Dohromady jsou to miliardy těles, které obíhají kolem Slunce. Jakými pravidly se řídí?

Sluneční aktivita byla po celý loňský rok nečekaně nízká. Hluboké minimum solárního cyklu, o kterém experti z NASA hovořili už koncem září, se dále prohloubilo a celkem 266 dnů (nejvíce od roku 1913) nebyla loni na Slunci pozorována žádná skvrna. Možná je na čase položit si otázku, zda nestojíme na počátku dlouhodobého minima, před kterým v minulých letech...

Představa, že Země tvoří přirozený střed vesmíru stará jako lidstvo samo. K dokonalé vědecké harmonii přivedl tuto teorii ostatně již Aristotelés ve třetím. stol. př. n. l. Opačná představa se ve vědě prosadila až v šestnáctém století díky dílu Mikuláše Koperníka. Důkaz pro to, že Země skutečně nemá ve vesmíru privilegované postavení se však neshání...

Tým astrofyziků, vedený odborníky z Durham University (Skotsko), tvrdí, že pokud zmrzlá voda na Měsíci existuje, pak bude nejspíše objevena v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, které jsou nepřetržitě ponořeny do stínu tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce. Připojená mapka zachycuje severní a jižní polární oblasti Měsíce. Tmavě modře zbarvené plochy...

Další v řadě: Uran

Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním hrál na schovávanou . Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.

Kryovulkány sú chladné sopky, ktoré namiesto lávy chrlia extra chladnú kvapalinu z vnútra telesa. Sonda Cassini, ktorej misia bola nedávno predĺžená sa v zmysle svojho výskumného plánu tesne približuje k tých najzaujímavejším Saturnovým mesiacom. Tak ako vedci prednedávnom ohlásili gejzíry a ich zmeny na Saturnovom mesiaci Enceladus, podobne aj po sérii tesných preletov...

Jupiter je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety dohromady a vešlo by se něj přes 1300 zeměkoulí.

Vědci plánují využít údaje o reliktovém záření pro zkoumání Oortůva oblaku, který slouží jako zdroj komet s dlouhou periodou oběhu.

Astronómovia z Lowell Observatory ohlásili objav novej triedy komét. David Schleicher (planetárny astronóm, Lowell Observatory) meral prítomnosť výskytu piatich druhov molekúl uhlíka v 150 kometárnych kómach. Počas výskumu zistil, že kométa, 96P/Machholz 1, vykazuje extrémne chemické zloženie.

Výzkumníci z California Institute of Technology (Caltech) a jejich kolegové objevili důkaz dávných klimatických změn na Marsu způsobených pravidelnými změnami sklonu osy planety. Předpokládá se, že na Zemi podobný proces řídí cykly dob ledových.

Každého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality...

Nové počítačové simulace vedou k závěru, že kame é jádro Jupiteru, obklopené ledem, může být více než dvakrát hmotnější, než se dříve předpokládalo. Provedli jsme počítačové simulace chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter. Laboratorní experimenty nemohou v žádném případě...

Astronomové pokračují v hledání původu gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus. Tyto gejzíry jsou pozorovatelné jako velké výtrysky vodní páry a ledových krystalků, unikajících z měsíce. Uvnitř těchto výtrysků byly zjištěny proudy prachu a plynů. Co způsobuje a ovlivňuje tyto výtrysky, je pro vědce zatím záhadou. Kosmická sonda Cassini pokračuje v získávání...

Ceres, Eris, Pluto - to jsou jména tří těles, dvou bývalých planetek a jedné bývalé planety, která se od roku 2006 řadí do nové kategorie objektů sluneční soustavy, nazývaných trpasličí planety. Patří do ní i další tělesa, která měla donedávna pouze kódové označení. Od letošního roku mají své jméno - jsou to trpasličí planety Makemake a Haumea.

Jádro planety Jupiteru je podle nového modelu daleko větší, než se astronomové zatím domnívali.

Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.

(Seriál o sondách, díl 22/26). Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) patří do rodiny velkého výzkumného projektu NASA s pojmenováním "Mars". Ten zahrnuje postupné vyslání několika sond s různým posláním. Pomyslná kostra však zůstává stále stejná - výzkum našeho kosmického souseda, planety Mars.

Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu, který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za...

Zatímco někteří už mají jasno o zkamenělinách z marťanského moře, mnozí jiní neměli dosud jasno ani o tom, jak to s těmi moři vlastně bylo. Ale začalo se blýskat na lepší časy: Mezinárodní tým vědců, který analyzoval data získaná ze spektrometru sondy Mars Odyssey, předkládá nový důkaz o tom, že oceány kdysi pokrývaly asi třetinu Marsu.

Zdeněk Ceplecha z Astronomického ústavu AV ČR během své bohaté vědecké kariéry dosáhl řady světových úspěchů. Toho nejnovějšího se svým žákem a dnes již také uznávaným vědcem Pavlem Spurným. Spolu publikovali článek v prestižním vědeckém časopise o tom, proč meteory svítí. Podle jejich objevu je záření meteoru vysvětlováno špatně. Za vším je třeba...

Planeta Mars má dva měsíce - Phobos a Deimos. V roce 1877 je objevil americký astronom Hall. Jde o nezvykle malé měsíce, pouhé bloky skal, jen několik desítek kilometrů velké. Odkdy kolem Marsu krouží je velkou záhadou. Astronomové z Aljašské university nyní přišli s odvážnou domněnkou, že Mars měl kdysi tři měsíce.

Odpovedá Milan Zboril Astronomický ústav SAV

(Seriál o sondách, díl 21/26.) Sond vyslaných do vesmíru za účelem zkoumání komet naší sluneční soustavy není mnoho. O to zajímavější je vědecká mise Deep Impact, jejímž cílem bylo zkoumat nejen povrch jádra komety 9P/Tempel 1, ale i vyvrženou suť a poté obrovský kráter vzniklý při dopadu speciálně upraveného tělesa neseného samotnou sondou.