Arktický ekosystém pomáhá s odhadem vývoje klimatu celé planety...

Co jsou oblaky, jak vznikají a co je tvoří? Podle čeho je odborníci třídí a jak určují jejich výšku? Hovoří o tom meteorolog Martin Novák. Dozvíte se od něj i to, že ne z každého oblaku prší...

Podľa najnovšieho výskumu došlo až na 80% plochy našej planéty k radikálnemu úbytku veľkých cicavcov v dôsledku aktivity človeka.

„Globální stmívání“ je označení pro postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země. Tento jev byl pozorován již během padesátých let 20. století a celosvětově se jedná přibližně o 4 až 10% snížení množství záření dopadajícího na povrch v letech 1960 až 1990. Vědci se domnívají, že příčinou je zvýšená přítomnost...

Údaje získané paleoklimatologickým výzkumem ukazují, že chladné periody v zemské historii vždy otevíraly cestu teplejším a naopak. Není však tak docela jasné, co tyto změny způsobuje, a proto je předpovídání klimatických změn tak obtížné. Třebaže se všichni shodují v tom, že změny podnebí jsou velmi rychlé, sotva někdo může říct, zda v příštích 100...

My všichni víme, že na Zemi existuje život, ale dokáží to poznat i potenciální pozorovatelé z jiných planet? Jak se vlastně dá poznat, že naše planeta skýtá vhodné podmínky pro život? Projevuje se naše civilizace navenek něčím, nebo nikdo nepozná, že tu jsme? Dokážeme i my poznat přítomnost života na jiných planetách?

Během oteplování ve 20. až 40. letech minulého století ustupovaly grónské ledovce podobnou rychostí jako v současné době. K tomuto překvapivému zjištění dospěla před nedávnem dvojice amerických vědců. Jason Box a Adam Herrington prozkoumali staré archivní fotografie, mapy a písemné záznamy, ze kterých vyplývá, že ledovce v Grónsku jsou na změny podnebí velmi...

Tunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.

Záznamy z meteorologických stanic již dříve ukázaly, že v letech 1920 až 1940 v Grónsku došlo k oteplení, srovnatelnému se současnou situací. Až dosud ovšem chyběly poznatky o tom, jak tato změna klimatu ovlivnila grónské ledovce.

Mohutnou explozi, která v roce 1908 zničila 2000 kilometrů čtverečních lesa v Tunguzské oblasti na Sibiři, prý způsobil mnohem menší meteorit, než se odborníci dosud domnívali. Vyplývá to z výsledků počítačových simulací, které vytvořil americký fyzik Mark Boslough v laboratoři Sandia v Novém Mexiku. Vědec proto varuje, že pro Zemi mohou být značně nebezpečná i...

Na celém světě narůstá odpor k činnosti Mezivládního panelu o změně klimatu. Výrazem toho je tato výzva Organizaci spojených národů podepsaná význačnými vědci z celého světa. Množí se skutečné vědecké zprávy na rozdíl od zpráv, o kterých hlasují právníci a lidé vzdělaní v humanitních oborech a nikoliv přírodovědných a které nakonec píší vládní...

Klimatičtí alarmisté argumentují vesměs výpočty, modely, hypotézami o vztazích mezi množstvím CO2, globální teplotou a vymíráním druhů. Ale empirické studie naopak zjišťují nárůst kalcifikace korálů při stoupajícím atmosférickém CO2 v protikladu ke Kleypasově modelu, podle něhož se údajný “úbytek” kalcifikace korálů – a tedy jejich vymírání -...

Globální klimatická změna nemusí být závislá jen na činnosti člověka...

Klimatické změny a jejich vliv na rostliny a živočichy budou vědci z Masarykovy univerzity zkoumat od příštího roku v obou polárních oblastech. Začátkem ledna odletí na zhruba dvouměsíční pobyt na polární stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě. Koncem června se zúčastní expedice do Arktidy, kde bylo na základě zkušeností se stavbou stanice v Antarktidě vybudováno...

Malé asteroidy, které zasahují Zemi častěji než jejich větší bratříčci, jsou zřejmě nebezpečnější, než si astronomové dosud mysleli.

Astronomové dnes tvrdí, že znají scénář tragických událostí před 65 milony lety, kdy ze Země zmizeli dinosauři. Do Střední Ameriky dopadla planetka a změna klimatu dinosaury zahubila. Novým a napůl českým objevem pak je zjištění, která konkrétní planetka vyhynutí živočichů a rostlin způsobila. Za všechno mohla srážka planetky Baptistina s jinou planetkou. Jeden ze...

Pád velké planetky na Zemi by nezpůsobil jen gigantický kráter. Vedl by k rozsáhlým požárům, vyvrhnutí prachu do ovzduší, následnému zakrytí slunce a poklesu teploty. Při pádu do oceánu by impakt vyvolal mohutnou vlnu tsunami. Dlouhodobé setrvání v takovém stavu by znamenalo vymírání rostlin i živočichů. I člověk by měl problémy.

Hladina svetových morí stúpa v tomto storočí dvakrát rýchlejšie ako predpokladali klimatológovia z OSN.

Američtí klimatologové mají silné pochybnosti o míře vlivu skleníkových plynů na současné změny podnebí.

Tým českých vědců již brzy odletí na Antarktidu, aby strávil druhou sezónu na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Výzkumníci odcestují 3. ledna a do Čech by se měli vrátit koncem března.

Američtí vědci oznámili, že podle posledních modelových studií roztaje mořský led v Arktidě během pěti nebo šesti let. V roce 2012 nebo 2013 nebude během léta na severním pólu žádný led. "Naše projekce pro rok 2013 ještě nezahrnuje poslední dvě minima - rok 2005 a 2007, takže můžete namítnout, že náš odhad je příliš konzervativní," řekl profesor Wieslaw...

Emise oxidu uhličitého nemají na svědomí jen zahřívání planety, ale také změnu chemie oceánů, což se může korálovým útesům stát osudným.

Změny klimatu a globální oteplování...

Vědecký tým v čele s profesorem Wieslawem Maslowskim z Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey tvrdí, že podle jejich modelových výzkumů roztaje všechen mořský led v Arktidě do roku 2013. V letních měsících by tak severní polokouli nepokrýval žádný mořský led. Podle dosavadních odhadů se tak mělo stát nejdříve kolem roku 2040, většina prognóz počítala...