Astronomové z Baskické univerzity ve španělském Bilbau získali nové poznatky o větrné atmosféře Venuše.

Pokud všechno půjde podle plánu, přiblíží se sonda Rosetta v pátek 5. září ke svému prvnímu cíli. Tím je planetka Šteins. Sonda se k ní nejtěsněji přiblíží ve 21 hodin a ze vzdálenosti 800 km se můžeme jistě těšit na působivé fotografie. Hlavním cílem sondy je ale kometa, ke které dorazí v roce 2014.

Astronomové objevili za drahou Uranu kometu velkých rozměrů. Kvůli velké vzdálenosti od Slunce je kometa bez ohonu. Na obloze se nám ale neobjeví ani později. Patří totiž mezi ty komety, které se Slunci nikdy příliš nepřiblíží. Počet komet ve vzdálených oblastech sluneční soustavy není znám.

Další v řadě: Jupiter

(Seriál o sondách, díl 17/26.) Od druhé poloviny 90. let minulého století se významně zvýšil zájem o sledování a výzkum malých těles sluneční soustavy, jejichž hlavními představiteli jsou meteoroidy, planetky a komety. Svůj podíl na podpoře zkoumání těchto těles má fakt, že v posledních desetiletích bylo objeveno velké množství blízkozemních planetek, které by...

Zaspalo nebo nezaspalo Slunce? O to se teď přou vědci. Slunce je totiž už skoro tři roky bez výraznějších skvrn. Sluneční disk doslova zeje prázdnotou. Při tom poslední maximum se hodně protáhlo a mohli jsme vidět pouhým okem velké skvrny i několik let po maximu.

(Seriál o sondách, díl 14/26.) Jak už bylo řečeno v minulém dílu seriálu o meziplanetárních sondách, nebyly kosmičtí průzkumníci vyslaní v 90. letech k planetě Mars nikterak úspěšní. Čest jim zachránila pouze sonda Mars Global Surveyor, o které jsme již psali, a Mars Pathfinder, na jejíž misi se podíváme dnes.

Tunguský meteorit nedopadl až na Zem, ale v několika kilometrech nad povrchem vybuchl. Díky atmosféře Země se těleso při pádu postupně brzdilo, ohřívalo až vybuchlo. Stává se poměrně často, že meteority před pádem vybuchnou, když síly působící na těleso překonají jeho vnitřní pevnost. Ta závisí na typu tělesa, u planetek a komet je různá.

Fyzika slunečních erupcí...

Planetární sonda Cassini zasílá astronomům zajímavé snímky Saturnova prstence F. Obraz prstence se neustále mění. Dynamicky se vyvíjející poruchy, které je tu vidět, svědčí o častých kolizích, k nimž v prstenci dochází.

Terénní vozidla NASA prozkoumávající povrch Marsu odkryla vrstvu téměř čisté křemičité horniny, která podle názoru vědců z Arizonské státní univerzity vznikla působením vulkanické páry a horké vody. Horniny obdobného typu se na Zemi nacházejí např. v okolí vřídel v Yellowstonském národním parku v USA. Protože na naší planetě bývají tyto přeměněné...

V minulosti se Země střetla s celou řadou komet. Vědci už dnes většinou nepochybují, že právě dopady komet a planetek způsobovaly v historii Země velké vymírání živočichů. Otázka, ale je, co vychýlilo komety z jejich nesmírně vzdálených drah ke Slunci? Vědci zjistili, že viníkem je právě Slunce.

Písečné duny na Marsu jsou asi desetkrát větší, než největší duny na Zemi. Díky menší gravitaci totiž mají marťanská zrnka písku mnohem větší odraz.

Organické sloučeniny nezaručují vznik života, na druhou stranu zvyšují jeho pravděpodobnost...

Na Saturnově měsíci Enceladu se podle zprávy NASA mohou nacházet všechny tři podmínky pro vznik života.

Stáří fosílií. I měsíc má prstenec. Světové dny vody a meteorologie. Arthur Clarke. Zvukové vlny Slunce. Metan na exoplanetě.

Sonda Cassini objevila důkazy o existenci oceánu pod povrchem Saturnova největšího měsíce Titanu.

Kontrola reaktorů. Orkán Emma. Prstenec měsíce Rhea. 100 let slunečních skvrn. Sluneční koróna. První výstup do vesmíru.

Základna, která má v budoucnosti vyrůst na Měsíci, by zřejmě mohla využívat pozemské sinice.

Kosmická sonda Cassini objevila prstenec během svého přiblížení k měsíci Rhea. Přítomnost prstence byla prozrazena měřením palubního magnetometru. Objev byl zveřejněn v prestižním časopise Science a je to poprvé, co vědci nenašli prstenec u planety, ale u některého z měsíců planet.

Další v řadě: Jupiter

Saturnův měsíc Titan je podle nových dat, která získala sonda Cassini, doslova pokrytý organickými chemickými látkami.

Rudá planeta byla zřejmě po většinu své historie příliš slaná na to, aby zde mohl vzniknout a udržet se život.

(Seriál o sondách, díl 4/26.) Téměř souběžně s programem sond Pioneer se v NASA pracovalo na mnohem složitějších sondách s rodovým jménem Mariner. Jejich úkolem bylo zkoumat Merkur, Venuši a Mars. Nejznámějším Marinerem se stal ten poslední, Mariner 10, který v letech 1974 a 1975 zkoumal planetu Merkur, nejbližší Slunci.