361 článků s nálepkou sluneční soustava

Voda na Měsíci?

K Měsíci se chystají dvě nové sondy NASA. Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) bude mimo jiné mapovat povrch a hledat vhodná místa pro přistání modulů s lidskou posádkou. Sonda LCROSS by na Měsíci ráda našla vodu, ať už v jakékoliv podobě. Bez jejich místních zdrojů by totiž budoucí měsíční osadníci měli o dost obtížnější život.


Pondělí 18. května 2009



Sobota 9. května 2009


NOAA: V prosinci 2008 začal nový sluneční cyklus, bude velmi slabý

Nový 24. sluneční cyklus začal v prosinci 2008. Vyvrcholit by měl v květnu 2013, kdy by na Slunci mohlo být denně až 90 skvrn. 23. sluneční cyklus trval 12 let a 7 měsíců. Byl nejdelším od roku 1823 a třetím nejdelším od roku 1755 (relativní číslo slunečních skvrn bylo v 23. cyklu nejvyšší v dubnu 2000 - 120,8). Teď nás pravděpodobně čeká devátý nejslabší...


Středa 6. května 2009


Měli bychom na Europě hledat arktické květiny?

Fyzik a futurista Freeman Dyson prohlásil, že strategie pátrání po mimozemském životě by se měla změnit. Namísto úvah o tom, kde je nejpravděpodobnější, bychom se měli zaměřit na hledání takových životních forem a tam, kde by byla šance je současnými prostředky objevit.


Čtvrtek 30. dubna 2009


Video: pět let s našimi miláčky na Marsu

Ty dva nelze nemít rád. Řeč je samozřejmě o našich dvou rošťácích - vozítkách Spirit a Opportunity. Oba rovery NASA se prohání po povrchu Marsu už více než 5 let, i když jejich primární mise byla původně plánována na 3 měsíce. Na internetu se nyní objevilo video, zachycující klíčové okamžiky mise obou vozítek. Video je [...]


Středa 29. dubna 2009


Slunce stále beze skvrn

Cyklus slunečních skvrn, jak to tak vypadá, se chová poněkud podobně jako burza. Zrovna když si myslíte, že klesla až na dno, poklesne ještě níže. Slunce je v současné době nejklidnější za uplynulých 100 let.


Úterý 21. dubna 2009


Problém pro rovery: na Marsu udeří prachové bouře

V úterý 21. dubna bude Mars nejblíže ke Slunci a koncem května začíná na jižní polokouli léto. Právě tato doba se na rudé planetě vyznačuje celoplanetárními prachovými bouřemi. Pokud by byly velké, mohl by to být problém pro dvě vozítka, která na Marsu působí.   Spirit a Opportunity se prohánějí po povrchu Marsu už více než 5 [...]


Neděle 19. dubna 2009


Glo

(2009-04-19 16:53:52) V lednu 2009 zemřela jedna z pionýrek a "první dáma" výzkumu blízkozemních asteroidů Eleanor (Glo) Helin(ová). Mezi stovky jejích objevů patří nejznámější tělesa této kategorie jako první z kategorie Atenů, planetko-kometa Wilson-Harrington, Braille pozorovaný posléze kosmickou sondou či asteroidy Golevka či Castalia, zkoumané posléze radarem.


Sobota 18. dubna 2009


SOHO pozorovalo muhutnou erupci

Kosmická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) zaznamenala v noci ze 17. na 18. dubna mohutnout sluneční erupci. Směr výtrysku sluneční hmoty je směrován mimo Zemi, proto nemůžeme očekávat žádné projevy v atmosféře, při průletu částic naší magnetosférou. Z tohoto příkladu vidíme, že i když na Slunci nejsou v současné době viditelné žádné skvrny,...

Má výzkum trpasličí planety Ceres význam pro astrobiology?

Trpasličí planeta Ceres je největším objektem v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Přesto ale o ní zatím mnoho nevíme, změnit to má v roce 2015 sonda Dawn, která se před dvěma lety vydala vstříc malému a neprozkoumanému světu. Vědci ale plánují i sondu, jejímž cílem bude na povrchu Cerery přistát.     Trpasličí planetou  ...


Čtvrtek 16. dubna 2009



Středa 15. dubna 2009


S balony na Venuši

Díky své příhodné vzdálenosti od Slunce, velikosti, hmotnosti i hustotě byla Venuše označována jako dvojče naší Země; zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Jenže všechny představy padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.


Úterý 14. dubna 2009


Pod závojem oranžové mlhy IV

V závěrečném dílu seriálu o Saturnově měsíci Titan se seznámíme s názory některých odborníků, které se týkají možnosti života na tomto velmi studeném a vzdáleném tělese.


Pondělí 13. dubna 2009


Pozemské oceány jsou vidět i na Měsíci

Pokud se podíváte na Měsíc krátce před nebo po novu, můžete si povšimnout, že jeho neosvětlená část je vidět jako nejasný obrys. Tento jev je způsoben odrazem slunečního světla od Země a říká se mu popelavý svit (v angličtině earthshine).


Pátek 10. dubna 2009


Měsíc jako zrcadlo oceánů

Pokud se podíváte na Měsíc krátce před nebo po novu, můžete si povšimnout, že jeho neosvětlená část je vidět jako nejasný obrys. Tento jev je způsoben odrazem slunečního světla od Země a říká se mu popelavý svit (v angličtině earthshine). Vědci z University of Melbourne nyní definitivně potvrdili, že pozorováním popelavého svitu Měsíce lze zjistit, [...]

Pod závojem oranžové mlhy III

V dalším pokračování si povíme něco o sopkách na Titanu, o pozorovaných klimatických změnách a o objevu kapalného oceánu hluboko pod zmrzlým povrchem druhého největšího měsíce ve Sluneční soustavě.


Čtvrtek 9. dubna 2009


Impakty odhalují podpovrchový led na Marsu

Impaktní krátery jsou nejrozšířenější a všudypřítomné geologické útvary ve Sluneční soustavě. Zhruba 1 600 pojmenovaných kráterů (a nesčetné méně významné útvary) pokrývá starodávný povrch Měsíce. Na Zemi, kde vítr a voda nepřetržitě způsobují erozi povrchu, bylo v současné době napočítáno 176 impaktních kráterů, jejichž kosmický původ byl...


Úterý 7. dubna 2009


Pod závojem oranžové mlhy II

Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan - měsíc planety Saturn. Ve druhém pokračování si zrekapitulujeme některé poznatky o Titanu, získané americkou kosmickou sondou Cassini a přístroji na evropském modulu Huygens, který na povrchu Titanu přistál.


Pátek 3. dubna 2009


Pod závojem oranžové mlhy I

Nejsledovanějším měsícem posledních let je Titan měsíc planety Saturn. Oranžový závoj nad měsícem symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první "záblesk" povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost...


Úterý 31. března 2009


Družice pohlídá záření Slunce

Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé...


Pondělí 30. března 2009


První květy vypěstované na Měsíci

Společnost Paragon Space Development oznámila, že plánuje na měsíčním povrchu vypěstovat první živé rostliny. Projekt má mít mj. symbolický význam – fotografie květů mají ukázat, že Měsíc už nadále není mrtvou pustinou, a obecně povzbudit zájem o dobývání vesmíru.


Neděle 29. března 2009


Merkur z družice SOHO

Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).


Pátek 27. března 2009