(2008-08-16 16:10:58) Planetka (2) Pallas je třetím největším tělesem hlavního pásu planetek. Přesto nebyla až donedávna podrobně zkoumána. Teprve loni se na ni zaměřili astronomové využívajíce jak velké teleskopy využívající adaptivní optiku, tak Hubblův kosmický teleskop (HST). Nejnovější výsledky prezentovaly na mezinárodní konferenci ACM2008 v Baltimore...

Částečné zatmění Měsíce začne dnes ve 21:36 letního času. Měsíc se nejvíce ponoří do zemského stínu ve 23:10 a celý úkaz skončí v 0:44. Po tomto čase bude pokračovat polostínové zatmění, které se projevuje tak, že na jedné straně je úplněk trochu ztmavený. Budeme rádi, pokud se zapojíte do našeho on-line přenosu nebo alespon po něm zašlete své zážitky a...

Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách de ího chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská...

Letošní rok bohatý na zatmění završí úkaz, jehož podmínky jsou od nás velmi příznivé. Půjde o zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna. Ze dvou letošních měsíčních zatmění bude toto jen částečné, avšak během maximální fáze zemský stín „pohltí“ téměř 81 % průměru měsíčního kotouče. Bude-li tedy počasí přát, můžeme se s jistotou připravit...

Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reco aissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.

Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Rozhodl jsem se ji nadále zveřejňovat v upravené podobě také na webu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první takto zveřejněný text, omluvte, prosím, některeé diskontinuity. Na rozdíl od tištěné podoby tento článek neobsahuje efemeridy a mapky. Efemeridy jednotlivých těles naleznete na stránkách...

1. srpna bude z našeho území pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Takový úkaz odnepaměti poutal pozornost lidstva. První písemný záznam o slunečním zatmění je v čínské kronice Šu-king.

Zaspalo nebo nezaspalo Slunce? O to se teď přou vědci. Slunce je totiž už skoro tři roky bez výraznějších skvrn. Sluneční disk doslova zeje prázdnotou. Při tom poslední maximum se hodně protáhlo a mohli jsme vidět pouhým okem velké skvrny i několik let po maximu.

Nový výzkum vzorků půdy dovezených před 40 lety z Měsíce přinesl důkazy, že zde voda existovala od samého počátku existence Měsíce. O výzkumu informoval časopis Nature.

Řídící středisko nedávno probudilo kosmickou sondu Rosetta z hibernace před plánovaným výzkumem planetky (2867) Steins, kolem níž prolétne 5. září 2008. Kometární průzkumník Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) bude studovat relativně vzácnou planetku, kterou navštíví na své cestě ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Zatmění Slunce, které spatříme na obloze v pátek 1. srpna, se kvapem blíží. Jak takové zatmění pozorovat? Jak vypadá expedice za úplným zatměním? Mimo jiné i na to se můžete zeptat dr. Evy Markové, ředitelky Hvězdárny v Úpici a současné předsedkyni České astronomické společnosti. Dr. Marková již za několik dní odjíždí do Ruska pozorovat úplné zatmění...

(2008-07-08 10:22:43) Valná většina nových objevů malých těles sluneční soustavy – planetek a komet – byla v současnosti učiněna prostřednictvím velkých hledacích projektů jako LINEAR, Spacewatch, LONEOS, Catalina Sky Survey, NEAT a Mt. Lemmon.  I většina objevů komet připadá na vrub těchto hledacích projektů, zaměřených převážně na hledání...

(2008-07-08 10:17:39) Historie moderního zkoumání sluneční soustavy je stará jen necelá tři století. Z toho, co dnes označujeme za sluneční soustavu, lidstvo už od starověku znalo jen Slunce, Měsíc, a pět planet – Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. A občas nějakou tu jasnou kometu. Zkrátka jen to, co bylo a je viditelné pouhým, neozbrojeným okem. Nic dalšího...

Po delší době vám přenášíme zprávy ze základny Vastitas Borealis na Marsu, kde vyslanec lidstva sonda Phoenix neúnavně hledá stopy vodního ledu, provádí meteorologická měření a pořizuje dech beroucí snímky okolí

Vulkanismus hrál mnohem významnější roli v utváření povrchu planety Merkur, než si odborníci doposud mysleli. Tyto závěry vyplývají ze zpracování komplexních údajů, které v lednu 2008 shromáždila americká kosmická sonda MESSENGER, jež navštívila tuto nejvnitřnější planetu naší Sluneční soustavy.

(Seriál o sondách, díl 14/26.) Jak už bylo řečeno v minulém dílu seriálu o meziplanetárních sondách, nebyly kosmičtí průzkumníci vyslaní v 90. letech k planetě Mars nikterak úspěšní. Čest jim zachránila pouze sonda Mars Global Surveyor, o které jsme již psali, a Mars Pathfinder, na jejíž misi se podíváme dnes.

Sonda Rosetta, která má v roce 2014 přistát na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko má za sebou notný kus cesty. Nás teď čeká první zajímavé setkání s cizím kosmickým tělesem.

I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem de ího nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ra í obloze.

Dnes, 4. júla, sa nachádzame v aféliu. Nie je to názov pre typ ekonomickej krízy, ale pomenovanie najvzdialenejšieho bodu na obežnej dráhe okolo Slnka. Naša najbližšia hviezda je teda od nás najďalej a navyše prežíva obdobie prekvapivo dlhej nečinnosti. Napriek tomu je ostro sledovaným cieľom niekoľkých solárnych sond.

Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela dárek k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.

Dnes publikoval časopis Science několik článků věnovaných planetě Merkur. Dočkali jsme se tak prvních zajímavých výsledků z těsného průletu sondy MESSENGER kolem nejmenší planety našeho galaktického zapadákova...

Jihočas: Na noční obloze člověka odjakživa fascinoval Měsíc. Okem shlédl jeho stříbřitý třpyt každý z nás. Není však mnoho těch, kteří měli možnost pokochat se pohledem na našeho vesmírného souseda astronomickým dalekohledem. Můžeme se přenést do doby, kdy na světě ještě nebyla známa fotografická emulze a jediným prostředkem, jak zachytit prchavost...

Nová analýza topografie a gravitačního pole Marsu, provedená vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) a NASA, vyřešila jednu z největších zbývajících záhad ve Sluneční soustavě proč má planeta Mars dvě zcela odlišné tváře (severní a jižní polokouli)? Astronomové identifikovali, jak se zdá, dávné, doposud nepozorované stopy po obrovském impaktu.

Sonda Phoenix přinesla další zajímavé informace o rudé planetě.