Člověk není jediný tvor, který s oblibou vyhledává mastná jídla - dělají to i orlosupi bradatí.

Drobní živočichové želvušky strávili trochu nepohodlnou dovolenou na oběžné dráze.

Sysel, ještě před několika desítkami let obtížný polní škůdce, je dnes pravděpodobně nejohroženějším evropským savcem. Jak je to možné? A co příběh sysla vypovídá o změnách v krajině, kterou obýváme a měníme? Na tyto i další otázky by měl odpovědět komplexní výzkum, který probíhá v největší syslí kolonii u nás. Ta paradoxně leží na okraji...

Čmeliaky, ktoré napadli zamaskované pavúky, sú pomalšie a obozretnejšie aj v bezpečných oblastiach.

Ustálené anglické slovné spojenie “bird brain” (vtáčí mozog) označuje človeka hlúpeho, „na hlavu padnutého“... no skrátka hlupáka. Rozumové schopnosti však niektoré druhy operencov zaraďujú medzi najinteligentnejšie tvory na Zemi.

Genetická studie poněkud zpochybnila dosavadní pohled na evoluci nelétavých ptáků.

Ve Smithsonian's National Zoo se po oplození zamrazeným spermatem narodila dvě mláďata jedné z nejvzácnějších šelem světa - tchoře černonohého.

Ve Skotsku vznikla první rezervace na záchranu ohrožených druhů čmeláků.

Nejoblíbenější kořistí kanadských vlků nejsou jeleni a jiná spárkatá zvěř, ale kupodivu lososi.

Těžko bude někdo z vás váhat při pohledu na šimpanze, zda se náhodou nejedná o člověka. Přesto genom šimpanzů a lidí je z 98 % identický. Co tedy může za to, že je člověk člověkem? Které geny jsou za to zodpovědné? Odpovědi už můžete hledat s Mgr. Janem Pačesem, Ph.D., při přednášce "Člověk a šimpanz - jak veliké genetické rozdíly jsou důležité?"

Komáry druhu Anopheles gambiae, kteří přenášejí malarické parazity zimničky, napadá dosud neznámý druh viru. Odborníci doufají, že by jej mohli využít jako součást strategie kontroly šíření malárie.

Nově objevený druh měkkýše je zřejmě prvním příkladem nadměrného vytěžování mořských potravních zdrojů.

S východem slunce propuká v přírodě ptačí koncert, jaký pak už nemá za celý den obdoby. Po ránu zpívají ptáci z plna hrdla. Proč je pro ně důležité předvést se právě v této denní době?

Ropuchy obrovské by podle některých studií mohly během několika desetiletí kolonizovat prakticky celou Austrálii. Neobvyklý experiment, ve kterém vědci nechali ropuchy "závodit", ukázal, že jejich invaze přece jen má své limity.

Drobounké klubíčko nervových zakončení je schopno zachytit chemické sloučeniny, které zvířeti signalizují blížící se nebezpečí. Dokonce, i právě narozená myš je schopná zavětřit feromony, které vycházejí z ..

Samci mexické živorodky Poecilia mexicana ignorují v přítomnosti soka svou oblíbenou samičku v obavě, aby cizího samce neupozornili na její kvality.

Vážky jako vášeň...

Trus tučňáků asi nikdo nepokládá za něco nebezpečného. Nová studie ovšem ukázala, že je významným zdrojem arsenu.

Změny, které probíhají v zemské atmosféře v důsledku lidské činnosti, se tradičně sledují v ledu nebo na letokruzích stromů. Podle amerických odborníků se ale daleko lépe "zapisují" do kostí velkých predátorů.

Výzkumníci z Illinoiské a Kalifornské univerzity a z Čínské akademie věd objevili u drobných žab druhu Odorrana tormota, které žijí u hlučných vřídel v centrální Číně jedinečné přizpůsobení. Umí "ladit" své uši na různé frekvence. Díky tomuto jedinečnému přizpůsobení, které zatím nebylo prokázáno u žádného jiného živočišného druhu, mohou "vypnout"...

Za několik desetiletí už Arktida, jak ji známe dnes, nebude existovat. Mořský led v letních měsících roztaje a místní ekosystém dozná podstatných změn. Vyšší teploty nastolí za polárním kruhem podmínky, jaké tam naposledy panovaly v pliocénu před 3,5 miliony let. Fosilní nálezy dokazují, že se tehdy do Severního ledového oceánu a severního Atlantiku rozšířily...

Není tomu tak dávno, kdy jsme se učili, že ptáci nemají čich. Později bylo toto tvrzení upraveno a čich byl přiznán některým druhům ptáků, např. kondorům, ptákům kiwi či některým albatrosům. Nyní se ale ukazuje, že naprostá většina ptáků má čich vyvinutý velmi dobře a je pro ně možná tak důležitý jako pro savce či ryby.

Lodní vraky, které leží na korálových útesech, zřejmě podporují invaze nevítaných druhů živočichů.

U obratlovců s odděleným pohlavím je pohlaví jedince určeno více způsoby. Nejčastější jsou genetické určení pohlaví (GSD) a teplotou určené pohlaví (TSD). TSD je velmi běžné u plazů, kde rozdílná teplota v citlivé periodě raného vývoje vede k nezvratnému určení pohlaví a teplota rozhoduje, zda se z jedince vyvine samec či samice. Podíl samců a samic (poměr...