feed info

17 článků z Planetárium

Voda na Měsíci?

K Měsíci se chystají dvě nové sondy NASA. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) bude mimo jiné mapovat povrch a hledat vhodná místa pro přistání modulů s lidskou posádkou. Sonda LCROSS by na Měsíci ráda našla vodu, ať už v jakékoliv podobě. Bez jejich místních zdrojů by totiž budoucí měsíční osadníci měli o dost obtížnější život.


Středa 15. dubna 2009


S balony na Venuši

Díky své příhodné vzdálenosti od Slunce, velikosti, hmotnosti i hustotě byla Venuše označována jako dvojče naší Země; zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Jenže všechny představy padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.


Pondělí 19. ledna 2009


Voda na Měsíci?

Astrofyzikové z Durhamské university ve Skotsku přišli s tvrzením, že pokud existuje voda na Měsíci ve zmrzlém stavu, nejspíš to bude v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, kam milióny let nesvítí Slunce, takže jsou neustále ve stínu.


Pondělí 15. prosince 2008


V jádru Jupitera

Jupiter je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady a vešlo by se něj přes 1300 zeměkoulí.


Čtvrtek 27. listopadu 2008


Tajemství Kuiperova pásu

Ceres, Eris, Pluto - to jsou jména tří těles, dvou bývalých planetek a jedné bývalé planety, která se od roku 2006 řadí do nové kategorie objektů sluneční soustavy, nazývaných trpasličí planety. Patří do ní i další tělesa, která měla donedávna pouze kódové označení. Od letošního roku mají své jméno - jsou to trpasličí planety Makemake a Haumea.


Úterý 18. listopadu 2008


Tři měsíce Marsu?

Planeta Mars má dva měsíce - Phobos a Deimos. V roce 1877 je objevil americký astronom Hall. Jde o nezvykle malé měsíce, pouhé bloky skal, jen několik desítek kilometrů velké. Odkdy kolem Marsu krouží je velkou záhadou. Astronomové z Aljašské university nyní přišli s odvážnou domněnkou, že Mars měl kdysi tři měsíce.


Pátek 7. listopadu 2008


Známý - neznámý Merkur

Merkur, Venuše, Země a Mars - to je čtveřice vnitřních, tzv. terestrických planet, které se od ostatních planet Sluneční soustavy liší hlavně pevným povrchem. Země je naším domovem, Mars a Venuši zkoumaly desítky sond a víme toho o nich poměrně dost. Jediný Merkur si zatím nechává některá svá tajemství. Ale to se díky sondě Messenger brzy změní.


Středa 17. září 2008


Tajemná penumbra

Sluneční skvrny jsou vedle světla a tepla naší mateřské hvězdy pro nás nejnápadnějším projevem sluneční činnosti. Otřel se o ně i spisovatel Hašek prostřednictvím dobrého vojáka Švejka.


Středa 16. července 2008


Srpnové zatmění Slunce

1. srpna bude z našeho území pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Takový úkaz odnepaměti poutal pozornost lidstva. První písemný záznam o slunečním zatmění je v čínské kronice Šu-king.


Pondělí 23. června 2008


Jupiterovy spalničky

Kamera Hubbleova kosmického teleskopu zachytila 9.a 10. května letošního roku třetí rudou skvrnu na Jupiteru. O den později ji zaznamenal i pozemský teleskop Keck na Havajských ostrovech. Nebyli by to astronomové, aby hned nepřišli s familiárním pojmenováním tohoto úkazu. Začali hovořit o Jupiterových planetárních spalničkách.


Středa 16. dubna 2008


Gejzíry na Enceladu

Mise americké sondy Cassini zkoumající už od července 2004 planetu Saturn se stará o přísun překvapujících poznatků. Nedávno např. poskytla důkazy o pravděpodobné přítomnosti podpovrchového oceánu vody a čpavku na Saturnově měsíci Titan. A to zdaleko není všechno.


Pondělí 17. března 2008


Odstěhujeme svou planetu?

Úvahy o budoucnosti naší planety ve vesmíru jsou spojené s existencí naší mateřské hvězdy. Ještě v 50. letech minulého století se hovořilo o tom, že Slunce vybuchne jako nova a zničí vše živé na Zemi.


Pondělí 3. března 2008


Kaňky na Slunci - 2. část

Sluneční skvrny jsou dynamické útvary, ve kterých se stále něco děje. I dnes je astronomové pozorují a zkoumají. V druhé, závěrečné části svého vyprávění o tom hovoří astronom Michal Sobotka.


Pondělí 25. února 2008


Kaňky na Slunci - 1. část

Co jsou sluneční skvrny a kdy si jich lidé poprvé všimli? Jak vypadá "život" jedné průměrné skvrny a jak vypadá její vnitřní struktura? O tom všem hovoří v první části svého vyprávění astronom Michal Sobotka.


Pondělí 4. února 2008


Neptun a Galileo

Oficiálně byla planeta Neptun objevena v roce 1846, existují však i záznamy o daleko starších pozorováních. Jako první pozoroval Neptun Galileo Galilei - až do roku 1980 se však o tom nevědělo. Hovoří astronom Pavel Najser.


Pondělí 14. ledna 2008


Recyklované prstence

Ve světě astronomie se věci stále mění a vyvíjejí. Jak se zdá, novým poznatkům se neubrání ani názory na stáří Saturnových prstenců.


Pondělí 31. prosince 2007


Dvakrát o Měsíci

Marcel Grün vám prozradí, jak si můžete výzkumem Měsíce vydělat třicet milionů dolarů, budete-li dostatečně šikovní. Antonín Vítek pohovoří o tom, že úspěšný lunární projekt Apollo přináší i po 35 letech nové zajímavé informace.