturnu přecházejí před svou planetou. Příroda si tentokrát vybrala doopravdy nevšední kombinaci zajímavých těles a jevů v jednom záběru. Každý z měsíců na obrázku je něčím velice zajímavý a také natočení Saturnových prstenců, které se zanedlouho...


Sobota 7. března 2009



Úterý 3. března 2009


Teplotní inverze je i na Plutu

Trpasličí planeta Pluto má velice tenkou atmosféru. Poprvé se vědcům podařilo změřit její teplotu nejen ve velkých výškách, ale i u povrchu Pluta. Zjistili, že teplota u povrchu je nižší a ve velké výšce vyšší. Jde o stejnou situaci, které říkáme na Zemi teplotní inverze a způsobuje smog ve městech.


Pondělí 2. března 2009


Odpoledne proletí kolem Země planetka

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času, mine neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.


Sobota 28. února 2009


Jaderný reaktor na Měsíci

V příštích dvaceti letech by se přítomnost člověka na Měsíci měla stát trvalou. K tomu, aby lidská posádka přežila na povrchu tohoto nehostinného tělesa, bude potřebovat zabezpečit své životní podmínky. Nepochybně bude třeba vlastní zdroj energie. Na Zemi známe několik variant jak těžit energii z přírodních zdrojů. Co ale bude tím nejlepším použitelným...


Pátek 23. ledna 2009


Měsíční dynamo potvrzeno

Měsíční kámen, který na Zem přinesli astronauti Apolla, v sobě nese hádanku matoucí vědce od začátku sedmdesátých let. Co způsobilo stopy magnetizmu ve vzorku? Nejnovější výsledky podrobného výzkumu ukazují, že před více jak čtyřmi miliardami let měl náš vesmírný soused tekuté jádro a produkoval poměrně silné magnetické pole.


Pondělí 19. ledna 2009



Čtvrtek 15. ledna 2009



Pátek 2. ledna 2009



Čtvrtek 27. listopadu 2008



Pondělí 24. listopadu 2008


Revoluční výzkumník na Marsu

(Seriál o sondách, díl 22/26). Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) patří do rodiny velkého výzkumného projektu NASA s pojmenováním "Mars". Ten zahrnuje postupné vyslání několika sond s různým posláním. Pomyslná kostra však zůstává stále stejná - výzkum našeho kosmického souseda, planety Mars.


Čtvrtek 20. listopadu 2008


Rozhovor: Zdeněk Ceplecha - Proč meteory svítí?

Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu AV ČR během své bohaté vědecké kariéry dosáhl řady světových úspěchů. Toho nejnovějšího se svým žákem a dnes již také uznávaným vědcem Pavlem Spurným. Spolu publikovali článek v prestižním vědeckém časopise o tom, proč meteory svítí. Podle jejich objevu je záření meteoru vysvětlováno špatně. Za vším je třeba...


Úterý 18. listopadu 2008


Drtivý dopad

(Seriál o sondách, díl 21/26.) Sond vyslaných do vesmíru za účelem zkoumání komet naší sluneční soustavy není mnoho. O to zajímavější je vědecká mise Deep Impact, jejímž cílem bylo zkoumat nejen povrch jádra komety 9P/Tempel 1, ale i vyvrženou suť a poté obrovský kráter vzniklý při dopadu speciálně upraveného tělesa neseného samotnou sondou.


Čtvrtek 6. listopadu 2008


Sluneční soustavě vládly magnetické planetky

Výzkum tří kusů meteoritů zásadně změnil pohled vědců na vznik sluneční soustavy, konkrétně planet a planetek. Překvapivě měly větší planetky magnetické pole a dokonce dost silné. To se dá vysvětlit jedině pohybem roztaveného materiálu v jejich nitru. Vědci si dosud mysleli, že planetky tehdy magnetické pole neměly, protože nebyly roztavené.


Pátek 31. října 2008



Úterý 21. října 2008



Úterý 23. září 2008



Středa 10. září 2008


Údolí Marsu vyhloubily povodně

Astronomové přišli na to, jak se na Marsu vytvořila rozsáhlá síť údolí. Věřte nebo ne, vyhloubily je rozsáhlé povodně. Dnes, kdy na Marsu není kapalná voda, se to může zdát nemožné, ale planeta se během uplynulých miliard let výrazně proměňovala.


Pondělí 8. září 2008



Úterý 2. září 2008



Pondělí 1. září 2008


Sonda Rosetta mine planetku Šteins

Pokud všechno půjde podle plánu, přiblíží se sonda Rosetta v pátek 5. září ke svému prvnímu cíli. Tím je planetka Šteins. Sonda se k ní nejtěsněji přiblíží ve 21 hodin a ze vzdálenosti 800 km se můžeme jistě těšit na působivé fotografie. Hlavním cílem sondy je ale kometa, ke které dorazí v roce 2014.


Úterý 26. srpna 2008


Obří kometa bez ohonu

Astronomové objevili za drahou Uranu kometu velkých rozměrů. Kvůli velké vzdálenosti od Slunce je kometa bez ohonu. Na obloze se nám ale neobjeví ani později. Patří totiž mezi ty komety, které se Slunci nikdy příliš nepřiblíží. Počet komet ve vzdálených oblastech sluneční soustavy není znám.


Pátek 22. srpna 2008



Úterý 19. srpna 2008


Za hvězdným prachem

(Seriál o sondách, díl 17/26.) Od druhé poloviny 90. let minulého století se významně zvýšil zájem o sledování a výzkum malých těles sluneční soustavy, jejichž hlavními představiteli jsou meteoroidy, planetky a komety. Svůj podíl na podpoře zkoumání těchto těles má fakt, že v posledních desetiletích bylo objeveno velké množství blízkozemních planetek, které by...


Středa 16. července 2008


Příliš dlouhý sluneční klid

Zaspalo nebo nezaspalo Slunce? O to se teď přou vědci. Slunce je totiž už skoro tři roky bez výraznějších skvrn. Sluneční disk doslova zeje prázdnotou. Při tom poslední maximum se hodně protáhlo a mohli jsme vidět pouhým okem velké skvrny i několik let po maximu.


Pondělí 7. července 2008


Mars ze všech stran II

(Seriál o sondách, díl 14/26.) Jak už bylo řečeno v minulém dílu seriálu o meziplanetárních sondách, nebyly kosmičtí průzkumníci vyslaní v 90. letech k planetě Mars nikterak úspěšní. Čest jim zachránila pouze sonda Mars Global Surveyor, o které jsme již psali, a Mars Pathfinder, na jejíž misi se podíváme dnes.


Středa 25. června 2008


Tunguska: Výbuch tělesa

Tunguský meteorit nedopadl až na Zem, ale v několika kilometrech nad povrchem vybuchl. Díky atmosféře Země se těleso při pádu postupně brzdilo, ohřívalo až vybuchlo. Stává se poměrně často, že meteority před pádem vybuchnou, když síly působící na těleso překonají jeho vnitřní pevnost. Ta závisí na typu tělesa, u planetek a komet je různá.


Pondělí 16. června 2008



Úterý 10. června 2008